12. 12.
Schnitzler's Deth Schnitzler's Deth
DOBS DOBS
ERVER ERVER
I. österr. behördl. konzessioniertes I. österr. behördl. konzessioniertes
Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte
WIEN, I., WOLLZEILE 11 WIEN, I., WOLLZEILE 11
TELEPHON R-23-0-43 TELEPHON R-23-0-43
Ausschnitt aus: Ausschnitt aus:
2 10 1631 2 10 1631
Denni zprávy Denni zprávy
Schnitzlerovo „Memento mori“. Schnitzlerovo „Memento mori“.
V pátek v poledne na centrálnim hřrbitově vé V pátek v poledne na centrálnim hřrbitově vé
Vidni doprovodilo asi 300 osob prostou raker Vidni doprovodilo asi 300 osob prostou raker
muže, který měl věru nárok na pohřeb slavny. muže, který měl věru nárok na pohřeb slavny.
Byl to Arthur Schnitzler, lékar-spisovatel, ktery Byl to Arthur Schnitzler, lékar-spisovatel, ktery
ukázal světu ve svych dilech milováni a milko- ukázal světu ve svych dilech milováni a milko-
váni Vidně, té sladké, poživačné ňevěstky v Ba- váni Vidně, té sladké, poživačné ňevěstky v Ba-
bylonu nad Dunajem. Jeho sláva kulminovala bylonu nad Dunajem. Jeho sláva kulminovala
asi kolem jeho padesátky před válkou. Kdo pak asi kolem jeho padesátky před válkou. Kdo pak
by ze všech téch, kteři chvěli se kdyzi o osud by ze všech téch, kteři chvěli se kdyzi o osud
Berty Garlanové, kteri na divadle proživali hrü Berty Garlanové, kteri na divadle proživali hrü
zu Beatricina závoje anebo vznécovali se scéna- zu Beatricina závoje anebo vznécovali se scéna-
mi z „Kola", pomyslil, że uż tehdá v plné slávé mi z „Kola", pomyslil, że uż tehdá v plné slávé
pamatoval básnik na fysický svůj konec a uči- pamatoval básnik na fysický svůj konec a uči-
nil přesné disposice pro pripad smrti, jediné nil přesné disposice pro pripad smrti, jediné
cesty vedouci k voinosti? A tak, kdyż se sklánél cesty vedouci k voinosti? A tak, kdyż se sklánél
duben 1912 napsal posledni vûli, v niż prosi o duben 1912 napsal posledni vûli, v niż prosi o
probodeni srdce a zakazuje si vénce, parte, o- probodeni srdce a zakazuje si vénce, parte, o-
známeni v novinách a žádá jen pohreb posledni známeni v novinách a žádá jen pohreb posledni
třidy. Penéz, jichž bude při jeho pohřbu ušetře- třidy. Penéz, jichž bude při jeho pohřbu ušetře-
no, má býti použito k nemocničním účelům. Nad no, má býti použito k nemocničním účelům. Nad
hrobem nechtěl žádné řeči, poněvadž byl asi hrobem nechtěl žádné řeči, poněvadž byl asi
často svědkem jejich licoměrnosti a zbytečnosti, často svědkem jejich licoměrnosti a zbytečnosti,
zakazuje si jakékoliv rituelni obrady a také vy- zakazuje si jakékoliv rituelni obrady a také vy-
słovně pravi: Zadny smutek at po mné nikdo ne- słovně pravi: Zadny smutek at po mné nikdo ne-
nosi, naprosto żádny! To nenapsal jen básnik nosi, naprosto żádny! To nenapsal jen básnik
volajici po absolutnim oprośténi a odpoutáni od volajici po absolutnim oprośténi a odpoutáni od
zbytečných forem, to napsal také lékař, který zbytečných forem, to napsal také lékař, který
vynest posleani vûli diagnosu soudobé společ- vynest posleani vûli diagnosu soudobé společ-
nosti a byl také přesvédčen o bezuzdné komedii, nosti a byl také přesvédčen o bezuzdné komedii,
kterou provozuji živi na účet mrtvých jen proto, kterou provozuji živi na účet mrtvých jen proto,
że se boji „Co tomu řeknou lidé.“ Smrt jest że se boji „Co tomu řeknou lidé.“ Smrt jest
jen privátni záležitosti jednoho jen privátni záležitosti jednoho
každého z nás. Každý měl by se zavčas po- každého z nás. Každý měl by se zavčas po-
starat, aby nenadělal żivym po smrti mnoho starat, aby nenadělal żivym po smrti mnoho
práce, aby tiše zmizel a zapadl a odeśel nanej- práce, aby tiše zmizel a zapadl a odeśel nanej-
výš v kruhu rodiny, neboť je to opravdu jen pri- výš v kruhu rodiny, neboť je to opravdu jen pri-
vatissimum, do kterého svět a společnost nemá vatissimum, do kterého svět a společnost nemá
co mluvit. A nás jen zajimá, že právě ti největši co mluvit. A nás jen zajimá, že právě ti největši
rozkośnici żivota a dobyvatelé poznali lidskou rozkośnici żivota a dobyvatelé poznali lidskou
marnost a nicotnost a misto pompy odchâzeli marnost a nicotnost a misto pompy odchâzeli
tiše, nanejvýš snad v kutně kapucinské (na př. tiše, nanejvýš snad v kutně kapucinské (na př.
