aen
doccla po staru imebg. pobNF titul: eili Rodin- thosu feuilietonového romänn, jchoz pokradovänf vsechne to boufen!? proé novä ##
muz spisovafel pfse v prestävküch své domäci bit-jokäzalcho hlukn? Proto, aby v Co
InFden. A Rodiuny den müze se dnes ovsem
oknem bylo vidêt stromy, jez pak
Trezumdt jen ironicky. Takovy rodiuny den: hrabé
VY: staree s dlouhym sedivim vonsem tajeinné ob¬
d6 Komtesy Miel? Pohovorim
Trozchäzf ée s anilenkon, kterou mel skoro po dvaget
chäzf v rannim sci kelem kostela sv. Severina a
Aktovk, pfelozil! — véend
Tiet; bruböcf decra se shledävá se syzm nemanzel- proklind své narozeni. Musf je proklfnat, aby muz
Karel Sipek, Vincene Cervinka.
skim synem, jehoz se po icho narozenf hned ns gpisovatel mél dost penéz pro zenu. Pathos mü dnes
Národuf divadlo neumf najft syycn
vedy odrekla; kufze chce si konsäné vzit hrabeel gelmi spatug kurs, kazdy vydelkür se o néj otte a
deeru, se kteron pfed osmnäcti roky zplodil tohote zpersifluie t#eha svon vlastuf präci, aby se zandecil
nemanzelského syna: hrabéef milenka bere si fia- platicfmu „zdravému rozumu“.
#Fristu, jenz si ji ve vlastnim kocäfe odveze z Jeif
I Leonid Andrejev v Läsce k bliznimu.
##rrnf posieduf närstévy v hrabécf ville.
Rolliund setkänf a odhalovand mminná selemstvf Psal ji den mladstho pokoleni, které pfislo po Do¬
stojevském a Tolstém. Vynell se u Shawa a stavf
Tneison ani méné pesträ ani ménd divokd, neli jak
se skepticky preti vrouefm a zuslechtuhleim idedlum
DFvalo. Jsou jen méné pathetickd, ménd pohnntá a
ruské literärnf minulostl. Láska k bitznimu, — deste
Trozechvöld. Hraböcf deery mluvf o otcovich milen¬
küch klidné, vesele Jako o jeho konsch a jednaff e###tim pokoj' vsichni o tom mluvf a nikdo tomu no¬
veri; litujeme nestastného bliznfho, abychom se tim
nimi jako se sobé rovnymi. Knfzata priponstéjl be¬
bezpecnöli popäsli na jcho nestestl. V tom by se
ze vscho, Ze hrabéci dcera, s ktereu möli neman¬
tedy ruskg Andrejer dnes uz srovnal s videnskym
Zzeiského syua a kteron si ted chtélf vzft, mohla vy.
Schnitzlerem, — bohnzel. Ale aspon zevné odvazuje
stildat zatim v neidüvörnöissch stpeich tucet mi¬
se Gehosi püvodnlho a novéjsiho. Postavf uprostred
lovufkü. Zijeme ve vöku vscobecné shovfvavasti a
Ivseobecného odpousténf, ve vöku nagrestého ostff. horské divociny Clovéka vysoko na malinky vystu¬
pek srüzné skalni stény: nikdo nevi, jak se tam
zlivenf a naprosté nechuti k mravnfmu vzletu. Jed¬
dostal, a nikdo nevf, jak by vyväzl odtamtid; je
nasedesätllety hrabé Arpad Parmandy, bgvaly dü¬
zisto, 2e ubozäk co neidifv musf se siftit dolü do
stojnik, uzlvá pro svého pfitele Egona hrabéte Ra¬
vensteina i pro sebe kabalistického mäzvu psycho- propasti. A tu dole u üpatf sküly Andrejev shromäz¬
log: psychologie, to znamend u nich. ze pochopf di kolem ného pohyblivon, rusnou, povykujfef sme¬
siei lidi, turistü a. turistek, velkych, malych, zvé¬
vespolek kazdon svon vystrednest a kazdon Ze s
daved, fotografü, novinärskych korespondentü, sträz¬
prominou. Komtesa Miei, deera Pazmandytho, byls
