23.
box 27/5
Der- Schlefender- pierrette
Telephes 12.307.
44
„ODSERVER
1. Sotorr. behördl. konz. Unternehmen für Zeitunge-Ausochsttte
Wien, I., Conoordiaplatz 4.
Vertretungen
In Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Chrisdlansta,
Genf, Kopenhagen, Lendon, Madrid, Mailand, Minneapolls,
New-Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Petens¬
butg, Toronto.
9 Ogrühr)
(Osellonangabe
1280), Prag
Ausschnitt ##
41. 5051.10
—
.—
rse je Schnitaler, jak znäme jej ze starsich präci.Vrolku, aby 1 ona pripila. Kdyz pak Pierotku pfed
Hudba.
Schnitzlerüv „Závoj Pierotéin“ je starsillo pü¬
projevy jcho läsky prché, dovrsi svoji pomstu: zäven
+ Dohnányi-Schnitzler-Zävoj !vedu. Je tc pfepracované pétiaktové drama „Der
odchäzi a neché Pierotku uzamöenn samu
rotöin. (K dnesni preffiefe v Narotmim divadle.)]Schleier der Beatrice“, které pfed léty daväno
se v
Is mrtvym. Pierotka, jiz zachväll Silenstvi, klesä
Modorni pantomima je v jistem smèrn negaci lbez üspéchu v Berliné. Déj, ktery se v püvednim
7osti
po Sileném tanci mriva k nohám Pierotovym.
Wagnerova „vscuméleckého dila“. Sdruzeni#cramaté odehrával v dobé renaissaneni, pfelozilPfätelé Pierotovi, z plesu se vracejiei, nachäzeji
vpruc
vsech umèm k vytvofeni dramatickeho dila byloSchnitzler do Vidné z podätku devalenáctého sto¬
oba milence jiz jen jako bezduché mrtvolz (III.Instr#
Payreuthskému mistru nejvyssim umèleckfm ide-Tleti a navlékl frem hlavnim osobam masky pie¬
dejstvi).
Krikl
alem, ktery snazil se v dilech svych uvädêt vTrota, pierotky a harlekyna.
barvy
Ktomuto déji, ktery má mnoho brüzné fan¬
Zivot. Moderni pantomima jednoho z Ciniteld vse¬
Opustén a smuten vzpominá Pierot ve evélastického v sobé a ktery bude mnohému poné¬
oman
uméleckého dila — a to jednoho z téch, jehoz
jizbé ztracené milenky, kterd prävé dnes slavikud nezyrklim, napsal E. Dohnányi hudbu, kte¬
chest
vyiadfevaci polence je nejsilnéjs! — totiz slovo, Isvatbu svoji s Harlekgnem. Ani prichod pfätel, Trá patff k nelepsimu, co v oboru pantomimy
budo
üpiné vyluduje. Mimika v nejsirsim slova smyslujich veseil a tancc nedovede odvrätiti myälenky
brlo vytvofeno.*) Skladatel je v pryri fadé umé¬
a mluva orchestru opanuji v ni zcela pole. Je vljcho od ztracené läsky a rozjasnit jeho näladn.
dane
leckym pevolduim svym vynikajief klavirnt umé¬
tom kus ironio osudu, Ze negack Wagnerovich
Po odchodu pfätel chee Pierot zapomenout a
s us
Icc. Touto svon öinnosti je s konchrtnfho podia
züsad hudebniho dramatu stala se prävé moder-Trrehnont z mista, kde je opustèn süm se syymi
316
znöm i u nás. Z komposic jeho hrüria u nás sym¬
ni pantomima, kterávpodstaté z näho vyöla, kte-Umyslenkami a syymi bolem. V tom spatfi oknem
riosn
konie z D-moll, v niz praesentoval se Dohnányi
rá z ného akceptovala symlonicky orchestr a Pierotku, jak ulict se blizi. V návalu Stästi spé¬
jako pozoruhodny talent.
