box 22/10
17.4. Marionetten zykius
Ssae uehm
jejich püvab a kostrbatost, vystihl jich logikukusu, a üslovi, otäzky, srovnáni prolétaji se takj Proti pa
a vratkost i zkreslujiei prespektivu jejich okoli. ladné, symetricky, jak arabesky na sténé di pochodi
FEULLLETON.
ne¼
mäval?
Libuje si, a to je priznaëno pro umélce marione-jornamenty, bohatého koberce. Krätké pestré
ond
scény po sobé näsleduji, Zivé to obrazy, trochu
Marionety. ##
täfe, v psychologickych zkratkách; zachyti du¬
nendlez
rokokové, trochu sentimentälni, a otviraji vy¬
sevni Zivot nékolika mälo rysy, nejradéji s lite¬
Videnská püda je pamätna pro historii lout¬
disté p.
rärnimi naräzkami, pfevede individuum nalhled do ohromnych dälek zlatym sluncem ozä¬
kového divadla. Wurstelprater, jers i jméno mä
jesté 16
typus. V poslednim kusu vystupuje ku pf. vi-Vfenych, boji divokfmi zkrvavenych a obyvanych
od svych kaspärkd, vidél pimprlovych kouskü
tu uzil.
bez počtu a miry. Odtamtud vsak pfed sto léty deüské dité, dobré a naivni, jez milence si ne-Ivilami svüdnymi — tak svüdnymi, ze nerado se
umirä.
pletouct
püvod vzalo také vázné dramatické umeni viden-vybirá, nybrz pouze miluje — typus: „das
Hra o stateöném Kasiänovi vyvolává stilo-prolog
süsse Mädel“; däle kurtisána s perversni zä¬
ské. Bäsnická tradice zachovala vdéénou pamêt
vou svou jednotou dokonalou ilusi. Naproti tomu
spojily
prostonárodnim svym pocätküm: Ferdinand Rai-Ilibou v muzich smrti zasvécenych — typus:
mä aktovka o Kaspärkovi zfejmou tendenei, po-Thatil zn
mund byl po celf Zivot zamilovän do kouzelni-[demonická knézna; véëny zenich, Cekajiei, az
ovsem
michati nejrüznéjsi stily a zrusiti vöelikou ilusi,
na ného dojde — typus: bratranee Bracken¬
ckych lidovych her. Grillparzer zvéönil v slavné
vlastni
ba nedat ji vübec vznikati. Charakteristické
povidce prostého houslistu z Prateru. Art###burgüv; milenec zamysleny, jenz béfe vsechno
isou v tom ohledu verse, jimiz se figurky pfed-näseti
Tnáramné väzné a mä notnou smülu — typus:
Schnitzler pak, z pfednich represchlantd
stavuji: poklona, pak udänf jména, a v posled-Inost en
„hrdina tohoto kusu“, — „Stateëny Kasiän“
Sanesn odchske produkee, zhrnul své poslednt
nim versiku ujisténi: vzdyt já heisem skuteëná Itriviälni
neni loutkoren hrou v tomto smyslu, tfeba ze
tri aktovky pod název „Marionetten“. Prvni
knézna, vzdyt já nejsem opravdivy hrdina, jevisté
basnik jej oznadil pod titulem „ein Puppen¬
z nich, „Loutkäf“, odehrävajici se na pfedmésti
visté, 2
jsmet vsichni jen ze dieva. Na jevisti zitzeno
spiel“. Dobrodruzny déj se scyrká na nékolik
velkoméstském, mä k obéma ostatnim jen my¬
u Sehr
jesté jedno jevisté a na obou se hraje, krom
vyjevd soubéiné stavénych, na nékolik frási
slenovy vztah, nesdili se s nimi vsak o kostym
toho ücastni se také divadelnf parter. Tedy tiobé str
stereotypné opakovanych, na nékolik tatrman¬
a näladu; druhá aktovka, „Stateëny Kasián“,
myslu
Iskych pfemetüv a skokü heroickych, na nékolik Troviny spolu splyvaji. Jest otäzka, které z nich
hraje ve vybäjeném svêté a zove se pfimo lout¬
vati: ##
zächvatüv a kfeéi gumovité se smrsfujfcich. Tinälezi nejvétsl realita. Ani jedné, povidá Kaspä¬
kovou hrou; treti, „U velkého Kaspärka“ („Zum
Kazdy
elastieti panäčkové, kteri tu spésné prozivajilrek a dä se do smichu; vsem trem, opravuje se
grossen Wurstel“), uvädf do ruchu — Wurstel¬
svoje osudy, nejsou ze dfeva; to nejsou loutky jtyz Kaspärek, bera na se väznou tväfnost smrti; propást
prateru.
