iebelei
5. L. box 10/4
rregne Neman006.
FEUILLETON.
Kräl. öeské zem. Närodni divadlo y Praze.
(Milkoväni. Cinohra o 3 jednänich. Napsal Arthur
Schnitzler. Prelozil Jos. Fr. Javürek. Vystavil
F. A. Subert. Provozoväno poprve dne 6. Fijna.)
posledni dobé nase divadlo reservuje né¬
které vedery vydatnému vétráni. Smyéi ty seslé
kulisy üctyhodnych starych autorü, stirá pavu¬
Einy konvenience, zotvirá do kofan okna der¬
stvému svézimu vzduchu, pred nimz rychle se
trati a mizi tezky vzduch tradic a plisen Sablony.
Aze i hercüm 1 obecenstvu se véerstvém, mla¬
dém tom vzduchu lépe as radosti dychä, bylo
vidéti na véerejsim „Milkováni“.
Jest to skutecná krev, jez proudi srdcem
Schnitzlerovy Kristiny a jest to skutecné maso
a Zivé télo Lobheimerovo, do néhoz se do
opravdy strili. „Milkoväni“ je drama par excel¬
lence. Nemluvi se v nèm, nébrz hraje, Zije a
umira, trebas za kulisami, mimo dozor divaküv.
Ale vy to citite, vidite, vy tomu vsemu vérite, po¬
névadz jste ty osoby kdesi jednou jiz vidéli, Zijici
ajednajici, a ponévadz vse je tak mistrné a vèrné
podáno, jak jen die Zivota a pravdy podáno byti
mohlo. Av tom je morälka kusu a v tom jsou
umélecké idealy Schnitzlerovy. Naé dävat vse
tak primo obecenstvu na ruku, nac diváküm
s poslednim vystupem spustiti oponu nad jeho
dalsimi myslenkami, nad nenechat ho na Siro¬
kém, volném poli, na néjz autor jej cestou svého
dramatu pfivädi, aby diväk säm däle pfedl si
ty podivné nité osudu a z nich pletl si sam
(na sebe a na svêt bié morälky?! A toto „nac“
poklädá p. Arthur Schnitzler za zbyteëné, ba
nedüstojne umélce-aristokrata, a vede svoje
osoby primou cestou Zivotni prävdy, neohlizeje
se na to, zda mä v tom podati néjakou mravo¬
kärnou moralku. A to je jednim z Vyznamnych
tahü Schnitzlerovych praci.
Dr. Arthur Schnitzler je lékarem. Snad
z toho mozno dovoditi ty anatomiché fezy, jez
pevnou, nechvéjick se rukou vede do srdce a
ledvi lidského; je fysiologem a proto i mistrem
dusevni pathologie! Je Videnan, a proto ten
pravdivy, az upfimnym realismem zarázejiei
vzduch Vidensky, v némz dävá svym osobam
se milkovati, a je mu konecné teprve 34 rokü,
a proto ta svézest a ten rozruch a Zär.
Arthur Schnitzler pfedstavil se na divadel¬
nich prknech nékolikräte, s vysledkem vsak ne¬
stejnym. Vétsinou vsak bez vysledku, snad ze
obecenstvo nemohlo pracim jeho pfijiti na chut,
nebo ze on nedovedl jesté do nich nadechnout
ten parfum düvérnosti a zároven svézest zdra¬
vého ranniho vzduchu jako podarilo se mu to
v „Milkováni“, Hlavné jeho „Pohädce“ se ve
Videnském „Volkstheatru“ nevalné vedlo. Lépe
darilo se novelistickym präcim jeho, jako „Ana¬
tolu“, „Sterben“ aj. Posledni praci jeho je
„Freiwild“, gez kolem 17. t. m. v Berline pro¬
vozováno bude poprvé.
Déj „Milkoväni“ jest tento:
Jednáni I. V elegantnim pokoji bavi se
dva Vidensti svihäci: Bedrich Lobheimer a
Theodor Kaiser. Oba jsou z „lepsi“ rodiny,
i rozumi se samo sebou, ze sméji si leccos do¬
voliti k zahnánf dlouhé chvile. Don Juan volil
9
— Ovsem. Coz nevzal jsem té pred néko¬
lika nédélemi s sebou k dostavenicku se slecnou
Mici? A neprosil jsem sleénu Mici, aby pfivedla
svon nejkräsnéjsi pfitelkyni? Achces popfiti,
Ze se ti Mici velmi libi?