vkus
která müze byli plné ve svych prostredeich i ef-Jchá Pierotce vstfic, kterd pfichäzi ve svatebnim
„Zävoji Pierotéiné“, ktert je Dohnányiho IIpineh
lech délana jen témi, kdoz vychováni jsou hudeb-Tüstroji a sdéluje Pierotovi, ze chce s nim ze#
prvym dramatickym pokusem, pfekvapuse jistola
nim dramatem Wagnerovym. Wagner to byl,
mfsti. Pierot souhlasi s touto spolednou smrtt a
ja parätnost, s kterou skladatel v hudbé scenn
jenz kladl velky düraz na mimickou stränku v
po krätké chvlli opojemt läskon, vypräzdnt Pie¬
sleduje. Dramatická mluva jeho orchestru väude
hudebnim dramatu a jenz Zädal, aby dramatická
rot Eisi smrtichho näpoje. Ale Pierotce najednou
devede Hei pravé slovo, je väude strucnou a
akce vnöjsi byla vädy v souhlasu s vyrazem
schäzi odvaha jiti za milencem. S opovrzenim
pracgnanini, nikde nenf zbyteönych Sifek, vsude
mnitfnich déjd. Wagner vyvedl orchestr k tomu
vyrve j! Pierot eisi z ruky a klesd mrtev. Marna
proudi he ba rychlym spädem ku pfedu, zachy¬
stupni, Ze stal se psychologickym interpretem v
je snaha Pierotéina vzbuditi Pierota k Zivotu.
cujie stastné näladu scény, vnéjst wjevy na ni
hudebnim dramatu. Obou téchto prostfedkü Wa¬
Zeufalá opousti koneéné misto smrti, ale
i prohlubujfc to co gesto a vfraz tväfe hercovy
gnerem propagovanych a pro hudebuf drama vy.
svalehni svüj závoj ve chvatu zde zapomind.
povidá. Hudba nenf tu nikde jen pouhou vice neb
pésténych chopila se moderni pantominm, omezu¬
(I. déjstvi.) Zatim v rodném domé Pierotéiné
méné priléhavou ilustract scény, nybrz vyrüstä
jic na né svoje vyjadfovacf prostfedky.
nerusené proudi svatebnl vesell. Teprv, kdyz
pfimo z dramatu samého.
Hudebné dramatická tvorba poslednsch letl Mlarlekyn, ktery je Zenicher: Pierotéinym, mä dät
Originälnim tvürêlm duchem Dohndnyi v
vykazuje nékolik pantomimickych komposie,
se do tance, zpozorujl piitomnf, Ze Pierotka neni
hudbé pantomimy této sice nenl. Je eklektik, ale
sklädanych s nejváznéjsimi uméleckymi tenden¬
pritomna. Marné shänéji ji po celém domé, mar¬
eklektik umélecky jemnocitny a vkusny. Mluva
ccmi a vedousich stäle vyse tento utvar drama¬
né rozhnévany Harleken hrozi rodicüm — po
jeho orchestru ukazuje na mnohych mistech —
tické produkce Dohnányi-ho „Závoj Pierotéin“,
Pierotce ani stopy. Aë nähle ohjevi se Pierotkn
vzpominäm tu zvlästé scény milened v prynim
ktory Národnf divadlo dnes uvadi na svoji scénu,
säle a vyhybavé odpovidd na otäzky harlcky¬
obraze — jak z Wagnera skladatel „Závoje
k nim vsemi svymi uméleckfmi kvalilami roz¬
novy, odkud prichäzl. Vse dä se do fance a upro¬
Pierotéina“ mnoho se udil. Jak prostredi dovede
hodné nälezi.