nikü, knézf, obchodnfkü, zpéväkü, züchrannych spol¬
kdysi, pravda, trochu Jesté po staru romantická;
kü. Pribch — Züdny; jen tak vsichni maji co k wéci
Zädala tehdy, aby zenaty knize prede vsemi prohlá
mhvit a vsichni nemohon se dočkat, aby vidéli ubo¬
sil svon läsku k uf a aby s ni a Jejim nemanzelskyn
Zäka sletêt se sküly a srazit waz. Prävé jako ve#
synem ujei do Svycar nebo Ameriky: Zädnou polo
starych tragédlich: öbecenstvo se chvêje o Zivot
vicatost; Ale ve svém sedmathicätém roce sméje se
hrdinüv a prece se s pozitkem bawf jeho üzkostmi
kdyz If privädégf syna jeitho: „Hlas krve? To J
a utrpenfm. „Obecenstvo mä dlouhon chvfli... Né¬
asi pouhá bajka. Nepozoru, mic takového, mily kuf
kollk hodin pfflemného rozéilenf nervü.. vzLôty
Ze.“ A vydafeny knfzeci abiturient, ktery se dobft
altruistickych pocitü.“ Na konec proklube se z celé¬
jmenuje Fillp, ohrnuse pohrdavé rty nad romäny pä
be hluku prohnand reklama, kterou si zaplatil ma¬
tikrejcarovych sesitkü; jemu nebude nikdo povfda
jetufk bifzkého hôteln; dlovöh na skalufm vybezku
o nezistupch pfätelsch! nebo matkäch, jez v preky
ev jcho sluzbäch. Vsakté tragédie jako feuilletono¬
penf citu volajf: drahy syun!
vé romäny u Courtelina pfsl se také jen pro vydélek.
Od videnskych a vübec rakouskych nemeckgel
béenfkü nesmime dekat svétobornych a novych my
Na oko ükol Andrejevüv je mnohem snazsf nezli
slenek. Budou vzdy jen pro své odberatele co ne.
trebn Schnitzierüv. Päté pfes deväté priplete se kdo¬
pohodluéji upravovat nejpohodlnêjsf dasové näzor,
koli a kdykoli: o karikatury obecné zvédavosti a
a smèry. At si Vidchan polibule, ze väechno na #y7
sensacechtivosti nent nouze a brozf-li napétf ochab¬
té dá se vyildit hezky hladce a pokojné! af poch
nout, spusti se poplasny rämus, ze päd uz nastüvf.
modernost jako néco nejvfs prilemného, co mu ch
Vskutku umdleckd ccma aktorky neuf velkd. Ale
voll züstat pfi svich vsech nepofüleich a slaht
prece — Jedinak sattiricky rozmach stompü od pou¬
stech! Umênf pfi ttom na pohledl nepóchodf Spatni
hich obyéeinych turistü ke korespondentüm, knézi
Prävé proto, ze pracuje s tak promrskanym typei
a armädé späsy; jednak udrzujf se ve smésici stäle
aktovky, Schnitzler müze na pr. udélat exposici, kt
nekteré préznacné motivy, na pr. pokrik turlsty,
rá ckouzluje obratnostf. Hrabé a kntze, kufze a kon
jenz sgoldwá kazdou chvili své déti, aby nepropäsly
tesa feknou si k vüll divakovi vsechno moznéhe 2
16 dzasné tragédie; a jeeinak v tom viru vynoruif se
krätkou chvilku, svüj vök, své zaméstnänf, svo
postavz’ plné mocného komického a persiflujfefho
celou minulost i pritomnost a pfece Jakoby si t
vzncau. Nejlepsfz nich je „vysoky turista“ (u büs
väe tod zrovna musili ffc. Hrabéti se vdävél jeh
p. Schlaghammerovi „nizky turista“): „Jakmile
baletka: vzpominky se hrnou a stek se hrue. Knft
on prosi, aby brl zachränen, musf byt ueinena
uvädf k hrabéti svého nemanze'ského syna
(eshnn opattemi, jaká ison po ruce üfadüm. Sträz¬
väechno, co s knfietem za##li, #geistävd kumtest
Pänové
niku, udinll iste vsechna opatfen!?