— Ovsem, jest milà .... tak roztomilá!
Aty ani netusis, jak jsem touzil po takové
néznosti bez pathosu, po nécem tak sladkém,
tichem, co lahodi a cim lze se zotaviti po tom
vécném rozéilováni aträpeni.
To jest to, zcela správné! Zotaviti!V
tom ten hlubsi smysl. Ku zotaveni jsou zde.
Proto jsem také vzdy proti tak zvanym inter¬
essantnim Zenám. Zeny nemaji byti interessantni,
nybrz prijemné. Musis své stesti hledati tam,
kde já je dosud hledal a nalezl, tam, kde nenf
velkych scen, Zädnych nebezpedi, Zädnych tra¬
gickych zäpletek, kde pocätek nepüsobi nesnázi
a konec trampot, — tam, kde Clovék s usmévem
pfijme prvni polibek à louéi se s pohnutim
velice dojemnym.
Slovem: Theodor pozval k „zächrané“ Be¬
drichové do jeho bytu obé divky: modistku Mici
Schlagrovou, svon milenku, a pfitelkyni jeji
Kristinu, dceru Jana Veiringa, houslisty Jose¬
fovského divadla. A divky pfisly. Mici pociná si
jiz jak doma; Kristina jest zprvu jesté jaksi
ostychavá, ale zähy stävá se düvèrnéjsi, az
vzplane vrelou läskou k Bedrichovi. Hoduji, ho¬
vori, smöji se a laskuji, braji na piano a tanéi,
az nähle prudké zazvonéni vyrusi je ze zabavy.
Bedrich jakosto domäci pän jde otevrit a ry¬
chle se vrätiv, odstrani své hosti do vedlejsiho
pokoje. Pän ten neni nikdo jiny nez manzel
oné Zeny, s niz Bedrich udrzuje milostny pomér.
Prichäzi jako mstitel své cti, a odcházi po do¬
hodnuti, Ze vyrovnaji destnou zälezitost tu sou¬
bojem hned druhého dne. Bedrich slibi pak do¬
staveničko Kristiné a posléz rozlouéi se se svymi
prätely.
Jednáni II. Kristina chystä se v poko¬
jiku svém k odchodu. Tési se na smluvené do¬
staveničko s Bedrichem, a otci namlouvá, ze
I„de k Mici. Vysla chvéjic se touhon a zähy
vraci se s ubledlym lickem a se zärmutkem
v odich. Bedrich nepfisel. Ubohá netusi, co
mezitim se stalo. Pfichäzi k ni Mici a Kristina
Isi stézuje:
Povaz si, on nepfisel.
Zradil té? Dobfe se ti stalo.
Ale co je to? Co jsem ti udélala?
Zhyčkala jsi ho, jsi nan pfilis dobrá
Nevis, co mluvis.
Vim dobfe, co mluvim. Jiz dävno se na
tebe zlobim. Prichäzi pozdé k dostavenicku, ne¬
proväzi té domü, sedi s cizimi lidmi v lozi,
zkrätka: klame té — a ty das si vsecko klidné
libiti a ke vsemu divas se nan jesté tak zami¬
lovanyma ocima
Ale Kristina veri pevné, ze Bedrich ji mi¬
luje tak vroucné, jak ona jej. Konečné objevi
se Bedrich a vymluvi se, Ze se opozdil. Uboha
divka nemá ni tuseni, jaká katastrofa mezitim
se pripravovala. V objeti milencové zapominá
na chvili na pfestäly bol, ale zähy opét tvar
jeji se zasmutni, nebof Bedrich ji sdéluje, ze
musi odjeti.
Jednáni III. Kristina v pokojiku syém
vyzvidà na Mici, vrätil-li se jiz Bedrich nebo
Theodor. Jiz treti den neni o nich ani vidu ani
slechu. Kristina prizná se Mici, ze fekla svému
otci vse, a posléze prosi ji, aby se sla do
Bedfichova domu pozeptat, védi-li o nèm néco.
Näsleduje tklivà scena. Otec Kristinin. zvédév
mezitim o souboji Bedrichové a jeho vysledku,
snazi se dceru svon pfipraviti na nejhorsi, dimzg
uvädi ji v rozechvem stäle vétsi.
ec