box 17/3
11. Reigen
mravniho
brezi jistého muze do Temze a ten zmizl pod
voir, kterg vedl k Castym vykrodenim z mezi.
nechali styky s mravnim podsvétlm, dozor a
tam. To
hladinou, pfikvapi policista s dotazem, zda mu
Vlädy ode dävna ponzivaly policie k rüznym düvèr
zodpovédnost.
feat hlä¬
néco spadlo do vody. Ano, ale nic cennéhot,
nym missim a ukolüm, které nesnesly vzdy sluned¬
Tarluferie zde, falesny stud onde a lak na
neplati
niho svélla a kritiky verejnosli. Musi to jiz
odpovidá lord a klidné odchazi.)
konec pfesunuje se zodpovädnost nize a nize,
Znäte Mark Tvainovu rozmarnou historku
s podilati
byti,e pravi stätnfei, „vzdyf také proti nám ne¬
se stupné k stupni, az zälezitosti tak choulo¬
lout par¬
10 ukradeném bilém sionue, kde policie do¬
bojuje se vzdy s otevfenym hledim a distymi
stivé, tolik sociälnlho porozumenl, spravedlnosti
m vlädne.
pisuje si s lupiéi a ujednävä s nimi doslavenf¬
prostfedky.e Bud jak bud, af zäsada lato jest
a osobul neporusenosti vrzadujiei pfenechajl#s#
Eka, ale nemüze nalézti ukradeného bilého
a neobme¬
oprävnéna di nic: tolik jest jisto, Ze iyto dä¬
Smahem orgändm mravné a intelektuälné nej¬
vérné funkce moc a libovüli policie co nejvice
zäkony,
slona, a& policejni agenti s nim spi v jedné
nize stojicim: prospéchäfüm a prostopäsmküm
obdanskä
rozsifily a uvolnily. Srêfte svému zilzenci deli¬
skrysi. Také u nás shani policie po svélé bilého
s üfadnim cejchem.
mravnim
siona hrichu a mravniho üpadku, ale sama
kätni nissi a discipline vase jest émahem ta
A kdo sledoval liéent v procesu Riehlové,
tam. Zasvéti li ledy vläda policii v nejdüvérnéjsi
s nim bydli a nevidi ho.
olutismus,
seznal, Ze ony zästupkyné polosvéla, Iylo obéti
Moderni policie sorganisovala mravnosini
lvo posta¬
a Casto ne nejéistsi podniky, disciplinovanost
sociälni bidy, svodu a prostopasnosti vyssich
policie jest uvolnéna. Ono 3já néco vim,e zna¬
sluzbu, znämou v. Némecku pod jménem
tence, vy.
tild neb své vlastni lehkomyslnosti, stäly v pro¬
Sittenpolizei. Chyslána mravnostni diktatura,
menalo vzdy moc nad druhym, o némz néco se
bezprävi,
cesu tomto pfes svon mravni kleslost moralné
pro niz pfipravoväna v. Némecku lex Heinze,
vI, a pro policii znamenalo postavenl jeji jako
ou posky¬
a öestné jesté o celé stupné vyse nad onémi
ostälu ve stälée. Konajic sluzby, které vystupo¬
licie abso¬
podniknut dtok na umeni a literaturu pod
policejnimi ziizenci, ktefi z mravnostni sluzby
valy z rämce zäkona, policie prävem mohla zá¬
pozvolna
vytvofih vzäjemné se podporujiei spolek na vy¬
vir mrav¬
sochy starovéku do hävu fikového listi atd.
dati, aby sméla uziti téz zbrani a prostfedkd,
kofistent sociälni bidy. Ne-li sympatie, alespon
které mimo tento rämec lezi Policie musila hle¬
Co se nepodrobilo mravnimu dozoru dobro¬
alik, kde
soucit nelicomérné vefejnosti jest jisté na strand
hned zas
dati tykadla, proslfedniky a nästroje pro svon
volné, na to podnikány pravé mravnostni
onéch.
honby, které vedly k nejhroznéjsim pfehmalüm
Einnost. Marné je hledala nahofe a proto sähala
libovüle. V Némecku doslo k tomu, Ze chof vy¬
u zajima¬
pro né dole. Tam v mravnim podsvéli, o kterém
Moderni Zivot pfinási pfehodnocovänl hodnot.