poimd
Kazdá pravá loutková hra se fidi zvlästni-Frozmarem bäsnikovym ozivené, nybrz lidé s po-Ijakmile ta smrt budi dés mezi diväky, hned zase
dekuje
suny figurin. V pozadi planou veliké väsné a je-[krici do publika: i vy bläzinkové, vzdyt já jsem
mi podminkami, mä na zfeteli zvlästni publikum
sofie 6
jich stiny se pohybuji a potykaji, virtuosem jenom Kaspärek! Obecenstvo (na jevisti) reptá,
a stvofila si zvlästui déjovon strukturu. Dievéné
chäpe.
diväk jeden (v hledisti) volá, Ze to vse je Svindl;
Schnitzlerem, na plätnu jsouce zachyceny. Gro¬
figury se svon nemènnou mrivon fysiognomil,
ale se scény seskoči bäsnik do parteru a vlede na dilo
teskni aventury statečného Kasiána, jenz dovede
ale poskakujiel jak zbésilé po sebe slabsim
päna k suflerské budce: snad nám nenamlu-Is druh
s okna seskočit a letmo zachytiti divku, která
trhnutf ruky rezisérovy, maji hluboky vliv na
vite, Ze iste vice nezli loutka? Marionety vyska-Trionety
pfed nim se byla vrhla dold, püsobf jako stinové
celou tväfnost kusu, na jeho fabuli, na jeho
hry — jak ony hry, jez v orientu nahrazuji lout-jkuji ze skatulek; mezi diväky se pfipletou di-Idruhé
charaktery. Bizarnim poskoküm nezivych hercdv
väci z jinych dramat; poplach; sykot; smich alv ruce
odpovidaji nepfedvidané, dobrodruzné a ne-kové divadlo. V püvabrich liniich je zachycena
pläc.. V modrém splyvavém taláru se blizijest, s#
mozné obraty déje; materiälu pak, z néhoz lout-Ita neuvéfitelná historie, kterak souper soupere
ky isou zrobeny, odpovidá ztrnulost feci, nemo-Jobratem ruky pfipravi o läsku a souéasné o moc kdosi a zamävá medem: dräty se pfetrhnou, Izda s
torné odpovédi, ztuhlé postoje a typiénost povah.nad osudem, o penize, o budouei milenku, iloutky zmiknou, bäsnik a feditel, diväci naivni, tova,
Artur Schnitzler rozumi svim loutkäm, chäpe o Zivot. Kreslifsky pojaty jsou i rozyrh i forma blahovolni, kousavi, vichni klesaji mrtvi. — Ci vlas
17.4. Marionetten zykius
Ssae uehm
jejich püvab a kostrbatost, vystihl jich logikukusu, a üslovi, otäzky, srovnáni prolétaji se takj Proti pa
a vratkost i zkreslujiei prespektivu jejich okoli. ladné, symetricky, jak arabesky na sténé di pochodi
FEULLLETON.
ne¼
mäval?
Libuje si, a to je priznaëno pro umélce marione-jornamenty, bohatého koberce. Krätké pestré
ond
scény po sobé näsleduji, Zivé to obrazy, trochu
Marionety. ##
täfe, v psychologickych zkratkách; zachyti du¬
nendlez
rokokové, trochu sentimentälni, a otviraji vy¬
sevni Zivot nékolika mälo rysy, nejradéji s lite¬
Videnská püda je pamätna pro historii lout¬
disté p.
rärnimi naräzkami, pfevede individuum nalhled do ohromnych dälek zlatym sluncem ozä¬
kového divadla. Wurstelprater, jers i jméno mä
jesté 16
typus. V poslednim kusu vystupuje ku pf. vi-Vfenych, boji divokfmi zkrvavenych a obyvanych
od svych kaspärkd, vidél pimprlovych kouskü
tu uzil.
bez počtu a miry. Odtamtud vsak pfed sto léty deüské dité, dobré a naivni, jez milence si ne-Ivilami svüdnymi — tak svüdnymi, ze nerado se
umirä.
