M
box 26/5
22. Der junge edandus
Telephon 12.801.
„UDSERTER
1. österr. behördl. konz. Unternehmen für Zeitungs-Ausschaltte
Wien, I., Concordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christiania,
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis,
New-Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
(üsellenangabe ohne Gewähr).
Ausschnitt aus:
27 11. 1910
vom:
„Der junge Medardus“
Das ist ein aufregend Spiel,
Geschossen wird gar viel,
Erst später wird man erfahren,
Ob Treffer zu verzeichnen waren.
11 1910.
aret Frag
Drämatické umäni.
+ Mlady Medardus, Ve Stvrtek byla ve viden¬
ekém dvornim divadle velka Cinoherni premiéra.
Velkà zajisté v tom smyslu, ze méla kolosälnf roz¬
mery. Hral se poprvé novy kus Arthura Schnilzlei
nazvang „Mlady Medardus“ ku#
koncepce, Ze Eftä jenom osmdesät jednajfeich osob
a ze se musi hräti plnych pét hodin. O pül sedmé
zacala produkce této „dramatické historie“ a o pül¬
noci byl teprve konec. K takovymto rozmérüm ná¬
lezi laké vnitfui vellkost a té — die vsech i lich-¬
tivych, kritik — novy Schnitzlerüv kus nemá. Abz
dva tisice lidf plnych pét hodin s napjetim a zali¬
bou poslouchalo, je potrebi deje, ktery uchvacuje,
unäst a mocnè poutá, tu nestaëf jenom fada vyievu,
duchaplné a psychologicky odstfhovanych, namnoze
jenom lyricksch. „Medardus“ je panorama staré Vi¬
dné z roku 1809. Ctyficet videnskych mésfand a
purkmistrü vystupuje tu v pékné skomponovanych
dlohäch, ale Zädná z techto figur nevyniká nad o¬
stalnf zästup. Starovidenské portréty prvnich pa¬
tricijskych rodin, dale osobnosti z domu vzneseného
wystéhovalce vévody z Valos, francouzského nä¬
padnika trünu, ktery stäle jeité jako kräl vystu¬
puje. a na celé to panorama padá obrovsky stin,
silhouetta muze plilis velkého na Schnitzlerüv Ste¬
tec pro drobnomalbu — stin Napcleona Prynfho. —
Jinak pfinäsf novinka pro Videnany zajimavé tklivé
podivänf: celd starà, jiz zmizelá Viden objevuje se
tu na scéné, staré hradby, glacis, schönbrunsky zá¬
mek ald., starovfdenské hrbitovy a hospüdky na
Dunaji, jäsavé vitäni cisafe Frantiska, väleëné pisné
Collinovy, zkrätka: nesöfslné upominky na zaslé uz
„zlaté dasy“ — vzbuzujf se tu v mysli posluchaèd
a diväkd. Velky dojem na pf. püsobl na vidensk
sto jevisté
obecenstvo, kdvz se opona vyhrne a
o hradu, ozivené
je vidêt byvalé hri
U
atick
d
mästskymi gardisty,
mi, düstojniky ald. Také se v tom kuse mnoho stfilf.
slic
kych voják
Mrohn os
encem do
ym
ná méstans
chtél odejfti do välk;
naje Ma
sniky svého plu
Napoleonovi. M
ku v m
eho krasnou sestru Ag
näsejf de
nce Frantiska z Valois, te
mrivolu. Ona milovala
wsak nesmt
naji utopili. Medardus
af
wälernou pfilbu a züstäv
ho ledy rychle
a Agäla byli pohrbeni v
byl
Medardus s princeznou Heler
hrch svels bratra kvitin
ouBoj
loto kvilf s Hrohu odhazuje. Se
1,
S#aatalsksch#ohledn,
91
toho büde — läska. Ram
M.
Valo's pora¬
vec, byy v souboji s druhym princem
naté prin¬
nen, ve svém pokoji a noc trävf
cezny Heleny z Valois. Medardus odvázil se toho a
ona véc trpi. On chtél se timto pfljemnym zpüso¬
bem pomstit na rodinè z Valois. Zähy siucuje také
Helena svá noenf dobrodruzsivi s politickymi pläny:
Medardus mä Napoleona probodnout! Nikoli, aby Vi
den zachränil, nybrz aby napadnikovi francouzského
trünu ceslu do Pafize urovnal, Medardus dlouho
vähà, ale koncäné ölhä prece u schönbrunského
zämku na Napolcona. Leé tu septá mu kdosi do
ucha, Ze se blizi Napolconova nová milenka — prin¬
cezna — Helena! Medardus, Zärlivosti a hnévem u¬
chväcen, zablji misto Napoleona markyzu de Valois.
Ale byla to osudnà myika: Helena sama Sla jenom
Napoleona zavrazdit, kdyz se Medardus dlouho k to¬
mu nemohl odhodiat — a Medardus ledy Napoleona
zachränil. Ale navzdor tomu byl odpraven. Tato po¬
prava Napoleona kompromituje, nebot tento Mlado¬
videnan ze staré Vidné nehy! nebezpeënym. On vy¬
pravil se do völky a züstal doma; on chtél se po¬
mstit na rodiné z Valois, vloudil se jako milovnik
do deefinv komnaty, ale uvázl jako jejf milenec; on
uminil si, ze osvobodi svêt od Napoleona a zavra¬
zdil svoji milenku. Toho mel Schnitzlerüv Napoleon
nechat na svêté. Vsechno je pry tu velmi umélé,
zeiména starovidenské scény jsou jemné kresleny,
ale celé to panorama je pfllis obvyklé, takze se zä¬
jem nemüze sonstfedit. Divak vidt mncho pékného
i tklivého, ale necili, z öeho to vsechno vyplynulo.