Hofmannsthal a Primo de Rivera) jako velici Hofmannsthal a Primo de Rivera) jako velici
kajicnici, aby byli těmi nejmenšimi z bědných. kajicnici, aby byli těmi nejmenšimi z bědných.
Nejmenšimi před majestátem a velebnosti toho, Nejmenšimi před majestátem a velebnosti toho,
který ztělesňuje nejvyšši inteligenci, v kterou který ztělesňuje nejvyšši inteligenci, v kterou
také véřil velduch Edison, odešlý před týdnem také véřil velduch Edison, odešlý před týdnem
právé tak zcela prosté a nenápadné i přes ten právé tak zcela prosté a nenápadné i přes ten
povyk světa, který jeho smrt způsobila. povyk světa, který jeho smrt způsobila.
box 43/23 box 43/23
OBSERVER OBSERVER
l. österr. behördl. konzessioniertes l. österr. behördl. konzessioniertes
Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte
WIEN, I., WOLLZEILE 11 WIEN, I., WOLLZEILE 11
TELEPHON R-23-0-43 TELEPHON R-23-0-43
Ausschnitt aus: Ausschnitt aus:
Kurjer Lwowski. Kurjer Lwowski.
vom: vom:
26.10.1931. 26.10.1931.
Artur Schnitzler Artur Schnitzler
zowanych djalogów. Na scenie wszakże zowanych djalogów. Na scenie wszakże
Zmarły w Wiedniu w dniu 21 bm., Zmarły w Wiedniu w dniu 21 bm.,
ukazała się pierwsza „Bajka" (1893), ukazała się pierwsza „Bajka" (1893),
w wieku lat 69, znakomity pisarz, poeta w wieku lat 69, znakomity pisarz, poeta
„Anatol" zaś ujrzał światło kinkietów „Anatol" zaś ujrzał światło kinkietów
i dramaturg austrjacki, Artur Schnitzler i dramaturg austrjacki, Artur Schnitzler
teatralnych dopiero w r. 1895. Na rok teatralnych dopiero w r. 1895. Na rok
urodził się 5 maja 1862 r. w Wiedniu. urodził się 5 maja 1862 r. w Wiedniu.
1896 przypada sztuka „Taniec Miłości- 1896 przypada sztuka „Taniec Miłości-
Już w domu rodziców wchłonął w sie- Już w domu rodziców wchłonął w sie-
wystawiona w r. 1920 na scenie wie- wystawiona w r. 1920 na scenie wie-
bie młody Artur atmosferę artyzmu i bie młody Artur atmosferę artyzmu i
deńskiego Raimund - Teatru. Później u- deńskiego Raimund - Teatru. Później u-
teatru, gdyż w krogu pacjentów ojca je- teatru, gdyż w krogu pacjentów ojca je-
kazują się w szybkiem tempie inne u- kazują się w szybkiem tempie inne u-
go, znanego w Wiedniu laryngologa i go, znanego w Wiedniu laryngologa i
twory Schnitzlera: „Testament" (1897), twory Schnitzlera: „Testament" (1897),
profesora uniwersytetu, znajdowali się profesora uniwersytetu, znajdowali się
„Zielona papuga (1898), „Weion Beatry- „Zielona papuga (1898), „Weion Beatry-
wybitni artyści, aktorzy i aktorki. wybitni artyści, aktorzy i aktorki.
