e

8
841
box 31/7
S4
25. Professor Bernhardi
an
iny, Brunn Mal

—
—
—L
Ipräci mohlo ručit jméno. Ale v präci je da- kafü Zidu a tak doide nähle ke — kore¬
dovského docenta hranice pro kacife
leko vice, nez snad ienom drama a jenom dii. S#ft musel hy se vywvrätit zc zäkladh,
Bernhardiho. Celá Viden je proti Bern¬
pamflet.
kdghy Coslo ke katastrofé.
hardimu, kde jaky pokrteny Zid a kde ja¬
Unser Wien je tam a to zrovna do¬
Do ustaru dopravf divku, kterd umi¬
ky pofouchly kresfan. Bernhardi se ne¬
rä näsledkem nesfastné operace, provede¬
kumentärné, nase Viden. jiz tolik zbeäßu¬
boji, ale je mu üzko z toho, ze zabiii üstav,
né venkovskym Iékafem. Ustav mä ovsem
jeme, centrum vsi kultury a kulturnf od¬
kterg je jeho chloubou a icho Zivotnim
Kkdy ktera
vahy, ohnisko neivelkolepéisich politick“ch
své ieptisky a ty zpravi véas iiz faräfe
dilem. Räd hy se dostal z historic, ale jak?
waji vegle
snü — jaké tu naslo zrcadlo! Nezkfiveje
i feditele üstavu o tom, Ze nadchäzi u ne¬
Pan ministr Flink niohl by pomoci, ale mi¬
dramata tväfi, jez do ného se divail. spisc je nekde
mocné konec. Bernhardi jde k nemocné —
nistr je ministrem, musi se udrzet a v roz¬
se o nich gz nepfirozené ohjektivni. ale co zachyeu¬
newocná nachäzi se prävé v onom stavu hodné chwili hodi Bernhardiho de arény
která po-je, je zrovna klasické. Unser Wien, kterd pred sinrti. v nemz vidi samé Stesti a no-Pparlamentu: Bernhardi musi pfed sond,
hm o dra- akala küysi bäsnika svymi hladovei po
vy nävrat do Zivota — jsou takové sta¬
sond rozhodne
Iné tyde¬ lasce a vo politku, najednou zjevila se vy. eiména pfi otraväch krve — Bern¬
A Bernhardi ide pfed soud, sklädá fe¬
ossy a za basnikovi v piné kräse a bäsnik postavil harei uvidf faräfe a domlouvá se s nim,
ditelstvi ustavu — à soud odsuzuje ho na
Ivykladem
if pomnik. Nehrmi z ného velebnost, ani aby nechodil k nemocné, aby ji nechal ve
dva mésice do zaläfe. jakoz zäkony,
u. mizer¬
Stastném blouzneni umfft — v rozélleni
släva, komicky strasäk budoncnosti died
kázaly-
vél a naise tu do svéta. Unser Wien, stfedisko tak
potom zavadi ramenem o faräfe —— un¬
Tragedie by mohlaz toho byt od to¬
vydäna.zv. rakonské kultury, unser Wien, zamv¬
ser Wien mä svon obéf. Faräf pfece k ne¬
hoto kamziku, kdyhy se to vsechno ne¬
se nékdy kaisei nase Skoly. unser Wien, nadävajiei
moens jit musi, af se deje co chcc, oscffo¬
odehrävalo — v centru nasi kultury, v.
2i — ale,
Zidüm a do detailü je napodobujick, unser
vatelka za zädy profesorovymi udéld rov¬
nasi Vidni. Bernhardi ide do zaläfe, do¬
je napá¬
Wien, mésto nejpustsich fräsi a domov
net. co je jeji povinnosti, ale unser Wien
proväzen potleskem volnych myslitelü, o
nez pra¬
hloupého chlapa videnského
prävé ve jménu techto povinnosti zvedne
nez nestojf a soncitugmi reëmi svého ob¬
evoluchim
Déj dramatu?
hlavu a zacind hrät o Clovéka.
häfce. kterF mä unser Wien v krvi a häjil
osvödée¬
Je prosty. skoro hy se mohlo fici vi¬
Profesor Bernhardi stane se takfka klienta jenom tak tak, aby se nefeklo. U¬
t Clovöku
densky prosty. nebo freba rakousky pro¬
pres noc politicum. Nic neni platno, ie se
razeng Clovék chec v Zaläfi süctovat se
ndus vuit
sty. V jiné zemi by tak, jak je u Schnitzle¬
zná osobne s ministrem, dvorni radové Zeisvym okolim, ale pak chyine rukopis a
se napälit ra, ve svem vyvoli mozuy nebyl. ideje by
isou icho Zäky. Ze léci prince, unser Wienroztrhä ho na kousky —: vzdyf unser
mraj seho prevrätily — ale ideje u nás?
vztyéuie se nad provinilce az k oblaküm Wien potrebovala jenom obéf pro tak zv.
Profesor Bernhardi nemá jich säm
a ve iménu neivyssich pry väci drti Clo-vyssi pravdy a o vyssi pravdy vübec si
o na sen-mnoho v hlavé, sestrojil si svüj näzor na
véka, ktery se neprovinil nièim vicc. nez
nejde! Mä profesor Bernhardi jit snad do
va Pan¬
svêt jednodusc z nékolika vêt, zc je treba
Ze chtél zachränit pär sfastnych chvil
vidchskych Zurnälü? Ty uz zatim délaji
vou kräs-nemocntm pomähat, Ze je potfeba:
#stä-zmudené bytosti. Ah. jaky to nastävä teck
zase novon politikn a o opravdovsho Clo¬
unitzlerh
Ie jit däle a mit litost nad osudem liei —hon. jaké kulturni divadlo! Schnitzler na¬
véka jim neslo nikdy na tomto svêté —
E
vsak to vime, Ze prävé takovi lidé brvaiflzyvä vse pravym iménem jak se slusi a
Bernhardi vychäzi ze zaläfe. ide znovu
nékolik
neilepst do zivota a do kazdé volny. Pro-patfi.
mezi své a je jimi ovsem zase pfiiat, jde
fesor ovsem ani z daleka na néjakou vol¬
vlajicimi prapory idon klerikälovél k nejvyssim a ti ovsem lituji vscho, co se
obyéel¬
nu nemysli, mä svüj üstav, plno präce vdo hoje a pfsi interpelaci. Pfchänéil. orscm
stalo, ale isou plni düvèry v novou skvélon
as weite nem, ale unser Wien chce prävé proto Ze pfehánéji, musi pfehänêt — vy'sss vécil budouchost Bernhardiho..
Vsak pry'
natem
nähle zkouset svého &lovéka a hodi multo nafizuji. Z nepatrné episody déld se
ministr mél Bernhardiho vzdycky räd, so¬
posledni klacek pod nohy. Na üstavé je nékolik lé-Isvétovä véc a ze imenoväni nového Zi-ciälni demokraté vyhräli zase dvacet man¬
—4