eSS
box 31/7
25. Professor Bernhardi
#umplallgabe ohne Gewähr.)
Lideve Noviny, Brunn Mal.
Ausschnitt aus:
—
————
——
karn Zidu a tak doide nähle ke — kowe- dovskcho
präci mohlo ručit iméno. Ale v präci je da¬
FEGILLETON.
leko vice, nez snad ienom drama a jenom dii. Stit musel hy sc vyvrätit ze zäkladü.
Bernhardil
kdghg Cosle kc katastrofé.
pamflet.
hardimu. K
Do üstaru dopravf divku, kterd umi¬
Unser Wien je tam a to zrovna do¬
ky pofouch
Unser Wien.
rä näsledkem nesfastné oberace, provede¬
boji, ale je
kumetärné, nase Viden, siz tolik zbozßu¬
né venkorskym lékafem. Ustav mä ovsem
jeme, centrum vsi kulturg a kuiturnf od¬
ktery je je
Mezi vsemi dramaty, jez kdy kterä
vahy, ohnisko neivelkolepéisich politicksch své icptisky a ty zpravi véas iiz faräfe
dilem. Räd
saisona vynese na povrch. byvaii vegle
snu — jaké tu naslo zrcadlo! Nezkfiveje i Feditele üstavu o tom, Ze nadchäzi u ne¬
Pan minist
lidovych dramat nejpodezfelejsi drämata
tväri, jez do ného se divail, spisc je nékde mocné koncc. Bernhardi jde k nemocné —
nistr je mit
sensaëni. Najednou vynofi se o nich
az nepfirozené ohiektivni. ale so zachreu- newocnd nachäzi se prävé v onom stavul hodné chv
sähodlouhá zpräva v novinäch, která po¬
je, je zrovna klasické. Unser Wien, kterd pred sinrti, v némz vidi samé Stésti a no-parlamentu
jednävä o vsem mozném, jenom o dra¬
läkala kdysi bäsnika svymi hladovei po vy nävrat do Zivota — jsou takové sta-sond rozho
maté samotném nikoliv, duchaplné tyde¬
läsce a vo pozitkn, najednou zjevila se vy. zeiména pfi otraväch krve — Bern¬
A Ber
nicky pfinäseji hned stränkové glossy a za
bäsnikovi v pluc kräse a bäsnik postavll hardi uvidf faräfe a domlouvá se s nim,
ditelstvi us
tyden uz je vidét knizku za vykladem
abg nechodil k nemocné, aby ji nechal ve
if pomnik. Nehrmi z ného velebnost, ani
dva mesic
knihkupcu — mä kfiklavou desku, mizer¬
Stastném blouzneni umfft — v rozélleni
kázaly-
släva, komicky strasäk budencnosti died
ny tisk, ale päsku na sobé Casové! ana
petom zavadi ramenem o faräfe ——.
un¬
Trage
se tu do svéta. Unser Wien, stredisko tak
prvni stränce slavnostni -XV. vydän'a.
ser Wien mä svon obéf. Faräf prece k ne-hoto kamz
zv. rakouské kultury, unser Wien, zamv¬
I etenäf, ktery zná své lidi, dä se nekdy¬
mnoens jit musi, af se deje co chcc. osetfo¬
kajsei nase skolv. unser Wien, nadävaiiei
odehrävalo
svest, jde a koupi podivné zbozi — ale,
vatelka za zädy profesorovymi udélá rov¬
Zidüm a do detailü je napodobujici, unser
nasi Vidni.
kdyz priide domü a éte, vidi, Ze je napá¬
néz. co je jeji novinnosti, ale unser Wien
Wien, mésto nejpustsich fräsi a domov
proväzen
len. Celd kniha nebyvá Casto nez pra¬
prävé ve iménu téchto povinnosti zvedne
hloupého chlapa videnského
nez nestojf
obyéeinym nejakym tak zv. revoluchim
hlavu a zacind hrät o Elovéka.
Déj dramatu?
häice. kter
kouskem, kde uz z postavoväni osvödée¬
Je prosty. skoro hy se mohlo fici vi¬
Profesor Bernhardi stane se takfkal klienta jend
nych ideji na hlavu nemüze byt éloväku
razeny E
pres noc politicum. Nic neni platno, Ze se
deüsky prosty, nebo treba rakousky pro¬
nez zle. Ale tak se to délävá, mundus vult
zná osobnè s ministrem, dvorni radové Ze
svym okol
sty. V jiné zemi by tak. jak je u Schnitzle¬
decipi. Jesté nedävno dali isme se napälit
ra, ve svém vyvoli mozuy nebyl. ideje by
isou icho Zäky. Ze léci prince, unser Wien
roztrhä ho
takovou sensaeni véci — Mumraj se
ho pfevrätily — ale ideje u nás?
vztyénje se nad provinilce az k oblaküm
Wien potfe
imenovala.