czy" (1899), „Literatura (1901), „Kola- czy" (1899), „Literatura (1901), „Kola-
Artur wstąpił, idąc za przykładem Artur wstąpił, idąc za przykładem
cyjka, „Marjonetki", „Profesor Bern- cyjka, „Marjonetki", „Profesor Bern-
ojca, na medycynę, praktykował w kli- ojca, na medycynę, praktykował w kli-
hardi" etc. ete. hardi" etc. ete.
nikach przez parę lat jako lekarz-inter- nikach przez parę lat jako lekarz-inter-
Wielki talent Schnitzora znalazł też Wielki talent Schnitzora znalazł też
nista (1886—1889), a w r. 1893 został nista (1886—1889), a w r. 1893 został
swój wyraz w szeregu nowel i powieś- swój wyraz w szeregu nowel i powieś-
asystentem swego ojca w poliklinice asystentem swego ojca w poliklinice
ci: w r. 1892 ukazała się jego nowela ci: w r. 1892 ukazała się jego nowela
wiedeńskiej. wiedeńskiej.
„Smierć", w r. 1895 — „Kwiaty". „Po- „Smierć", w r. 1895 — „Kwiaty". „Po-
Bliski kontakt ze światem artystycz- Bliski kontakt ze światem artystycz-
żegnanie" (1896), „Porucznik Gustl" żegnanie" (1896), „Porucznik Gustl"
nym i teatralnym wpłynąl jednak decy- nym i teatralnym wpłynąl jednak decy-
(1900), „Tancerka grecka , .Przepowied- (1900), „Tancerka grecka , .Przepowied-
dująco na zmianę karjery życiowej dująco na zmianę karjery życiowej
nia, „Zabójca etc. Jedną z ostatnich nia, „Zabójca etc. Jedną z ostatnich
Schnitzlera. Przerzuca się on do litera- Schnitzlera. Przerzuca się on do litera-
nowel Schnitzlera byla „Panna Elza" nowel Schnitzlera byla „Panna Elza"
tury i po kilku próbach wydaje pierw- tury i po kilku próbach wydaje pierw-
(1889) p. . (1889) p. .
szy swój utwór sceniczny szy swój utwór sceniczny
(1924), oraz „Marzenie“ (1926). (1924), oraz „Marzenie“ (1926).
„Anatol", który jest szeregiem udramaty- „Anatol", który jest szeregiem udramaty-
Schnitzler's Deth Schnitzler's Deth
DOBS DOBS
ERVER ERVER
I. österr. behördl. konzessioniertes I. österr. behördl. konzessioniertes
Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte
WIEN, I., WOLLZEILE 11 WIEN, I., WOLLZEILE 11
TELEPHON R-23-0-43 TELEPHON R-23-0-43
Ausschnitt aus: Ausschnitt aus:
2 10 1631 2 10 1631
Denni zprávy Denni zprávy
Schnitzlerovo „Memento mori“. Schnitzlerovo „Memento mori“.
V pátek v poledne na centrálnim hřrbitově vé V pátek v poledne na centrálnim hřrbitově vé
Vidni doprovodilo asi 300 osob prostou raker Vidni doprovodilo asi 300 osob prostou raker
muže, který měl věru nárok na pohřeb slavny. muže, který měl věru nárok na pohřeb slavny.