stred laneäntho reje zjevi se trikrät Pierotce
plasticky vymalovat, toho ukäzkou je déjstvi dru¬
Je to poprvé, co Arthur Schnitzler, vidensks #mrtvy Pierot, vrbizeje ji, aby ho näsledovala. Ihé, kde z taneënich piec vane duch doby bieder¬
bäsnik, i u nás svymi dramatickymi pracemi aIV tom spozoruje Marleken, Ze Pierotka nendd meirovské. Z valélku zaznivá ohlas tancd Schu¬
ploson svojf zndmf, pfichäzt v pfinw styk s hud-#sratehnt závoj a pfinuli ji, aby spoleëné s nim Ihertovsch, Lannerovich a starsiho Strausse. Pla¬
bou. Alze Fei, Ze uvedl se hned pronf praei nal sla zavoj hledat (II. dejtstvi). V pribylku Piero¬
II to zvlästé o hlavnim jeho motivu, v nèmz je
tomto poli skastné. V „Závoji Pierotéiné“ mluviftsvé naleznou ztraceny závoj, ale Harlekyn na¬
jary vzlet i jäsavé vesell, jaké proudi skladbami
ne pouhy libretista-routiner, nibrz oprardovf Tlezne zde i mrtvého Pierota. V hlavé se mu roz¬
jmenovanych mistrd tancenf hudby. Kus doby!
basnik, ktery komponuje déj pro hudebni vyjá-Tbreskne: poznd, Ze s Pierotem jej Pierotka kla¬
verné, je zachycen v rozkosném, delikälnim me¬
dfeni jako stvofeny. Schnitzler sám z tohoto Imala. V návalu väsnivého hnévu vykond hrüznf
nuettu i ve Stverylee.
„dramatu beze slov“’ ku poznänl je na pryni po-Iskulek pomsty: zdvihne mrtvolu a odvledo ji ku
hled. Erotismus „celg déj pronikajiel, pochmürná lpchovee, na niz ji rosedl. Säm sedne si Harle¬
Klavirnf vitah pantornimy vysel näkladem
nälada celku i to lehké skizzoväni sccny — tojkyn mrtvemu naproti a pripiji mu a pfinuti Pie¬# firmy L. Doblinger ve Vidni. Cena 10 mk.
box 27/5
Der- Schlefender- pierrette
Telephes 12.307.
44
„ODSERVER
1. Sotorr. behördl. konz. Unternehmen für Zeitunge-Ausochsttte
Wien, I., Conoordiaplatz 4.
Vertretungen
In Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Chrisdlansta,
Genf, Kopenhagen, Lendon, Madrid, Mailand, Minneapolls,
New-Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Petens¬
butg, Toronto.
9 Ogrühr)
(Osellonangabe
1280), Prag
Ausschnitt ##
41. 5051.10
—
.—
rse je Schnitaler, jak znäme jej ze starsich präci.Vrolku, aby 1 ona pripila. Kdyz pak Pierotku pfed
Hudba.
Schnitzlerüv „Závoj Pierotéin“ je starsillo pü¬
projevy jcho läsky prché, dovrsi svoji pomstu: zäven
+ Dohnányi-Schnitzler-Zävoj !vedu. Je tc pfepracované pétiaktové drama „Der
odchäzi a neché Pierotku uzamöenn samu
rotöin. (K dnesni preffiefe v Narotmim divadle.)]Schleier der Beatrice“, které pfed léty daväno
se v
Is mrtvym. Pierotka, jiz zachväll Silenstvi, klesä
Modorni pantomima je v jistem smèrn negaci lbez üspéchu v Berliné. Déj, ktery se v püvednim
7osti
po Sileném tanci mriva k nohám Pierotovym.
Wagnerova „vscuméleckého dila“. Sdruzeni#cramaté odehrával v dobé renaissaneni, pfelozilPfätelé Pierotovi, z plesu se vracejiei, nachäzeji
vpruc
vsech umèm k vytvofeni dramatickeho dila byloSchnitzler do Vidné z podätku devalenáctého sto¬
oba milence jiz jen jako bezduché mrtvolz (III.Instr#
Payreuthskému mistru nejvyssim umèleckfm ide-Tleti a navlékl frem hlavnim osobam masky pie¬
dejstvi).