byla feé, nalézala, deho bylo ffeba: své zpra¬
nikajiciho stätntho hodunsty v Berliné polapena
Ipatho¬
As pfehodnocovänim hodnot ve stäté jdou i
olestivych
na mnstivé udäni düvérnika policie a prostituce
vodaje, düvérniky, pomocniky. A aby je udrzeia
vaci na¬
a naklädäno s ni jako s prostitulkou. Ve Vidni
na své strané, musila jim poskytnout jisté
stälni. Ale oné dásti stätu, kde sidli jeho po¬
voji nové
üstupky. Tak vyvinula se ona vzäjemnost policie
pfed nékolika roky zatéena a smykána policisty
licie, reforma dolkla se dosud mälo. Policie jest
fad vyzá¬
podestnä däma cizinka na podobné udänl, za¬
s timto ovzdusim. Clänek na Clänek a jiz je tu
dosud stätem ve stäté a proces Riehlové odkryik
znovu pfi
organisace, klerá sluäuje mrarni üpadek s do¬
vrena mezi prostitutky na policii, ohledärána
zas jednou cipek, jimz lze vidéti do domächosti#
hfesi na
télesné, az na konec vläda musila vysloviti své
zorei mravnosti, zlocin s jeho. stihatelem. A jako
tohoto absolutistického regimu, kterg jinym uklädá
prostituce jest sestrou zlocinu, tak stävä se
osvojuje
politovani nad limto pfehmatem policejnim.
zodpovédnost, ale säm züstävä nezodpovéden.
A hle, tato moralisujiei polcie, kterä zene
v této organisaci prostituce kusem policie a po¬
Neni jiz na dase, aby také zde nastalo
dyz obje¬
morälku do vystfednosti, nähle objevi se pfed
licie kusem prostituce. Les extrémes se touchent.
pfehodnoceni hodnot a zména v konstrukeich ?
se nenasli
soudem jako intellektualnf vinnik a opora otro¬
Väe loto navzäjem se vylncujici a zevné se pro¬
U nás tak Casto nafiká se na policii, ale ke
6jj se buck
käfstvi a obchodoráni s lidskymi tély. Odhaleny
näsledujfel vnilfné se siucuje, Ze nelze seznati
klidné uvaze o féto oläzce nedochäzi. Teprve
Tartufe! 2 Risum teneatis amicile, mohli bychom
branice, kde zacind jedno a konêl druhé.
kdyz dochäzi obdas u nás k ostrim rozpordm,
odsouzen
zvolati, kdyby véc neméla tolik tregické pfichuti.
novele Zlocin lorda Savileae Oskar
tu se zmitaji zas jednou viny vefejného minént
Enosti po¬
Wilde liél nävstévu hrdiny sté novely u anar¬
a pak — se pfestfeluje. A kdyz jest das ke
am musil
Tak zvaná lepsl spolednost zachovävá svüj
klidnym üvabäm, nechävä se véc uspati.
Fodhodlán
atentäty. Anarchista slibuje vyhovéti lordové
Dluzno moc policie zlomit di ji uvést na
klid: — proé by si pälila prsty, nedotyká-li se
e na re¬
Zädosti za zholoveni vybusného stroje, ale s jed¬
ji pfimo tato aféra? „Diky bohu — nejsme
pravé cesty a ku pravym eilüm? Policie mä
stadi re¬
nou podminkou: Ze ho nepouzije vüci policil,
ve stälé svoj ükol, pojimäme-l ji jako ochranu
jako ten pohan a publikán.e Pro vyssi üfady
eformovali
enobof policisté jsou nasimi nejlepsimi pfätelie.
ohrozené bezpeënosti osoby, majeiku ald. V lomto
rovnéz véc neexistovala: praelor minima non
orgänech.
oboru müze policie nédim byt a musi nécim bit
Jeden to z konsarych vlipd Wildeovych na po-curat. Pfednéjsi üfadnfei policejnf nechtéli se
ale tomuto oboru musi byli teptve vräceng-a.
lieii, pro niz Wilde mä lak nebezpeëny sar-Spiniti témito vécmi, myjf si nyni ruce v nevin¬
asny pou- kasmus. (Kdyz 172 hedina shodi v noci s nä- nosti a odkazuji na nizsi své orgäny, jimz pfelpak v ném udrzena. Policie musi mitf zed¬
11. Reigen
mravniho
brezi jistého muze do Temze a ten zmizl pod
voir, kterg vedl k Castym vykrodenim z mezi.