Byl to Arthur Schnitzler, lékar-spisovatel, ktery Byl to Arthur Schnitzler, lékar-spisovatel, ktery
ukázal světu ve svych dilech milováni a milko- ukázal světu ve svych dilech milováni a milko-
váni Vidně, té sladké, poživačné ňevěstky v Ba- váni Vidně, té sladké, poživačné ňevěstky v Ba-
bylonu nad Dunajem. Jeho sláva kulminovala bylonu nad Dunajem. Jeho sláva kulminovala
asi kolem jeho padesátky před válkou. Kdo pak asi kolem jeho padesátky před válkou. Kdo pak
by ze všech téch, kteři chvěli se kdyzi o osud by ze všech téch, kteři chvěli se kdyzi o osud
Berty Garlanové, kteri na divadle proživali hrü Berty Garlanové, kteri na divadle proživali hrü
zu Beatricina závoje anebo vznécovali se scéna- zu Beatricina závoje anebo vznécovali se scéna-
mi z „Kola", pomyslil, że uż tehdá v plné slávé mi z „Kola", pomyslil, że uż tehdá v plné slávé
pamatoval básnik na fysický svůj konec a uči- pamatoval básnik na fysický svůj konec a uči-
nil přesné disposice pro pripad smrti, jediné nil přesné disposice pro pripad smrti, jediné
cesty vedouci k voinosti? A tak, kdyż se sklánél cesty vedouci k voinosti? A tak, kdyż se sklánél
duben 1912 napsal posledni vûli, v niż prosi o duben 1912 napsal posledni vûli, v niż prosi o
probodeni srdce a zakazuje si vénce, parte, o- probodeni srdce a zakazuje si vénce, parte, o-
známeni v novinách a žádá jen pohreb posledni známeni v novinách a žádá jen pohreb posledni
třidy. Penéz, jichž bude při jeho pohřbu ušetře- třidy. Penéz, jichž bude při jeho pohřbu ušetře-
no, má býti použito k nemocničním účelům. Nad no, má býti použito k nemocničním účelům. Nad
hrobem nechtěl žádné řeči, poněvadž byl asi hrobem nechtěl žádné řeči, poněvadž byl asi
často svědkem jejich licoměrnosti a zbytečnosti, často svědkem jejich licoměrnosti a zbytečnosti,
zakazuje si jakékoliv rituelni obrady a také vy- zakazuje si jakékoliv rituelni obrady a také vy-
słovně pravi: Zadny smutek at po mné nikdo ne- słovně pravi: Zadny smutek at po mné nikdo ne-
nosi, naprosto żádny! To nenapsal jen básnik nosi, naprosto żádny! To nenapsal jen básnik
volajici po absolutnim oprośténi a odpoutáni od volajici po absolutnim oprośténi a odpoutáni od
zbytečných forem, to napsal také lékař, který zbytečných forem, to napsal také lékař, který
vynest posleani vûli diagnosu soudobé společ- vynest posleani vûli diagnosu soudobé společ-
nosti a byl také přesvédčen o bezuzdné komedii, nosti a byl také přesvédčen o bezuzdné komedii,
kterou provozuji živi na účet mrtvých jen proto, kterou provozuji živi na účet mrtvých jen proto,
że se boji „Co tomu řeknou lidé.“ Smrt jest że se boji „Co tomu řeknou lidé.“ Smrt jest
jen privátni záležitosti jednoho jen privátni záležitosti jednoho
každého z nás. Každý měl by se zavčas po- každého z nás. Každý měl by se zavčas po-
starat, aby nenadělal żivym po smrti mnoho starat, aby nenadělal żivym po smrti mnoho
práce, aby tiše zmizel a zapadl a odeśel nanej- práce, aby tiše zmizel a zapadl a odeśel nanej-
výš v kruhu rodiny, neboť je to opravdu jen pri- výš v kruhu rodiny, neboť je to opravdu jen pri-
vatissimum, do kterého svět a společnost nemá vatissimum, do kterého svět a společnost nemá
co mluvit. A nás jen zajimá, že právě ti největši co mluvit. A nás jen zajimá, že právě ti největši
rozkośnici żivota a dobyvatelé poznali lidskou rozkośnici żivota a dobyvatelé poznali lidskou
marnost a nicotnost a misto pompy odchâzeli marnost a nicotnost a misto pompy odchâzeli
tiše, nanejvýš snad v kutně kapucinské (na př. tiše, nanejvýš snad v kutně kapucinské (na př.
Hofmannsthal a Primo de Rivera) jako velici Hofmannsthal a Primo de Rivera) jako velici
kajicnici, aby byli těmi nejmenšimi z bědných. kajicnici, aby byli těmi nejmenšimi z bědných.
Nejmenšimi před majestátem a velebnosti toho, Nejmenšimi před majestátem a velebnosti toho,
který ztělesňuje nejvyšši inteligenci, v kterou který ztělesňuje nejvyšši inteligenci, v kterou
také véřil velduch Edison, odešlý před týdnem také véřil velduch Edison, odešlý před týdnem
právé tak zcela prosté a nenápadné i přes ten právé tak zcela prosté a nenápadné i přes ten
povyk světa, který jeho smrt způsobila. povyk světa, který jeho smrt způsobila.
box 43/23 box 43/23
OBSERVER OBSERVER
l. österr. behördl. konzessioniertes l. österr. behördl. konzessioniertes
Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte
WIEN, I., WOLLZEILE 11 WIEN, I., WOLLZEILE 11
TELEPHON R-23-0-43 TELEPHON R-23-0-43
Ausschnitt aus: Ausschnitt aus:
Kurjer Lwowski. Kurjer Lwowski.
vom: vom:
26.10.1931. 26.10.1931.