nafmysli. Popudy ison tak dramatické, ze dialoj
vsechna opatfenl Jsou ueinéna. Mladfku, posiyste:
kiff vzruchem. A pak prilde mlads abiturient s#
vsechna opatrenf Ison ucinöns.“
sFou vseteënou a prostofekou troufalostf, která chei
jednat s dospélfmi jnko dospéld; abiturienti prichá
Herecky a scénicky nebrl to vecer silnf. V hraN
eif do mody, jakoz svödef téz Franz Heitlinger „
beti Komtesy Miei p. Zelensky düsledné a
Bahrové Die Rahl. Tatinkové neison pfed nimi ui
pädnd vyznacil v chüzi i hlase drsné voldetvf aristo¬
bezpeëni se svymi dobrodruzstvimi.
kratovo; vybéhlé oci vsecko energicky a cele pojf¬
Courtelinüv Svaty pokojdoma nenf o nic
massei vnnkaly Zlvon pfedstavu bytosti, kterd se do
mladsf typus alktovkovy: manzelská vüda, pri nsz
rscho räzné-zakousne. Vysoky turista p. Schlagham¬
muz marné snazf se vymanit z pfevahy Zeniny. Do
merüv v Läsce k bliznimu byl dobry düleziton
aféry byvávalo zapleteno vice osob, které vselijak
horlivosti svich pansksch postojü a svych cizich
radily nebo popichovaly, pomahaly nebo smirovaly,
pfizvuku. Ale z ostatku nemnoho by se vybralo:
Bylo vice roli, ale kazdá kränká. A francouzské he¬
räznd däma pl. Danzerevé. Neislabéji byl zahrän
redky 1 francouzstti herei milujf dlouhé, souvislé
Svatf pokoj doma: pl. Cervend postupovala
role, v nicht mohou rozvinout celou zäsobu roz
prflis zbezné a p. Sedläcek pleil tegt bez pravého
liensch chytrostf a prostredkü staktickych; prote
osvôta.
sinyslu pro jednotlivosti. V Komtese Miei knfze
se podet osob ohmezil na nejnutnéjsi, na muze a##e
p. Seifertüv (mä mluvit s prizvukem diplomata zvy.
nove. L#
Inu, a ti si svon zälezitost spravi zcela sami mez
klého franconzstine) byi hodné mäly, v bflé, mirné
sehon. Je hodné demäckü, drobná a veseld; ide jer
pokoj doma.
o to, ze mz spisovatel chce Zené srazit sto padesü
komtese pl. Benoniové nebylo stopy po jejim své¬
Miei aneb Ro¬
täctvf, po jejl zkusené Ironli, po jejsch probojova¬
frankü s jeif méstenf apanäze za rüzné jojj 2azua
ev: Láska kblie.
menané prohreßky: mazvala jei toho a toho dml
asch eitech a student p. Deylür byl nz despeig mia¬
väkowa, Karel Stpek
dik bez naivnostl a chlapecké hloupé prezrälosti; sl.
v Národnim divadle tranem, rozbila toho a toho dne lampn, abr dosta
Grégrová umivala takovéhle studenty jinak. Lüskat
la novon die sré chnti. Doj o sto padesät frarkkü#
zna 1909.)
Kolizufeu na nasf scéné nesnesla by mnoho kri¬
bdnfm divadle neivice zena lich musf dobft a dobude, kügz ne hrotho#
tického rozboru: lidé hädaji se o mista, jichz je vsu¬
Schnitzierova Kom. sebevrahtly ani odchodu, toz Istf, vymyslenon filse
de plno, korespondent delä. vtlpy, jichz nikdo ncyo¬
stihuge, efekt s armädon späsy zaniká nuzotoufa
spatnon üpravon vyvole, stäle vznikajf nékde muvé