II, Theaterstücke 5, Liebelei. Schauspiel in drei Akten, Seite 1052


box 12/2
1
5.161
Telephon 12.802.
„SOSERTER
I. öeterr. beh. konz. Unternehmen für Zeitungs¬
Ausschnitte und Bibliographie.
Wien, I., Concordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Brüssel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christlania,
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis,
New-York, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
lcaellenangabe ohne Dewähr.)
Ausschnitt aus:

vom. 15 NUVLRuCà 1911—
blaf

ert. Böhmisches Landestheater. Fast gleich¬
zeitig uind vor ungefähr zwei Jahren zwei Bühnen¬
werke Artur Shn#l###als Libreiti aufgegriffen wor¬
den: „Der Schleier der Beatrice“ lieferte Dohnd
nyi die Handlung für die Billettpautomime „Der
Schleier der Pierrette" und Frauz Neumaun
wählte die „Liebelei“ ohne wesentliche Veränderung
ibres szenischen Aufbanes und ihres Diglogs zu
einem Operniexte. „Der Schleier der Pierrett“ ist an
der böhmischen Landesbühne im Vorjahre in Szene
gegangen und nun hat Prag gestern an derselben
Stätte auch die „Liebelei“ („Milkovänf“)
ihrer musikalischen Gewandung kennen
gelernt. Für den Komponisten Franz Neu¬
mann bedeutete die Wahl, die er mit seinem Texte
getroffen, unstreitig ein kühnes Wagnis. Denn eine
Musik, die ein so lebendiges und erfolgreiches Bübnen¬
werk.wie es Schnitzlers „Liebelei“ ist, in seiner Wir¬
kung nochvertiefen will, benötigt ganz besonderer
künstlerischer Qualitäten, wenn der Komponist nicht
dem Vorwürfe begegnen will, ein unverantwortliches
Experiment unternommen und das stimmungsvolle in
seiner Apt klassische Wiener Stück zu einer mittel¬
mäßigen Oper gestaltet zu haben. Nun, Franz Neumann
wußte nicht nur, was er wollte, sondern konnte erfreu¬
licherweise auch, was er wollte. Seine Musik ist von
origisellem Ideenreichtum, von plastischer Sprache und
von syrischen und dramatishen Farhen, die die zarten
Stimmungen der einzelnen Szeuen und ihre drama¬
tischen Momente in suggestivster Weise interpretieren.
Für heute sei nur noch bemerkt, daß die Novität
einen sehr starken, ehrlichen und zweifelsohne auch
nachhaltigen Erfolg davongetragen hat, um den sich
vor allem Fran Logueki und der Dirigent Herr
Kapellmeister B##bobath in besouderem Maße
verdient gemacht noben. Mehr über die Aufführung
morgen. Der Komponist, der der Aufführung bei¬
wohnte, mußte nach den Aktschlüssen zahlreichen enthu¬
siastischen Hervorrufen Folge leisten.
Heute wird Charpentiers „Louife“ übermor¬
gen Jiraseks historisches Schauspiel „Jan Hus“ und
Freitag Smetanas Festoper „Libuöe“ gegeben¬
werden.
" Abekheim, Ou Volele--
aualienengabe ohne Gewähe).
Ausschnitt aus:
Narodni Listy, Prag
O.NU1511
vom:
ppn.
Hudba.
+ Fr. Neufpagn: Milkgyänd Pfi premiéte
opery Neumaungsy viNarodolm drkäsé)Pkäzalo se
ze preni akt jezl, s#äryVhude b## Stoft nejvyse, je
i scénicky nejzisdjsf a má potfebny dramaticky späd.
Zde hudba drzi krok s tempem deje, vse jde tu v ni
räz na räz, a ani lyrická passäze dialogü Kristiny a
Fricka, ani parlie orchestru, malujiel naladu na#éné,
nepockuji se zde jako zivel rusiel, zdrzujfel lempo
deje, spise jsou zde vilanym kontrastem proti valné