Profesor Bernhardi nemá jich säm
a ve iménu nejvyssich pry véci drti Clo-vyssi pravc
Ale näkdy byvá pfece néco na sen¬
mnoho v hlavé, sestroiil si svül näzor na
véka, ktery se neprovinil nicim vicc. nezjneide! Mä
saënich dramatech. Wedekindova Pan¬
svêt jednoduse z nékolika vöt. Zc je treba
ze chtél zachränit pär sfastnych chvil videnskych
dofina skfinka byla takovou kräs¬
nemocntm pomähat, Ze ie potfeba:ä-zmudené bytosti. Ah, jakt to nastävä ted zase novou
nou vyiimkou, ie ji take 1 Shnitzlergy sie jit dale a mit litost nad osudem . —
hon, jaké kulturni divadlo! Schnitzler na-véka jim n
=Profesor Bernhardie.vak to vime, Ze prävé takovi lids bywaillzyvä vse pravym iménem jak se slusi a Bernhardi
o nem povédél deskému Ctenäfi nékolik neilepst do zivota a do kazdé volny. Pro-patki
mezi své a
slov ücty.
fesor ovsem ani z daleka na néjakou vol¬
S vlajicimi prapory jdou klerikälovélk nejvyssin
Arthur Schnitzler nenf jenom obyéej-Inn nemysli, mä svüj üstav, plno präce v
do hoje a pfsi interpelaci. Prchánéjl. ouscm Istalo, ale is
ny divadelni pisälek, jeho Das weite
ném, ale unser Wien chce prävé proto
Ze pfehánéji. musi pfehänêt — vy'ssi véci budouchost
Land byla opravdovym dramaten
nähle zkouset svého &lovéka a hodi musto nafizuji. Z nepatrné episody délä se ministr mél
plném slova vyznamu, tak zei za poslednil klacek pod nohy. Na üstavé je nékolik lé-Isvétovä véc a ze jmenoväni nového Zi-ciälni demo
—44
box 31/7
25. Professor Bernhardi
#umplallgabe ohne Gewähr.)
Lideve Noviny, Brunn Mal.
Ausschnitt aus:
—
————
——
karn Zidu a tak doide nähle ke — kowe- dovskcho
präci mohlo ručit iméno. Ale v präci je da¬
FEGILLETON.
leko vice, nez snad ienom drama a jenom dii. Stit musel hy sc vyvrätit ze zäkladü.
Bernhardil
kdghg Cosle kc katastrofé.
pamflet.
hardimu. K
Do üstaru dopravf divku, kterd umi¬
Unser Wien je tam a to zrovna do¬
ky pofouch
Unser Wien.
rä näsledkem nesfastné oberace, provede¬
boji, ale je
kumetärné, nase Viden, siz tolik zbozßu¬
né venkorskym lékafem. Ustav mä ovsem
jeme, centrum vsi kulturg a kuiturnf od¬
ktery je je
Mezi vsemi dramaty, jez kdy kterä
vahy, ohnisko neivelkolepéisich politicksch své icptisky a ty zpravi véas iiz faräfe
dilem. Räd
saisona vynese na povrch. byvaii vegle
snu — jaké tu naslo zrcadlo! Nezkfiveje i Feditele üstavu o tom, Ze nadchäzi u ne¬
Pan minist
lidovych dramat nejpodezfelejsi drämata
tväri, jez do ného se divail, spisc je nékde mocné koncc. Bernhardi jde k nemocné —
nistr je mit
sensaëni. Najednou vynofi se o nich
az nepfirozené ohiektivni. ale so zachreu- newocnd nachäzi se prävé v onom stavul hodné chv
sähodlouhá zpräva v novinäch, která po¬
je, je zrovna klasické. Unser Wien, kterd pred sinrti, v némz vidi samé Stésti a no-parlamentu
jednävä o vsem mozném, jenom o dra¬
läkala kdysi bäsnika svymi hladovei po vy nävrat do Zivota — jsou takové sta-sond rozho
maté samotném nikoliv, duchaplné tyde¬
läsce a vo pozitkn, najednou zjevila se vy. zeiména pfi otraväch krve — Bern¬
A Ber
nicky pfinäseji hned stränkové glossy a za
bäsnikovi v pluc kräse a bäsnik postavll hardi uvidf faräfe a domlouvá se s nim,
ditelstvi us
tyden uz je vidét knizku za vykladem
abg nechodil k nemocné, aby ji nechal ve
if pomnik. Nehrmi z ného velebnost, ani
dva mesic
knihkupcu — mä kfiklavou desku, mizer¬
Stastném blouzneni umfft — v rozélleni
kázaly-
släva, komicky strasäk budencnosti died
ny tisk, ale päsku na sobé Casové! ana
petom zavadi ramenem o faräfe ——.