Artur Schnitzler Artur Schnitzler
zowanych djalogów. Na scenie wszakże zowanych djalogów. Na scenie wszakże
Zmarły w Wiedniu w dniu 21 bm., Zmarły w Wiedniu w dniu 21 bm.,
ukazała się pierwsza „Bajka" (1893), ukazała się pierwsza „Bajka" (1893),
w wieku lat 69, znakomity pisarz, poeta w wieku lat 69, znakomity pisarz, poeta
„Anatol" zaś ujrzał światło kinkietów „Anatol" zaś ujrzał światło kinkietów
i dramaturg austrjacki, Artur Schnitzler i dramaturg austrjacki, Artur Schnitzler
teatralnych dopiero w r. 1895. Na rok teatralnych dopiero w r. 1895. Na rok
urodził się 5 maja 1862 r. w Wiedniu. urodził się 5 maja 1862 r. w Wiedniu.
1896 przypada sztuka „Taniec Miłości- 1896 przypada sztuka „Taniec Miłości-
Już w domu rodziców wchłonął w sie- Już w domu rodziców wchłonął w sie-
wystawiona w r. 1920 na scenie wie- wystawiona w r. 1920 na scenie wie-
bie młody Artur atmosferę artyzmu i bie młody Artur atmosferę artyzmu i
deńskiego Raimund - Teatru. Później u- deńskiego Raimund - Teatru. Później u-
teatru, gdyż w krogu pacjentów ojca je- teatru, gdyż w krogu pacjentów ojca je-
kazują się w szybkiem tempie inne u- kazują się w szybkiem tempie inne u-
go, znanego w Wiedniu laryngologa i go, znanego w Wiedniu laryngologa i
twory Schnitzlera: „Testament" (1897), twory Schnitzlera: „Testament" (1897),
profesora uniwersytetu, znajdowali się profesora uniwersytetu, znajdowali się
„Zielona papuga (1898), „Weion Beatry- „Zielona papuga (1898), „Weion Beatry-
wybitni artyści, aktorzy i aktorki. wybitni artyści, aktorzy i aktorki.
czy" (1899), „Literatura (1901), „Kola- czy" (1899), „Literatura (1901), „Kola-
Artur wstąpił, idąc za przykładem Artur wstąpił, idąc za przykładem
cyjka, „Marjonetki", „Profesor Bern- cyjka, „Marjonetki", „Profesor Bern-
ojca, na medycynę, praktykował w kli- ojca, na medycynę, praktykował w kli-
hardi" etc. ete. hardi" etc. ete.
nikach przez parę lat jako lekarz-inter- nikach przez parę lat jako lekarz-inter-
Wielki talent Schnitzora znalazł też Wielki talent Schnitzora znalazł też
nista (1886—1889), a w r. 1893 został nista (1886—1889), a w r. 1893 został
swój wyraz w szeregu nowel i powieś- swój wyraz w szeregu nowel i powieś-
asystentem swego ojca w poliklinice asystentem swego ojca w poliklinice
ci: w r. 1892 ukazała się jego nowela ci: w r. 1892 ukazała się jego nowela
wiedeńskiej. wiedeńskiej.
„Smierć", w r. 1895 — „Kwiaty". „Po- „Smierć", w r. 1895 — „Kwiaty". „Po-
Bliski kontakt ze światem artystycz- Bliski kontakt ze światem artystycz-
żegnanie" (1896), „Porucznik Gustl" żegnanie" (1896), „Porucznik Gustl"
nym i teatralnym wpłynąl jednak decy- nym i teatralnym wpłynąl jednak decy-
(1900), „Tancerka grecka , .Przepowied- (1900), „Tancerka grecka , .Przepowied-
dująco na zmianę karjery życiowej dująco na zmianę karjery życiowej
nia, „Zabójca etc. Jedną z ostatnich nia, „Zabójca etc. Jedną z ostatnich
Schnitzlera. Przerzuca się on do litera- Schnitzlera. Przerzuca się on do litera-
nowel Schnitzlera byla „Panna Elza" nowel Schnitzlera byla „Panna Elza"
tury i po kilku próbach wydaje pierw- tury i po kilku próbach wydaje pierw-
(1889) p. . (1889) p. .
szy swój utwór sceniczny szy swój utwór sceniczny
(1924), oraz „Marzenie“ (1926). (1924), oraz „Marzenie“ (1926).
„Anatol", który jest szeregiem udramaty- „Anatol", który jest szeregiem udramaty-