nechali styky s mravnim podsvétlm, dozor a
tam. To
hladinou, pfikvapi policista s dotazem, zda mu
Vlädy ode dävna ponzivaly policie k rüznym düvèr
zodpovédnost.
feat hlä¬
néco spadlo do vody. Ano, ale nic cennéhot,
nym missim a ukolüm, které nesnesly vzdy sluned¬
Tarluferie zde, falesny stud onde a lak na
neplati
niho svélla a kritiky verejnosli. Musi to jiz
odpovidá lord a klidné odchazi.)
konec pfesunuje se zodpovädnost nize a nize,
Znäte Mark Tvainovu rozmarnou historku
s podilati
byti,e pravi stätnfei, „vzdyf také proti nám ne¬
se stupné k stupni, az zälezitosti tak choulo¬
lout par¬
10 ukradeném bilém sionue, kde policie do¬
bojuje se vzdy s otevfenym hledim a distymi
stivé, tolik sociälnlho porozumenl, spravedlnosti
m vlädne.
pisuje si s lupiéi a ujednävä s nimi doslavenf¬
prostfedky.e Bud jak bud, af zäsada lato jest
a osobul neporusenosti vrzadujiei pfenechajl#s#
Eka, ale nemüze nalézti ukradeného bilého
a neobme¬
oprävnéna di nic: tolik jest jisto, Ze iyto dä¬
Smahem orgändm mravné a intelektuälné nej¬
vérné funkce moc a libovüli policie co nejvice
zäkony,
slona, a& policejni agenti s nim spi v jedné
nize stojicim: prospéchäfüm a prostopäsmküm
obdanskä
rozsifily a uvolnily. Srêfte svému zilzenci deli¬
skrysi. Také u nás shani policie po svélé bilého
s üfadnim cejchem.
mravnim
siona hrichu a mravniho üpadku, ale sama
kätni nissi a discipline vase jest émahem ta
A kdo sledoval liéent v procesu Riehlové,
tam. Zasvéti li ledy vläda policii v nejdüvérnéjsi
s nim bydli a nevidi ho.
olutismus,
seznal, Ze ony zästupkyné polosvéla, Iylo obéti
Moderni policie sorganisovala mravnosini
lvo posta¬
a Casto ne nejéistsi podniky, disciplinovanost
sociälni bidy, svodu a prostopasnosti vyssich
policie jest uvolnéna. Ono 3já néco vim,e zna¬
sluzbu, znämou v. Némecku pod jménem
tence, vy.
tild neb své vlastni lehkomyslnosti, stäly v pro¬
Sittenpolizei. Chyslána mravnostni diktatura,
menalo vzdy moc nad druhym, o némz néco se
bezprävi,
cesu tomto pfes svon mravni kleslost moralné
pro niz pfipravoväna v. Némecku lex Heinze,
vI, a pro policii znamenalo postavenl jeji jako
ou posky¬
a öestné jesté o celé stupné vyse nad onémi
ostälu ve stälée. Konajic sluzby, které vystupo¬
licie abso¬
podniknut dtok na umeni a literaturu pod
policejnimi ziizenci, ktefi z mravnostni sluzby
valy z rämce zäkona, policie prävem mohla zá¬
pozvolna
vytvofih vzäjemné se podporujiei spolek na vy¬
vir mrav¬
sochy starovéku do hävu fikového listi atd.
dati, aby sméla uziti téz zbrani a prostfedkd,
kofistent sociälni bidy. Ne-li sympatie, alespon
které mimo tento rämec lezi Policie musila hle¬
Co se nepodrobilo mravnimu dozoru dobro¬
alik, kde
soucit nelicomérné vefejnosti jest jisté na strand
hned zas
dati tykadla, proslfedniky a nästroje pro svon
volné, na to podnikány pravé mravnostni
onéch.
honby, které vedly k nejhroznéjsim pfehmalüm
Einnost. Marné je hledala nahofe a proto sähala
libovüle. V Némecku doslo k tomu, Ze chof vy¬
u zajima¬
pro né dole. Tam v mravnim podsvéli, o kterém
Moderni Zivot pfinási pfehodnocovänl hodnot.
