A Am
box 17/1
11. Reigen
Telephon 12.801.
— „OBSERVER“
# österr. behördl.konz Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte
Wien, I., Concordiaplatz 4.
Vertretungen
n Berlin, Budapest, Chicago, Christiania, Genf, Kopen¬
lagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis, New-Vork,
aris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Petersburg.
(Burlionengebe ohne Gewähr).
d et
12
B
4
Schnihler-Verehrer. Der Reigen erzielle bei der Ruktion
Denike 38 Ulk.
vykladacü
Imanistonvi
idei Les¬
0 némecke
sible — je
e platnyin
Sclomosti,
ismus jest
SC SVCLOVC
üdé zrovna
d Se prO
däd nasich
syé Fekne
Hovckem.
Zidovstva;
nozi jesich
V. M.*)
Otty. Sa
ludeji za¬
eprävem
istickych
Ekdo po¬
ery kout
soukro¬
j1 vzpo¬
0 kniha.
n jinou
Inskych
vidime
Imiuvé,
dehro¬
: Studif
kverd,
Hyfeny
tvoriti
pomer
dnes
nimz
zniku
nnost!
vazkul
urdi¬
SOva¬
chne
vä ji
Fada
Ste¬
udy.
aky
lige,
unky
bej¬
Opa-
267
na cestäch, mnisi a karabinnici, mezkafi a Etna, socialiste
a banditi, processi a #mälfice
— takovy je ten romän
Svédské autorky Selmy Lagerlöfové, Jerto tak trochu
jako sicilská -Carmens, alc o nékolik stupüü menc. bar
vitejsi a kterou by psal ndjaky Zensky Mérimée.
Kniha zacina cisafem Augustem à konéi socialisti
ckymi boufemi, které vypukly na Sicilii v rocc 1805.
Mimo to doôtete se velice podrobnych üdajü o klästefe
Frantiskänd, zalozeném ve stfedovéku na Kapitolské hofe
Tedy starovék, stfedovék a novovck v jediné knize.
A ptäte-li se, proé byly stésnäny tfi déjinné periody do
ednoho svazku, dostane se väm jednoduché odpovédi:
aby mollla ukäzat autorka souvislost Sibyllinych proroctvi
s dnesnim socialismem.
Nebot to chce Selma Lagerlöfovä demonstrovat:
Ze socialism jest jen kfesfanstvim na ruby a Ze, lisi-l sc
od ncho nééim, je to toliko rüzné pojeti jcho kancènych
cilü. Krestanstvi je autorce vkrälovstvim z onoho svéta¬,
kdczto socialism ekrälovstvim z tohoto svétas.
Ale jako ve vétsiné romänd, které chtéji byt ten¬
denénimi, vychäzite i zde nepfesvédéeni. Naopak, pro
pestrou dekoraci, do niz je vtesnäno toto thema o. so¬
cialismu, zapominäte brzo na autoréino theorctisoväni a
däte se tim spise okouzlit karnevalem osob a pfibéhü,
jimiz se v knize jenjen hemzf.
Autorka dovede barvité vidét a barvité vypravovat
Nalezla nékteré figury a ndkteré popisy krajin a mést
které dovedon pfed étenäfem vyvolat pluy a Zivy dojem
videncho. Tak na pf. ta räzovitä postava bandity Falcc
Falcone neho rozkosné, poloironické liceni Gactanova
mlädi. Nebo ététe na 93 str. popis italského mésta and
vrat uvérnènych socialistü za noci na Sicilil. To jsou
partie, # kterych to prysti Zivotem a barvami à pro které
odpustite rädh autorce jeji neurêité theoretisoväni.
Rudolf Kassner: Die Mystik, die Künstler
und das Leben (Eug. Diederichs, Lipsko 1000). —
Viden mä nékolik stranou stojicich literätü, jichz knihy
jsou jakoby pokladnicemi vyjemnélé, na prahn podzimku
se nalézajici kultury Isou to snilkové rozjimajiei o zä¬
hadném smyslu Zivota, virtuosové väzné nesené hudh¬
bäsnici vybledlych brokätovych gobelind. Jejich essayiston
c, tusim, Rudolf Kassner. Jeho kniha mohla by'se prosté
menovatAngliéti pracrafaelité a symbolistis. Isou to totiz
studie o Williamn Blakcovi, Shelleyovi, Keatsim, Rosettim,
Swinburneovi, Morrisovi, Burne-Jonesovi a Browningu;
ale autor voli titul kräsnéjsi, neuréitéjsi, vyznamuplnéjsi.