un¬
Trage
se tu do svéta. Unser Wien, stredisko tak
prvni stränce slavnostni -XV. vydän'a.
ser Wien mä svon obéf. Faräf prece k ne-hoto kamz
zv. rakouské kultury, unser Wien, zamv¬
I etenäf, ktery zná své lidi, dä se nekdy¬
mnoens jit musi, af se deje co chcc. osetfo¬
kajsei nase skolv. unser Wien, nadävaiiei
odehrävalo
svest, jde a koupi podivné zbozi — ale,
vatelka za zädy profesorovymi udélá rov¬
Zidüm a do detailü je napodobujici, unser
nasi Vidni.
kdyz priide domü a éte, vidi, Ze je napá¬
néz. co je jeji novinnosti, ale unser Wien
Wien, mésto nejpustsich fräsi a domov
proväzen
len. Celd kniha nebyvá Casto nez pra¬
prävé ve iménu téchto povinnosti zvedne
hloupého chlapa videnského
nez nestojf
obyéeinym nejakym tak zv. revoluchim
hlavu a zacind hrät o Elovéka.
Déj dramatu?
häice. kter
kouskem, kde uz z postavoväni osvödée¬
Je prosty. skoro hy se mohlo fici vi¬
Profesor Bernhardi stane se takfkal klienta jend
nych ideji na hlavu nemüze byt éloväku
razeny E
pres noc politicum. Nic neni platno, Ze se
deüsky prosty, nebo treba rakousky pro¬
nez zle. Ale tak se to délävá, mundus vult
zná osobnè s ministrem, dvorni radové Ze
svym okol
sty. V jiné zemi by tak. jak je u Schnitzle¬
decipi. Jesté nedävno dali isme se napälit
ra, ve svém vyvoli mozuy nebyl. ideje by
isou icho Zäky. Ze léci prince, unser Wien
roztrhä ho
takovou sensaeni véci — Mumraj se
ho pfevrätily — ale ideje u nás?
vztyénje se nad provinilce az k oblaküm
Wien potfe
imenovala.
Profesor Bernhardi nemá jich säm
a ve iménu nejvyssich pry véci drti Clo-vyssi pravc
Ale näkdy byvá pfece néco na sen¬
mnoho v hlavé, sestroiil si svül näzor na
véka, ktery se neprovinil nicim vicc. nezjneide! Mä
saënich dramatech. Wedekindova Pan¬
svêt jednoduse z nékolika vöt. Zc je treba
ze chtél zachränit pär sfastnych chvil videnskych
dofina skfinka byla takovou kräs¬
nemocntm pomähat, Ze ie potfeba:ä-zmudené bytosti. Ah, jakt to nastävä ted zase novou
nou vyiimkou, ie ji take 1 Shnitzlergy sie jit dale a mit litost nad osudem . —
hon, jaké kulturni divadlo! Schnitzler na-véka jim n
=Profesor Bernhardie.vak to vime, Ze prävé takovi lids bywaillzyvä vse pravym iménem jak se slusi a Bernhardi
o nem povédél deskému Ctenäfi nékolik neilepst do zivota a do kazdé volny. Pro-patki
mezi své a
slov ücty.
fesor ovsem ani z daleka na néjakou vol¬
S vlajicimi prapory jdou klerikälovélk nejvyssin
Arthur Schnitzler nenf jenom obyéej-Inn nemysli, mä svüj üstav, plno präce v
do hoje a pfsi interpelaci. Prchánéjl. ouscm Istalo, ale is
ny divadelni pisälek, jeho Das weite
ném, ale unser Wien chce prävé proto
Ze pfehánéji. musi pfehänêt — vy'ssi véci budouchost
Land byla opravdovym dramaten
nähle zkouset svého &lovéka a hodi musto nafizuji. Z nepatrné episody délä se ministr mél
plném slova vyznamu, tak zei za poslednil klacek pod nohy. Na üstavé je nékolik lé-Isvétovä véc a ze jmenoväni nového Zi-ciälni demo
—44