byla feé, nalézala, deho bylo ffeba: své zpra¬
nikajiciho stätntho hodunsty v Berliné polapena
Ipatho¬
As pfehodnocovänim hodnot ve stäté jdou i
olestivych
na mnstivé udäni düvérnika policie a prostituce
vodaje, düvérniky, pomocniky. A aby je udrzeia
vaci na¬
a naklädäno s ni jako s prostitulkou. Ve Vidni
na své strané, musila jim poskytnout jisté
stälni. Ale oné dásti stätu, kde sidli jeho po¬
voji nové
üstupky. Tak vyvinula se ona vzäjemnost policie
pfed nékolika roky zatéena a smykána policisty
licie, reforma dolkla se dosud mälo. Policie jest
fad vyzá¬
podestnä däma cizinka na podobné udänl, za¬
s timto ovzdusim. Clänek na Clänek a jiz je tu
dosud stätem ve stäté a proces Riehlové odkryik
znovu pfi
organisace, klerá sluäuje mrarni üpadek s do¬
vrena mezi prostitutky na policii, ohledärána
zas jednou cipek, jimz lze vidéti do domächosti#
hfesi na
télesné, az na konec vläda musila vysloviti své
zorei mravnosti, zlocin s jeho. stihatelem. A jako
tohoto absolutistického regimu, kterg jinym uklädá
prostituce jest sestrou zlocinu, tak stävä se
osvojuje
politovani nad limto pfehmatem policejnim.
zodpovédnost, ale säm züstävä nezodpovéden.
A hle, tato moralisujiei polcie, kterä zene
v této organisaci prostituce kusem policie a po¬
Neni jiz na dase, aby také zde nastalo
dyz obje¬
morälku do vystfednosti, nähle objevi se pfed
licie kusem prostituce. Les extrémes se touchent.
pfehodnoceni hodnot a zména v konstrukeich ?
se nenasli
soudem jako intellektualnf vinnik a opora otro¬
Väe loto navzäjem se vylncujici a zevné se pro¬
U nás tak Casto nafiká se na policii, ale ke
6jj se buck
käfstvi a obchodoráni s lidskymi tély. Odhaleny
näsledujfel vnilfné se siucuje, Ze nelze seznati
klidné uvaze o féto oläzce nedochäzi. Teprve
Tartufe! 2 Risum teneatis amicile, mohli bychom
branice, kde zacind jedno a konêl druhé.
kdyz dochäzi obdas u nás k ostrim rozpordm,
odsouzen
zvolati, kdyby véc neméla tolik tregické pfichuti.
novele Zlocin lorda Savileae Oskar
tu se zmitaji zas jednou viny vefejného minént
Enosti po¬
Wilde liél nävstévu hrdiny sté novely u anar¬
a pak — se pfestfeluje. A kdyz jest das ke
am musil
Tak zvaná lepsl spolednost zachovävá svüj
klidnym üvabäm, nechävä se véc uspati.
Fodhodlán
atentäty. Anarchista slibuje vyhovéti lordové
Dluzno moc policie zlomit di ji uvést na
klid: — proé by si pälila prsty, nedotyká-li se
e na re¬
Zädosti za zholoveni vybusného stroje, ale s jed¬
ji pfimo tato aféra? „Diky bohu — nejsme
pravé cesty a ku pravym eilüm? Policie mä
stadi re¬
nou podminkou: Ze ho nepouzije vüci policil,
ve stälé svoj ükol, pojimäme-l ji jako ochranu
jako ten pohan a publikán.e Pro vyssi üfady
eformovali
enobof policisté jsou nasimi nejlepsimi pfätelie.
ohrozené bezpeënosti osoby, majeiku ald. V lomto
rovnéz véc neexistovala: praelor minima non
orgänech.
oboru müze policie nédim byt a musi nécim bit
Jeden to z konsarych vlipd Wildeovych na po-curat. Pfednéjsi üfadnfei policejnf nechtéli se
ale tomuto oboru musi byli teptve vräceng-a.
lieii, pro niz Wilde mä lak nebezpeëny sar-Spiniti témito vécmi, myjf si nyni ruce v nevin¬
asny pou- kasmus. (Kdyz 172 hedina shodi v noci s nä- nosti a odkazuji na nizsi své orgäny, jimz pfelpak v ném udrzena. Policie musi mitf zed¬