box 26/1
8 8
21. Kont##se Mizziodender-FaniTientag
FE
—L
—
Miei. Byvalo tak: pouhé jedno déistyi ma¬
staclt k tomn, k Comu jindy bylo treba tri nebo
vacnso Ablenkon à Nsenod Aulknrou. Nie, hlompost, body, neni ueineno zadost ani autbrovym poznam¬
aby propukla méjiká romänová lüska, jez pfes
ky pfekäzky a pochyby dospéje rychle az k ale „école des femmes“ a „école des maris“, jak je käm. V Komtese Miei napadne dlovéka: hraje
bé. Pri tom se snadno vykonalo jesté mucho Francouzi majf rädi: z kazdého pohybu slicné 2e- p. Seifert s pl. Beninlovon; nehrávali pfed jede¬
nusky a z kazdého pohybu zäpasicfho muze lze selnüeti detz také tak? a snad i lépe? hraje se dnes
chvöcf: shiedali se rodiée se ztracenymi détmi,
nédemu maudit pro sehe, pro sten dennf potrebu.ikolem nich néjak znamenitéji, nezli se brüvalo? a
Fili se rozloußen! manzelé, odhalilo se mökolska¬
Courteline jako Schnitzler vysmivá se pri tom pa-fnéco vyssiho, nezli se hrávalo? Proé tedy bylo
tajemstvi. Schnitzlcrova Komtesa Miei mä
thosu feuilletonového romänu, jehoz pokracovänf vsechnc to boufenf? proé novd spräva? proé- tolik
la po staru i meif. poboNf titul: öili Rodin¬
muz spisovafel pfst v prestävkäch své domäci bit-jokäzalcho hluku? Proto, aby v Courtelinové aktovce
den. A Rodinny den müte se duce ovsem
vy: stafec s dlouhym sedivfm vonsem tajemné ob-Joknem bylo widét stromy, jez pak uküzi se v zahra¬
môt jen ironicky. Takovy rodiuny den: hrabe
dé Komtesy Mied? Pohovoffme si o tom jesté.
chäzf v rannim semn kelem kostela sy. Severina a
häzf se s anidenkou, kterou mél skoro po dvacet
— Aktovkj prelozili — vécnà Viléma Noväkovü,
proklfná své narozeni. Musf je proklinat, aby muz
hraböcf deera se shledävd se svim nemanzel¬
Karel Sipek, Vincene Cervinka. Nemüze se Fie, ze#
spisovatel mél dost pemez pro zenu. Pathos mä dnes
in synem, Jehoz se po icho narozenf hued na
Näroduf divadlo neumf naift svych lidf.
odrekla; kufze chce st konedé vzft hraberl „olmi Spatng kurs, kazdy vydélkäf se o néj otfe a
zpersifluse treba svon vlastni präci, aby se zavdécil“
Fu, se kterou pfed osmnäcti rcky zplodil tohoto
anzelského syna; hrabécf milenka bere si fia- platicfmu „zdravému rozumu“.
tu. jenz si ji ve vlastnim kodäfe odveze z jeif
I Leonid Andrejev v Läsce k bliznfmu.
a posleduf nävstèvy v hrabéci ville.
Rodiund setkänf a odhalovand wdlung telemistyf Paal ji dien mladsfho pokoleni, které prislo po Do¬
stojevském a Tolstém. Vynell se u Shawa a stavf
ou ani méné pesträ ani méné divoká, nezli jak
se skepticky preti vrouefm a zuslechtuleim idedlum
alo. Json jen méné pathetickd, méns pohnatá a
ruské Ilteräri minulostl. Läska k bitzufmu, — deste
chvêld. Hraböcf deery mluvf o ctcovsch milen¬
s tim pokoj! vsichni o tom mluvi a nikdo tomu ne¬
hklidné, vesele Jako o jeho konich a jednajf e
1 jako se sobé rovnymi. Kuftata pripenätéjl be¬ verl; litujeme nestastného blizufho, abychom se tim
bezpecnäli popüsli na jcho nestéstl. Vom by se
vscho, Ze hrabéci deera, s ktereu meli neman¬
tedy ruskg Andrejev dnes uz srovnal s videnskym
kého syna a kteron si ted chtéjf vzit, mohla vy¬
Pat zatim v neldürérnöjsich stpeich tucet mi- Schnitzlerem, — bohnzel. Ale aspon zerné odvazuje
fkü. Zijeme ve vöku räcobecné shovfvavusti a se Schosi püvodufho a novéistho. Postavf uprostred
horské divoéiny Clovčka vysoko na malinky vystu¬
becného odpousténf, ve veku naprestého ostff¬
pek srüzné skalnl stény: nikdo nevi, jak se tam
enf a naprosté nechuti k mravnfmu vzletu. Jed¬
destal, a nikde nevi, jak by vyväzi odtamtud; je
desätilety hrabé Arpad Parmandy, bevaly dä¬
jisto, ze ubozäk co nejdriv musf se siftit dolü do
nik, uzlvá pro svého pfitele Egona hrabête Ra¬
propasti. A tu dole u üpatf skäly Andrejev shromäz¬
steina i pro sebe kabalistického mázvu psycho¬
di koleem ného pohyblivon, rusnon, povykujfef smé¬
: psychologie, to znamend u nich, ze pochopf
siei lidi, turistü a. turistek, velkych, malych, zvé¬
polek kazdon svon vystrednest a bazdon 2e s
davcü, fotografü, novinärskych korespondentü, sträz¬
