—
TE
box 36/3
PamphletsOffarints
sein Bruder,“ „Andreas Thameyrs
srdci náruzivon läskou k národu pla¬
letzter Brief,“ „Exzentric“); „Die Weis¬
noucich. Vajanského postavy, muz¬
sagung“ 1905 (ve vänoëni pfiloze
ské i zenské, jsou z nejzivotnéjsiho
Neue Freie Presse). — Sociälni kusy
a nejpéknéjsiho, Zim se honosi novä
Schnitzierovy pozivaji povésti ten¬
nase belletrie. Anatomto uméleckem
denänich dramat; prävem zatätet¬
poli jesté mnoho dekáme od Vajan¬
nické a thesovité „Märchen“ (1894),
ského Stastného pera.
neoprävnéné vsak, myslim, „Frei¬
wild“ (1898), upominajici ovsem vpro¬
Dr. Arthur Schnitzler narodil
blému na traktäty proti souboji, a
se 15. kvêtna 1862 ve Vidni; je sy¬
roztesknéná einohra „Vermächtnis“.
nem lékarovym a säm provozuje
(1899), nemluvé ani o modernim
praxi lékarskou. Debutoval vliterárni
obéanském dramatu „Liebelei“ (1895).
pfiloze „Presse“ (An der schönen
— Z r. 1900 datuje se velká pétiaktovä
blauen Donau), kde také Hofmanns¬
renaissanzni tragedie „Der Schleier
thal uverejhoval své prvotiny. Pod
der Beatrice.“ — Aktovky Schnitzle¬
pseudonymem „Anatol“ tiskl tam
rovy jsou shrnuty vetri cykly: „Der
Schnitzler v letech 1889—1891 drobnou
grüne Kakadu“ (1899, spolu s „Para¬
lyriku („Der Blasierte“, „Lieder eines
celsus“a „Die Gefährtin“), „Lebendige
Nervösen“ aj.); pod vlastnim jmé¬
Stunden“ (1902; tamtéz „Die Frau mit
nem epigramy (mezi nimi charakte¬
dem Dolche“, „Die letzten Masken“,
ristické priznáni: „Das hat uns feine
„Literatur“), „Marionetten“ (1906: „Der
Gaumen oft verdrossen ...“), ärty
Puppenspieler“, „Dertapfere Kassian“,
(„Amerika“, „Mein Freund Ypsilon“,
„Zum groszen Wurstel“). — Posledni
„Der Andere“), versovanou drama¬
tri Schnitzlerovy celovederni kusy
tickou hru „Alkandis Lied“ a akto vku
majinäzev: „Der einsame Weg“ (1904).
„Episode“, nälezejici k „Anatolu“. —
„Der Ruf des Lebens“ (1905), „Zwi¬
„Anatol“, cyklus sedmi dialogü, vy¬
schenspiel“ (Komödie; 1906). Vsechna
sel r. 1892 a byl prvym autorovym
dila (s dvéma vyjimkami) vysla
uspéchem. Pokradováni ve formé
u S. Fischera v Berliné. — élánkü
Anatola je cyklus „Reigen“ z let 1896
o Schnitzlerovi uvädim essay Lands¬
az 1897, tistény zprvu jako ruko¬
bergüv à Kerrovy kritiky, pro poznáni
pis, od r. 1903 pristupny Sirsim kru¬
hüm vkniznim vydäni (Wiener Ver¬
videnského ovzdusi pak recense Bah¬
rovy, Lotharovy, Burkhardtovy; z nasi
lag).— Dialogická, dastéji jesté mono¬
literatury náladovou üvodni studii
logická je forma Schnitzlerovych po¬
Kamprovu k prekladu Umiráni. —
videk: „Sterben“ (1894); „Die Frau
Dnes, zdá se, je u nás Schnitzler
des Weisen“ (1898; obsahuje vedle
znám skoro vyluëné z „Reigen“; au¬
titulni novelly jesté tyto: „Ein Ab¬
tora romänu o pani Berté Garlanové
schied,“ „Der Ehrentag,“ „Blumen,“
nepoklädal jsem vsak za nutné odi¬
„Die Toten schweigen.“); román
Sfovati od vytek pouhopouhé frivol¬
„Frau Bertha Garlan“ 1900; „Lieute¬
nosti a pod.: bézi mi predevsim
nant Gustl“ 1901; „Die griechische
o Schnitzlera elegika a filosofa.
Tänzerin“ 1905 (Wiener Verlag; obsa¬
O. F.
huje jesté: „Der blinde Geronimo und
„Lumir“ vychazi 15 kazdého mésice mimo prázdniny a predpläci se pro Prahu: na
ctvrt léta K 2·40, na pül léta K 4-80, na cely rok K 0·60. Postou: na étvrt léta K 2·50, na
Na Knihovnu „Lumira“ predpläceji odbé¬
pül léta K 5•—, na cely rok K 10•—. —
ratele rocné pouze K 3•—. Jinak stoji sesit 24 hal. — Patisk puvodnich praci se vyhra¬
zuje. — Dopisy administraci „Lumira“ budtez adresoväny: Casopis „Lumir“, Praha,
Karlovo nämésti c. 34. — Listy prijimäme jen frankované. Rukopisü nevracime.
Rediguji Väclav Hladik a Jaroslav Viéek. — Majetnik, vydavatel a nakladatel J. Otto.
Tiskem „Unie“ v Praze.
Cislo toto vydáno 15. unora 1907.