box 17/3
11. Reigen
FEUILLETON.

CC
Mravni kocovina.
V Praze, 8. listopadu 1906
Viden má svon choulostivon aféru.
Aby mezi spojenei trojspolku udrzena byle
rovnoväha dostalo se po némecké aféfe kopni¬
cké také Rakonsku aféry, která mä rovnéz tro¬
chu svétového räzu. Je to choulostivé, kfehké
z5ozi, se kterym dluzno opatrné zachäzeti,
které jen negalantni indiskretnosti lisku dostalo
se na vefejnost. Aféra salonu pl. Riehlové ve
Vidni. Anglicky dasopis -Daily Maile oceni
kopnickou aféru, která pry pfinesla konkreinf
obsah novému pojmu: mezinárodni ve¬
selost. V posledni dobé vysloveno nékoli
kräte pfi dülnich katastrofäch a zemélfesenich
slovo mezinárodni soucit. V aféfe sa¬
onu pl. Riehlové lze nalézti néco, co nazvali
Ize mezinärodni mravnf kocovinou.
Vzbuzuje-li vsak aféra némecká jen ne¬
Skodnou veselost, aféra videnskä jest s to nás
bolestné rozladit.
Otroctvf bilych Zen, vézeni a orgie pospolu
v jediném domé, v metropoli fise, s povolenim
pod dozorem policie —: neni to düvodem
pro fädnou mravni kocovinzu?
Pravi-li ve Fauste Cöthe: sobchod, piräty
a lichvu — to nelze rozeznalt, mozno zde fiei
poliell, prostituci a zlocin, kdo lo rozezná?
Prostituce a otrocivi zen, dozor policie a sou¬
kromé drobné orgie jejich ziizenci —; to vse
tvofi jeden celek, Ze vyjmeme-li jedno, rozpadä
se ostainl. Väe drzi se spolu za ruku v jedi¬
nem krouzku tak zajimavém a seistéme jako
je znämy Schnitzlerüv Reigene.
Velkd Mösld Mäft sve mravni kloaky, na¬
dherné 1 sprosté, se zlatem a hedväbem i s
hadry a alkoholovym morem. A nad touto ka
luzi vznäsi se duch policie, aby udrzel rovno
vahu mezi elementy, které tvofl spolecnost
mravalho podsvéll. Nelze-li policli Ziviy tyto
mravné pozdvihnouti na niveau, kleré
guese svétlo dne, pak musi policie enlziti
se k témto Zivlüm, sestoupiti do mravniho
temna oncho podsvéll a konati vlädu tam. To
je mravni kompromis policie. Ti nahofe af hlä¬
saji své teorie o mravnosti, pro policii neplatt
mravni hudba budouchosti, ona musi pocitati
s tim co je. Tout comprendre, c’est lout par
doner. Policie tedy toleruje a pfi iom vlädne
Vtéchto dolejsich konéinách jest ona neohme
zenzm vladafem. Nahofe vlädnou zäkony,
nahofe maji lidé jakáz takäs obdanska
präva, splni-li zäkon. Tam dole v mravnim
podsvéti zákond neni: tam je absolutismas,
ebof kondiny tyto a jejich obyvatelstvo posta
vily se samy mimo zäkon. Jejich existence, vy¬
délky i rozkose závist na toleranci bezprävi,
na dodasné absoluci od zäkona, kterou posky
tuje polici-. A za to vlädne zde policie abso
lutné jako vladar v Orientu a pfi tom pozvolna
dovede se vZiti sebou v ten rozkosny vir mrav¬
iho üpadku. Jak roztomily to pasalik, kde
vlädce vlädne hfichu a davä se jim hned zat
ovlädati
Pro näs v Cechäch má véc svon zajima¬
ou stränku jako pfispévek k osvéllenl patho¬
ogie vefejné policie. Co bolestivich
zpominek vzbuzuje püsobeni policie vüci na¬
semu narodnostnimu a polilickému vyvoji nové
doby, kolik obéti a irpiteld z nasich fad vyzá¬
lala si jeji Einnost a klerak znovu a znovu pf
räznych vybusich duse davu policie hfesi na
svon nezodpovédnou moc, kterou si osvojuje
podobnych kritickich chvillch.