A takovä je i celä kniha. Povrch mu nestaci, jeho své¬
tem je zäsvéti, jcho fllosofli metafysika. Kazdá stränka
je axiom, kterému bud’ uvérite nebo ne. Podivuhodnä je
i, a pfece nedovedete vyslovit, Echo jste se dovédéli;
mozná také, Ze v ni ani neni mnoho poznatkü, ale jen tisice
emnych slov a dojmü. Autor neshal zävoj s dila onéch
uméled, pohnul jim toliko, a vünd väm stoupä vstfic.
1 Rudolf Kassner stal by se snad säm bäsnikem, kdyby
byl tolik neéetl. Takto je jcho kniha jako pokladnice
vyjemnélé, na prahu podzimku se nalézajici kultury.
Arthur Schnitzler: Reigen. — Rozkosnà knilka,
kterou aufor vydal vlastnim näkladem a toliko pfätelüm
rozesial. Vymvká se nedüvéfivé vefejnosti. — Prosim väs,
je tu deset dialogü, kazdy pferusenv fadou pomläck:
tu spousti musa zäslony. Svét je pluy sexuälnich pro¬
blémü. Obrazy se meni jako ve skioptiku: prostitutka a
vojäk, vojäk a panskä, panská a mlady pän, mlady pän
a mladá pani, miadä pani a manzel, manzel 2 ssüsses
Mädele, ssüsses Mädelz a bäsnik, bäsnik a hercčka, he¬
rečka a hrabé, brabé a prostitutka. Tento Fetéz obemykä
Vädy stane se 10
vsechny spoicßenské tildy! —.
muz a Zena, — à krev zpivä sveu temnou melodil. 4.
kovs je Zivot. A vtom je také umeni Fici v strucnem
dsb
logu to nejchoulostivejsi a nejodväznéjsi. Schnitzler
ucili tomuto umeni Francouzi a jcho ssüss
box 17/1
11. Reigen
Telephon 12.801.
— „OBSERVER“
# österr. behördl.konz Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte
Wien, I., Concordiaplatz 4.
Vertretungen
n Berlin, Budapest, Chicago, Christiania, Genf, Kopen¬
lagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis, New-Vork,
aris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Petersburg.
(Burlionengebe ohne Gewähr).
d et
12
B
4
Schnihler-Verehrer. Der Reigen erzielle bei der Ruktion
Denike 38 Ulk.
vykladacü
Imanistonvi
idei Les¬
0 némecke
sible — je
e platnyin
Sclomosti,
ismus jest
SC SVCLOVC
üdé zrovna
d Se prO
däd nasich
syé Fekne
Hovckem.
Zidovstva;
nozi jesich
V. M.*)
Otty. Sa
ludeji za¬
eprävem
istickych
Ekdo po¬
ery kout
soukro¬
j1 vzpo¬
0 kniha.
n jinou
Inskych
vidime
Imiuvé,
dehro¬
: Studif
kverd,
Hyfeny
tvoriti
pomer
dnes
nimz
zniku
nnost!
vazkul
urdi¬
SOva¬
chne
vä ji
Fada
Ste¬
udy.
aky
lige,
unky
bej¬
Opa-
267
na cestäch, mnisi a karabinnici, mezkafi a Etna, socialiste
a banditi, processi a #mälfice
— takovy je ten romän
Svédské autorky Selmy Lagerlöfové, Jerto tak trochu
jako sicilská -Carmens, alc o nékolik stupüü menc. bar
vitejsi a kterou by psal ndjaky Zensky Mérimée.
Kniha zacina cisafem Augustem à konéi socialisti
ckymi boufemi, které vypukly na Sicilii v rocc 1805.
Mimo to doôtete se velice podrobnych üdajü o klästefe
Frantiskänd, zalozeném ve stfedovéku na Kapitolské hofe
Tedy starovék, stfedovék a novovck v jediné knize.
A ptäte-li se, proé byly stésnäny tfi déjinné periody do
ednoho svazku, dostane se väm jednoduché odpovédi:
aby mollla ukäzat autorka souvislost Sibyllinych proroctvi
s dnesnim socialismem.