pfer aze konversaentho tonu. Jinak je tomu v déj¬
stvich dalsich. Zde v dusi Kristindiné odehrävä se
tragedie jeji läsky, zde chulle touzenl, vzplanuti,
pochyb i zklamánl vni se stfidajl. V této sféfe citd,
jez konec koncd je nejvlasinéjsim püsobistèm hudby,
musilo byt ji dopfäno vice se rozpovidat, zde skla¬
datel také pouzil kazdé pfilezitosti, aby rozpfedl do
S fe svoje motivy. A v tom prävé citfte v léchlo
dvon aktech rozpor mezi textem a hudebnim jeho
zpracovänim.
Celé drama i lu odehrävá se neobydejné rychlim
#lempem, az ke katastrofé, dialogy ani tu nepozby¬
vajl své strucnosti a realisticnosti. V lom Pfirozent
hudba, jez zde je ve svém Zivie a chäpe se ükolt
interpreta vnitfnich dejd osob dramatu, nemüze byt
nez brzdou dramatickému spädu deje.“ nto rozpor
jemuz neodvratué vydán je kazdy, ado odväzl s#
komponovat slovné modernt drama realislicke a ne
schce pfi lom hudbu stlaéit na askelického nohsledt
slova, byl velmi palrny v poslednim déjstvi a jme
novilé ve scéné posiedul. Zde pfichodem Theodoro
vym situnce je jasnà a zvédenl vächo Kristinonj
getazkon nékolika vielin a nékolika slov, ragick
onsc pfimo se in Fiti ku pädu. V opefe tento zäve
budbou je rozpfeden do dalky, kterà ublrá mu dein
nosli a do jisté miry i trapnym jej einl. Pfldihuj
luto poznamku ke své zprävé o -Milkovänfe prote¬
ahych ukäzal, Ze ani dilem lak obratné a s lakor¬
divadelnt zkusenosli pracovanym, olá ka prospésno¬
##ti kemponoväui slorntho texlu dramatu a moder
piho Zirola nenf kladné roziesena.
Upich, s uimz =Milkoränfe se u.näs seikalo¬
Trodepfen byl vedle dramalické püsebivosti hudbe
vynkejietm proveden m. Fanu Brzubohalémo, klerr
at dosud jen nekolik stersich eper se znamenityn
zdarcm u nas pfestudoval, byl tu poprvé svèren üko
nastudevall ze zakladu nové dio, pro néz nemé
voru. Svoji dirigentskou schopnost ukázal lu v nej
lepsim' s ##e ff, jak dovedl vzit se ve styl dila
#jnk dovedi v mislech konversacnich däti mu pravy;
rusny Z.vot, jak umél je vyslarèl a vyvrcholit. Ze
orchestr byl nejjemneji vypracovän a zvukové vyr
esten, rozumi se u neho jiz samo sebon. Jim a re¬
E
Sisèrem p. Haslerem vedenl pfedstavitelé rolf vysthir¬
V celku spravné svoje postavy a dali jim odpovida¬
jici vyraz ve zpévu i v dramatické akci. Pani Bo¬
guchá ulodila v postavé Kristiny na jemné citovy a
wrucl lön a violila i v tragické momenly pfe¬
svédeujiei sllu vmitänf oprardovosti. Panu Sndle¬
rovi byl herecky Fricek ükolem ponékud ed¬
lehlym a nezvyklim, ve zpévnim podanl üepösné
se uplalflovala snaha o üplué a jislé ovlädnuli partu
i tam, kde jde tento dnes jesté nad pévcovy sily.
Pfilehavé kreslenymi, velmi Zivolnymi postavami
byli: Mizi sl. Ungrové a Theodor päné Buriandv,
klefl oba i zpävné zvlästé vynikli. Pan Klment byl
maskon i celym pojetim otce Kristindina vybornym,
Bindrová sl. Feldenovy pripadná kostymem. Rezie
päné Haslerova, ktery herecky déinné podal zraze¬
juého manzela, vystavila dva pekné scénické obräzky:
vkusné üpravny mlädenecky pokoj Fricküv a staro¬
modné uluinou svéinici u Weinringa s vyhildkou nal
dervené strechy domd a na Kablenberg.Milkovänle
bylo pfijato pfi premiefe s neutuchajfel pochvalon,
antor, ditigent a solisté nesdetnékrät byli vyvoláni.
as.