A proto, kdyz nyni ji selhalo, kdyz obje¬
vujj se jeji mravni slabiny, kdez by se nenas!
posmévädkové, ktefi dnes Skodolibé smäjl se bud
na pino, neb jen do hrsti?
Ak ve Vidni v procesu Riehlové odsouzen
byl kdokoli, odsouzena byla ve skuteönosti po¬
licie a jeji systém. Ministr vnitra säm musi
uznati, Ze jest treba reformy a jest pry odhodlán
iznouti ostfe i do masa. Tedy nadéje na re¬
ormu. Ale kde? Nesmi se mysliti, ze staci re¬
orma stam dolet a ze netfeba reformovati
nahofee, hlavné v samych dozorêich orgänech.
Prävé tam dluzno reformovali nejvice.
Policie ode davna méla svüj nejasny pou¬

r0
voir, kterg vedl k Castym vykrodenim z mezi.
ac
Vlädy ode dävna pouzivaly policie k rüznym düvér
néc
nym missim a ukolüm, kleré nesnesly vzdy sluned
odp
niho svélla a kritiky verejnosti. Musl to jiz
byti,e pravi stätnlei, avzdyf také proti nám ne¬
10
bojuje se vzdy s otevfenym hiedim a distym
pisu
prostfedky.e Bud jak bud, af zäsada lato jest
Eka
oprävnéna di nic: tolik jest jisto, Ze iyto da¬
sion
vérné funkce moc a libovüli policie co nejvice
skr
rozsifily a uvolnily. Srêfte svému zilzenci deli¬
zlor
ätni missi a disciplina vase jest Smahem ta
tam. Zarvéli li tedy vläda policii v nejdüvérnéjsi
a Casto ne nejéistsi podniky, disciplinovanost
s#u
policie jest uvolnéna. Ono ajá néco vim,e zna¬
i1t
menalo vzdy moc nad druhym, o némz néco se
pro
i, a pro policii znamenalo postavenf jejt jako
od
sstälu ve stälée. Konajic sluzby, které vyslupo¬
hes
aly z rämce zäkona, policie prävem mohla Zá¬
dati, aby sméla uziti téz zbrani a prostfedkü,
Co
které mime tento rämec lezi Policie musila hle¬
vol
lati tykadla, prostfedniky d nästroje pro svon
hor
innost. Marné je hledala nahofe a proto sähala
bd
ro né dole. Tam v mravnim podsvétl, o kterém
nik
byla fed, nalézala, deho bylo ffeba: své zpra¬
odaje, düvérniky, pomocniky. A aby je udrzela
na své strané, musila jim poskytnout jisté
re
stupky. Tak vyvinula se ona vzäjemnost policie
po
timto ovzdusim. Clänek na ölänek a jiz je tu
organisace, klerá sluäuje mrarni üpadek s do
6
zorei mravnosti, zlocin s jeho. slihatelem. A jako
prostituce jest sestrou zlocinu, tak stävä se
po
v této organisaci prostituce kusem policie a po¬
icie kusem prostituce. Les extrémes se touchent.
Vse loto navzäjem se vyluöujiel a zevné se pro¬
äsledujiel vnilfné se siuèuje, Ze nelze seznati
7
hranice, kde zacind jedno a konél druhé.
ZV
novele Zlocin lorda Savileae Oskar
V
Wilde liél návstévu hrdiny své novely u anar¬
chisty, jenz dodává pekelné stroje pro rüzné
atentäty. Anarchista slibuje vyhovêti lordové
Zädosti za zhotoveni vybusného stroje, ale s jed¬
ja
nou podminkou: ze ho nepouzije vüci policli,
r0
nobof policisté jsou nasimi nejlepsimi pfätelie.
cU
Jeden to z konsarych vlipü Wildeovych na po¬
Sp
licii, pro niz Wilde mä „lak nebezpeëng sar¬
kasmus. (Kdyz ivz hefina shodi v noci s nä- no