minou. Komtesa Mici, deera Pazmandyho, brls
nikü, kaczi, obchodnfkü, zpéväkü, zächrannsch spol¬
si, pravda, trochu Jesté po staru romantická
kü. Priben — Zäfing; jen tak vsichni maji co k wéci
la tehdy, aby zenats knize pfede vsemi prohlä
mhuvit a vsichni nemohou se dočkat, aby vidéli ubo¬
von läsku kuf a aby s nf a jejim nemanzelskyn
Züka sletét so sküly a srazit vaz. Prävé jako ve
em ujei do Svycar nebo Ameriky: Zädnou polo
starfch tragédlich: öbecenstvo se chvèje o Zivot
tost: le ve svém sedmatricätém roce sméje se
hrdinüv a prece se s pozitkem bawf jcho üzkostmi
2 I1 privädéyf syna jeitho: „Hlas krve? 40
a utrpenfm. „Obecenstvo mä dienhou chvfli... Né¬
pouhá bajka. Nepozorun, mie takového. mily kuf
kollk hodin prijemného rozéilenf nervü.. vznêty
A vydafeng knfzecf abiturient, ktery se dobit
altrufstickych pocitü.“ Na konec proklube se z celé¬
nuje Filin, ohrnufe pohrdavé rty nad romäny pé
he hluku prohnand reklama, kterou si zaplatil ma¬
eicarovych sesitkü; jemu nebude nikdo povfda
Jetufk biizkého hôteln; Clovek na skalnfm vybezku
ezistnych prätelich! nebo matküch, jez v preky
v jcho sluzbäch. Väakté tragédie jako feuilletono¬
I citu volajf: drahy syun!
vé romäny u Courtelina pfsl se také jen pro vedöltk
Od videüskych a vübec rakouskich nömechyd
Na oko dkol Andrejevüv je mnohem snazsf nezli
nfkü nesmime Cekat svêtobornsch a novsch my
treba Schnitzlerüv. Päté pres deväté priplete se kdo¬
ek. Budou vzdy jen pro své odbératdle co ne.
koli a kdykoli: o karikatury obecné zvédawosti a
odlnéji uprarovat nejpohodlnéjst Casové näzor.
méry. At si Vldchan polibule, ze väechno na svi
sensacechtivosti neni nonze a hrozi-li napétf ochäh¬
dä se vyiidit bezky hladce a pokoiné! at pocst
nout, spusti se poplasny rämus, ze püd uz nastävf.
dernost jako néco nejvfs priiemného, co mu ch
Vskutku umbleckd ccna aktorky neuf velkd. Ale
1 züstat pri syich vsech neporüieich a siah
pfece — jesinak satiricky rozmach stompá od pou¬
ch! Umänf pri tcm ua pohledl nepöchodf Spatnt
hsch obyéejnsch turistü ke korespondentüm, kuezi
vö proto, ze pracuje s tak promrskanym typel
a armädó späsy; jeduak udrzujf se ve smésiei stäle
oky, Schnitzler müze na pr. udälat eyposici, kt
nektere pffzuaèné motivy, na pr. pokfik turisty.
jenz svoldvá kazdon chvili své deti. aby nepropäsly
ckonzluje obratnostf. Hrahön knfäc, kutze a kon
a feknou si k vüll divékovi vsechno mozného z
té dzasné tragédie; a jeein#k v tom virn vynorulf se
tkou chvilku, svüj vök. své zaméstnänf, svo
postavy plné mocného komického a persiflujfefho
zu minulost i pritompost a prece Jakoby si
vzudu. Nejlepsi z nich je „vysokF terista“ (u näs
ted zrovna musili Fc. Hrabéti se vdävél jeh
v p. Schlaghammerovi „nizky turista“): „Jakmile
etka: vzpomfuky se hrnou a stek se hrue. Kniz
on prosi, aby byl zachränen, musf bft neinena
df k hrabéti svého nemandelského syna
(eschna opatfemi, Jaká ison po ruce üradüm. Sträz¬
echno, co s kutictem za2½. Möstärd konest
niku, ueinil iste vsechna opatfenf? Pänové,,
mysli. Popudy isou tak dramatické, ze dialoj
vsechna opatrenl jsou ueinéna. Mladfku, poslystg
fvzruchem. A pak pfilde minds abiturient s#
vsechna onatfenf ison neinens.“
u vseteënou a prostofekon troufalostf. kterd che¬
nat s dospölfmi jnko dospélá; abiturienti prichá
Herecky a scnickg nebrl to veder silng. V hra¬
1 do mody, jakoz sredlel téz Franz Heitlinger
beti Komtesy Miei p. Zeiensky düslednt a
brové Die Rahl. Tatinkové neisou pred nimi ut
pädné vyznacilr chüzi i hlase drsné voläctvf aristo¬
zpeäni se svymi dobrodruzstvimi
kratovo; vybehlé oei vsecko energiekp a edle pojf¬
Courtelinüv Svaty pokojdoma nenf o nic
majfei vnnkaly Zivon pfedstavu bytosti, která se do
adst typus aktovkovy: manzelská väda, pfri nsz
rscho rázné-zakonsne. Vysoky turista p. Seinge #n¬
uz marné snazf se vymanit z prevahy zening. Do
meruvv Läsee kbliznimu byl dobrg dülcziton

éry byvávalo zapleteno vice osch, které vselijak
horlivosti svich panskych postojü a svich eizsche
Gily nebo popichovaly, pomahely uebo smirovaly.
——

1