pletouct
püvod vzalo také vázné dramatické umeni viden-vybirá, nybrz pouze miluje — typus: „das
Hra o stateöném Kasiänovi vyvolává stilo-prolog
süsse Mädel“; däle kurtisána s perversni zä¬
ské. Bäsnická tradice zachovala vdéénou pamêt
vou svou jednotou dokonalou ilusi. Naproti tomu
spojily
prostonárodnim svym pocätküm: Ferdinand Rai-Ilibou v muzich smrti zasvécenych — typus:
mä aktovka o Kaspärkovi zfejmou tendenei, po-Thatil zn
mund byl po celf Zivot zamilovän do kouzelni-[demonická knézna; véëny zenich, Cekajiei, az
ovsem
michati nejrüznéjsi stily a zrusiti vöelikou ilusi,
na ného dojde — typus: bratranee Bracken¬
ckych lidovych her. Grillparzer zvéönil v slavné
vlastni
ba nedat ji vübec vznikati. Charakteristické
povidce prostého houslistu z Prateru. Art###burgüv; milenec zamysleny, jenz béfe vsechno
isou v tom ohledu verse, jimiz se figurky pfed-näseti
Tnáramné väzné a mä notnou smülu — typus:
Schnitzler pak, z pfednich represchlantd
stavuji: poklona, pak udänf jména, a v posled-Inost en
„hrdina tohoto kusu“, — „Stateëny Kasiän“
Sanesn odchske produkee, zhrnul své poslednt
nim versiku ujisténi: vzdyt já heisem skuteëná Itriviälni
neni loutkoren hrou v tomto smyslu, tfeba ze
tri aktovky pod název „Marionetten“. Prvni
knézna, vzdyt já nejsem opravdivy hrdina, jevisté
basnik jej oznadil pod titulem „ein Puppen¬
z nich, „Loutkäf“, odehrävajici se na pfedmésti
visté, 2
jsmet vsichni jen ze dieva. Na jevisti zitzeno
spiel“. Dobrodruzny déj se scyrká na nékolik
velkoméstském, mä k obéma ostatnim jen my¬
u Sehr
jesté jedno jevisté a na obou se hraje, krom
vyjevd soubéiné stavénych, na nékolik frási
slenovy vztah, nesdili se s nimi vsak o kostym
toho ücastni se také divadelnf parter. Tedy tiobé str
stereotypné opakovanych, na nékolik tatrman¬
a näladu; druhá aktovka, „Stateëny Kasián“,
myslu
Iskych pfemetüv a skokü heroickych, na nékolik Troviny spolu splyvaji. Jest otäzka, které z nich
hraje ve vybäjeném svêté a zove se pfimo lout¬
vati: ##
zächvatüv a kfeéi gumovité se smrsfujfcich. Tinälezi nejvétsl realita. Ani jedné, povidá Kaspä¬
kovou hrou; treti, „U velkého Kaspärka“ („Zum
Kazdy
elastieti panäčkové, kteri tu spésné prozivajilrek a dä se do smichu; vsem trem, opravuje se
grossen Wurstel“), uvädf do ruchu — Wurstel¬
svoje osudy, nejsou ze dfeva; to nejsou loutky jtyz Kaspärek, bera na se väznou tväfnost smrti; propást
prateru.
poimd
Kazdá pravá loutková hra se fidi zvlästni-Frozmarem bäsnikovym ozivené, nybrz lidé s po-Ijakmile ta smrt budi dés mezi diväky, hned zase
dekuje
suny figurin. V pozadi planou veliké väsné a je-[krici do publika: i vy bläzinkové, vzdyt já jsem
mi podminkami, mä na zfeteli zvlästni publikum
sofie 6
jich stiny se pohybuji a potykaji, virtuosem jenom Kaspärek! Obecenstvo (na jevisti) reptá,
a stvofila si zvlästui déjovon strukturu. Dievéné
chäpe.
diväk jeden (v hledisti) volá, Ze to vse je Svindl;
Schnitzlerem, na plätnu jsouce zachyceny. Gro¬
figury se svon nemènnou mrivon fysiognomil,
ale se scény seskoči bäsnik do parteru a vlede na dilo
teskni aventury statečného Kasiána, jenz dovede
ale poskakujiel jak zbésilé po sebe slabsim
päna k suflerské budce: snad nám nenamlu-Is druh
s okna seskočit a letmo zachytiti divku, která
trhnutf ruky rezisérovy, maji hluboky vliv na
vite, Ze iste vice nezli loutka? Marionety vyska-Trionety
pfed nim se byla vrhla dold, püsobf jako stinové
celou tväfnost kusu, na jeho fabuli, na jeho
hry — jak ony hry, jez v orientu nahrazuji lout-jkuji ze skatulek; mezi diväky se pfipletou di-Idruhé
charaktery. Bizarnim poskoküm nezivych hercdv
väci z jinych dramat; poplach; sykot; smich alv ruce
odpovidaji nepfedvidané, dobrodruzné a ne-kové divadlo. V püvabrich liniich je zachycena
pläc.. V modrém splyvavém taláru se blizijest, s#
mozné obraty déje; materiälu pak, z néhoz lout-Ita neuvéfitelná historie, kterak souper soupere
ky isou zrobeny, odpovidá ztrnulost feci, nemo-Jobratem ruky pfipravi o läsku a souéasné o moc kdosi a zamävá medem: dräty se pfetrhnou, Izda s
torné odpovédi, ztuhlé postoje a typiénost povah.nad osudem, o penize, o budouei milenku, iloutky zmiknou, bäsnik a feditel, diväci naivni, tova,
Artur Schnitzler rozumi svim loutkäm, chäpe o Zivot. Kreslifsky pojaty jsou i rozyrh i forma blahovolni, kousavi, vichni klesaji mrtvi. — Ci vlas