Krikl
alem, ktery snazil se v dilech svych uvädêt vTrota, pierotky a harlekyna.
barvy
Ktomuto déji, ktery má mnoho brüzné fan¬
Zivot. Moderni pantomima jednoho z Ciniteld vse¬
Opustén a smuten vzpominá Pierot ve evélastického v sobé a ktery bude mnohému poné¬
oman
uméleckého dila — a to jednoho z téch, jehoz
jizbé ztracené milenky, kterd prävé dnes slavikud nezyrklim, napsal E. Dohnányi hudbu, kte¬
chest
vyiadfevaci polence je nejsilnéjs! — totiz slovo, Isvatbu svoji s Harlekgnem. Ani prichod pfätel, Trá patff k nelepsimu, co v oboru pantomimy
budo
üpiné vyluduje. Mimika v nejsirsim slova smyslujich veseil a tancc nedovede odvrätiti myälenky
brlo vytvofeno.*) Skladatel je v pryri fadé umé¬
a mluva orchestru opanuji v ni zcela pole. Je vljcho od ztracené läsky a rozjasnit jeho näladn.
dane
leckym pevolduim svym vynikajief klavirnt umé¬
tom kus ironio osudu, Ze negack Wagnerovich
Po odchodu pfätel chee Pierot zapomenout a
s us
Icc. Touto svon öinnosti je s konchrtnfho podia
züsad hudebniho dramatu stala se prävé moder-Trrehnont z mista, kde je opustèn süm se syymi
316
znöm i u nás. Z komposic jeho hrüria u nás sym¬
ni pantomima, kterávpodstaté z näho vyöla, kte-Umyslenkami a syymi bolem. V tom spatfi oknem
riosn
konie z D-moll, v niz praesentoval se Dohnányi
rá z ného akceptovala symlonicky orchestr a Pierotku, jak ulict se blizi. V návalu Stästi spé¬
jako pozoruhodny talent.
vkus
která müze byli plné ve svych prostredeich i ef-Jchá Pierotce vstfic, kterd pfichäzi ve svatebnim
„Zävoji Pierotéiné“, ktert je Dohnányiho IIpineh
lech délana jen témi, kdoz vychováni jsou hudeb-Tüstroji a sdéluje Pierotovi, ze chce s nim ze#
prvym dramatickym pokusem, pfekvapuse jistola
nim dramatem Wagnerovym. Wagner to byl,
mfsti. Pierot souhlasi s touto spolednou smrtt a
ja parätnost, s kterou skladatel v hudbé scenn
jenz kladl velky düraz na mimickou stränku v
po krätké chvlli opojemt läskon, vypräzdnt Pie¬
sleduje. Dramatická mluva jeho orchestru väude
hudebnim dramatu a jenz Zädal, aby dramatická
rot Eisi smrtichho näpoje. Ale Pierotce najednou
devede Hei pravé slovo, je väude strucnou a
akce vnöjsi byla vädy v souhlasu s vyrazem
schäzi odvaha jiti za milencem. S opovrzenim
pracgnanini, nikde nenf zbyteönych Sifek, vsude
mnitfnich déjd. Wagner vyvedl orchestr k tomu
vyrve j! Pierot eisi z ruky a klesd mrtev. Marna
proudi he ba rychlym spädem ku pfedu, zachy¬
stupni, Ze stal se psychologickym interpretem v
je snaha Pierotéina vzbuditi Pierota k Zivotu.
cujie stastné näladu scény, vnéjst wjevy na ni
hudebnim dramatu. Obou téchto prostfedkü Wa¬
Zeufalá opousti koneéné misto smrti, ale
i prohlubujfc to co gesto a vfraz tväfe hercovy
gnerem propagovanych a pro hudebuf drama vy.
svalehni svüj závoj ve chvatu zde zapomind.
povidá. Hudba nenf tu nikde jen pouhou vice neb
pésténych chopila se moderni pantominm, omezu¬
(I. déjstvi.) Zatim v rodném domé Pierotéiné
méné priléhavou ilustract scény, nybrz vyrüstä
jic na né svoje vyjadfovacf prostfedky.
nerusené proudi svatebnl vesell. Teprv, kdyz
pfimo z dramatu samého.