Nebot to chce Selma Lagerlöfovä demonstrovat:
Ze socialism jest jen kfesfanstvim na ruby a Ze, lisi-l sc
od ncho nééim, je to toliko rüzné pojeti jcho kancènych
cilü. Krestanstvi je autorce vkrälovstvim z onoho svéta¬,
kdczto socialism ekrälovstvim z tohoto svétas.
Ale jako ve vétsiné romänd, které chtéji byt ten¬
denénimi, vychäzite i zde nepfesvédéeni. Naopak, pro
pestrou dekoraci, do niz je vtesnäno toto thema o. so¬
cialismu, zapominäte brzo na autoréino theorctisoväni a
däte se tim spise okouzlit karnevalem osob a pfibéhü,
jimiz se v knize jenjen hemzf.
Autorka dovede barvité vidét a barvité vypravovat
Nalezla nékteré figury a ndkteré popisy krajin a mést
které dovedon pfed étenäfem vyvolat pluy a Zivy dojem
videncho. Tak na pf. ta räzovitä postava bandity Falcc
Falcone neho rozkosné, poloironické liceni Gactanova
mlädi. Nebo ététe na 93 str. popis italského mésta and
vrat uvérnènych socialistü za noci na Sicilil. To jsou
partie, # kterych to prysti Zivotem a barvami à pro které
odpustite rädh autorce jeji neurêité theoretisoväni.
Rudolf Kassner: Die Mystik, die Künstler
und das Leben (Eug. Diederichs, Lipsko 1000). —
Viden mä nékolik stranou stojicich literätü, jichz knihy
jsou jakoby pokladnicemi vyjemnélé, na prahn podzimku
se nalézajici kultury Isou to snilkové rozjimajiei o zä¬
hadném smyslu Zivota, virtuosové väzné nesené hudh¬
bäsnici vybledlych brokätovych gobelind. Jejich essayiston
c, tusim, Rudolf Kassner. Jeho kniha mohla by'se prosté
menovatAngliéti pracrafaelité a symbolistis. Isou to totiz
studie o Williamn Blakcovi, Shelleyovi, Keatsim, Rosettim,
Swinburneovi, Morrisovi, Burne-Jonesovi a Browningu;
ale autor voli titul kräsnéjsi, neuréitéjsi, vyznamuplnéjsi.
A takovä je i celä kniha. Povrch mu nestaci, jeho své¬
tem je zäsvéti, jcho fllosofli metafysika. Kazdá stränka
je axiom, kterému bud’ uvérite nebo ne. Podivuhodnä je
i, a pfece nedovedete vyslovit, Echo jste se dovédéli;
mozná také, Ze v ni ani neni mnoho poznatkü, ale jen tisice
emnych slov a dojmü. Autor neshal zävoj s dila onéch
uméled, pohnul jim toliko, a vünd väm stoupä vstfic.
1 Rudolf Kassner stal by se snad säm bäsnikem, kdyby
byl tolik neéetl. Takto je jcho kniha jako pokladnice
vyjemnélé, na prahu podzimku se nalézajici kultury.
Arthur Schnitzler: Reigen. — Rozkosnà knilka,
kterou aufor vydal vlastnim näkladem a toliko pfätelüm
rozesial. Vymvká se nedüvéfivé vefejnosti. — Prosim väs,
je tu deset dialogü, kazdy pferusenv fadou pomläck:
tu spousti musa zäslony. Svét je pluy sexuälnich pro¬
blémü. Obrazy se meni jako ve skioptiku: prostitutka a
vojäk, vojäk a panskä, panská a mlady pän, mlady pän
a mladá pani, miadä pani a manzel, manzel 2 ssüsses
Mädele, ssüsses Mädelz a bäsnik, bäsnik a hercčka, he¬
rečka a hrabé, brabé a prostitutka. Tento Fetéz obemykä
Vädy stane se 10
vsechny spoicßenské tildy! —.
muz a Zena, — à krev zpivä sveu temnou melodil. 4.
kovs je Zivot. A vtom je také umeni Fici v strucnem
dsb
logu to nejchoulostivejsi a nejodväznéjsi. Schnitzler
ucili tomuto umeni Francouzi a jcho ssüss