Hudebné dramatická tvorba poslednsch letl Mlarlekyn, ktery je Zenicher: Pierotéinym, mä dät
Originälnim tvürêlm duchem Dohndnyi v
vykazuje nékolik pantomimickych komposie,
se do tance, zpozorujl piitomnf, Ze Pierotka neni
hudbé pantomimy této sice nenl. Je eklektik, ale
sklädanych s nejváznéjsimi uméleckymi tenden¬
pritomna. Marné shänéji ji po celém domé, mar¬
eklektik umélecky jemnocitny a vkusny. Mluva
ccmi a vedousich stäle vyse tento utvar drama¬
né rozhnévany Harleken hrozi rodicüm — po
jeho orchestru ukazuje na mnohych mistech —
tické produkce Dohnányi-ho „Závoj Pierotéin“,
Pierotce ani stopy. Aë nähle ohjevi se Pierotkn
vzpominäm tu zvlästé scény milened v prynim
ktory Národnf divadlo dnes uvadi na svoji scénu,
säle a vyhybavé odpovidd na otäzky harlcky¬
obraze — jak z Wagnera skladatel „Závoje
k nim vsemi svymi uméleckfmi kvalilami roz¬
novy, odkud prichäzl. Vse dä se do fance a upro¬
Pierotéina“ mnoho se udil. Jak prostredi dovede
hodné nälezi.
stred laneäntho reje zjevi se trikrät Pierotce
plasticky vymalovat, toho ukäzkou je déjstvi dru¬
Je to poprvé, co Arthur Schnitzler, vidensks #mrtvy Pierot, vrbizeje ji, aby ho näsledovala. Ihé, kde z taneënich piec vane duch doby bieder¬
bäsnik, i u nás svymi dramatickymi pracemi aIV tom spozoruje Marleken, Ze Pierotka nendd meirovské. Z valélku zaznivá ohlas tancd Schu¬
ploson svojf zndmf, pfichäzt v pfinw styk s hud-#sratehnt závoj a pfinuli ji, aby spoleëné s nim Ihertovsch, Lannerovich a starsiho Strausse. Pla¬
bou. Alze Fei, Ze uvedl se hned pronf praei nal sla zavoj hledat (II. dejtstvi). V pribylku Piero¬
II to zvlästé o hlavnim jeho motivu, v nèmz je
tomto poli skastné. V „Závoji Pierotéiné“ mluviftsvé naleznou ztraceny závoj, ale Harlekyn na¬
jary vzlet i jäsavé vesell, jaké proudi skladbami
ne pouhy libretista-routiner, nibrz oprardovf Tlezne zde i mrtvého Pierota. V hlavé se mu roz¬
jmenovanych mistrd tancenf hudby. Kus doby!
basnik, ktery komponuje déj pro hudebni vyjá-Tbreskne: poznd, Ze s Pierotem jej Pierotka kla¬
verné, je zachycen v rozkosném, delikälnim me¬
dfeni jako stvofeny. Schnitzler sám z tohoto Imala. V návalu väsnivého hnévu vykond hrüznf
nuettu i ve Stverylee.
„dramatu beze slov“’ ku poznänl je na pryni po-Iskulek pomsty: zdvihne mrtvolu a odvledo ji ku
hled. Erotismus „celg déj pronikajiel, pochmürná lpchovee, na niz ji rosedl. Säm sedne si Harle¬
Klavirnf vitah pantornimy vysel näkladem
nälada celku i to lehké skizzoväni sccny — tojkyn mrtvemu naproti a pripiji mu a pfinuti Pie¬# firmy L. Doblinger ve Vidni. Cena 10 mk.