Tedy celkem pry: zajjmavä podivaná, ale zädng u¬
chvacujief drama.
7. —
box 26/5
22. Der junge edandus
Telephon 12.801.
„UDSERTER
1. österr. behördl. konz. Unternehmen für Zeitungs-Ausschaltte
Wien, I., Concordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christiania,
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis,
New-Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
(üsellenangabe ohne Gewähr).
Ausschnitt aus:
27 11. 1910
vom:
„Der junge Medardus“
Das ist ein aufregend Spiel,
Geschossen wird gar viel,
Erst später wird man erfahren,
Ob Treffer zu verzeichnen waren.
11 1910.
aret Frag
Drämatické umäni.
+ Mlady Medardus, Ve Stvrtek byla ve viden¬
ekém dvornim divadle velka Cinoherni premiéra.
Velkà zajisté v tom smyslu, ze méla kolosälnf roz¬
mery. Hral se poprvé novy kus Arthura Schnilzlei
nazvang „Mlady Medardus“ ku#
koncepce, Ze Eftä jenom osmdesät jednajfeich osob
a ze se musi hräti plnych pét hodin. O pül sedmé
zacala produkce této „dramatické historie“ a o pül¬
noci byl teprve konec. K takovymto rozmérüm ná¬
lezi laké vnitfui vellkost a té — die vsech i lich-¬
tivych, kritik — novy Schnitzlerüv kus nemá. Abz
dva tisice lidf plnych pét hodin s napjetim a zali¬
bou poslouchalo, je potrebi deje, ktery uchvacuje,
unäst a mocnè poutá, tu nestaëf jenom fada vyievu,
duchaplné a psychologicky odstfhovanych, namnoze
jenom lyricksch. „Medardus“ je panorama staré Vi¬
dné z roku 1809. Ctyficet videnskych mésfand a
purkmistrü vystupuje tu v pékné skomponovanych
dlohäch, ale Zädná z techto figur nevyniká nad o¬
stalnf zästup. Starovidenské portréty prvnich pa¬
tricijskych rodin, dale osobnosti z domu vzneseného
wystéhovalce vévody z Valos, francouzského nä¬
padnika trünu, ktery stäle jeité jako kräl vystu¬
puje. a na celé to panorama padá obrovsky stin,
silhouetta muze plilis velkého na Schnitzlerüv Ste¬
tec pro drobnomalbu — stin Napcleona Prynfho. —
Jinak pfinäsf novinka pro Videnany zajimavé tklivé
podivänf: celd starà, jiz zmizelá Viden objevuje se
tu na scéné, staré hradby, glacis, schönbrunsky zá¬
mek ald., starovfdenské hrbitovy a hospüdky na
Dunaji, jäsavé vitäni cisafe Frantiska, väleëné pisné
Collinovy, zkrätka: nesöfslné upominky na zaslé uz
„zlaté dasy“ — vzbuzujf se tu v mysli posluchaèd
a diväkd. Velky dojem na pf. püsobl na vidensk
sto jevisté
obecenstvo, kdvz se opona vyhrne a
o hradu, ozivené
je vidêt byvalé hri
U
atick
d
mästskymi gardisty,
mi, düstojniky ald. Také se v tom kuse mnoho stfilf.
slic
kych voják
Mrohn os
encem do
ym
ná méstans
chtél odejfti do välk;
naje Ma
sniky svého plu
Napoleonovi. M
ku v m
eho krasnou sestru Ag
näsejf de
nce Frantiska z Valois, te
mrivolu. Ona milovala
wsak nesmt
naji utopili. Medardus
af
wälernou pfilbu a züstäv
ho ledy rychle
a Agäla byli pohrbeni v
byl
Medardus s princeznou Heler
hrch svels bratra kvitin
ouBoj
loto kvilf s Hrohu odhazuje. Se
1,
S#aatalsksch#ohledn,
91
toho büde — läska. Ram
M.
Valo's pora¬
vec, byy v souboji s druhym princem
naté prin¬
nen, ve svém pokoji a noc trävf
cezny Heleny z Valois. Medardus odvázil se toho a
ona véc trpi. On chtél se timto pfljemnym zpüso¬
bem pomstit na rodinè z Valois. Zähy siucuje také
Helena svá noenf dobrodruzsivi s politickymi pläny:
Medardus mä Napoleona probodnout! Nikoli, aby Vi
den zachränil, nybrz aby napadnikovi francouzského
trünu ceslu do Pafize urovnal, Medardus dlouho
vähà, ale koncäné ölhä prece u schönbrunského
zämku na Napolcona. Leé tu septá mu kdosi do
ucha, Ze se blizi Napolconova nová milenka — prin¬
cezna — Helena! Medardus, Zärlivosti a hnévem u¬
chväcen, zablji misto Napoleona markyzu de Valois.
Ale byla to osudnà myika: Helena sama Sla jenom
Napoleona zavrazdit, kdyz se Medardus dlouho k to¬
mu nemohl odhodiat — a Medardus ledy Napoleona
zachränil. Ale navzdor tomu byl odpraven. Tato po¬
prava Napoleona kompromituje, nebot tento Mlado¬
videnan ze staré Vidné nehy! nebezpeënym. On vy¬
pravil se do völky a züstal doma; on chtél se po¬
mstit na rodiné z Valois, vloudil se jako milovnik
do deefinv komnaty, ale uvázl jako jejf milenec; on
uminil si, ze osvobodi svêt od Napoleona a zavra¬
zdil svoji milenku. Toho mel Schnitzlerüv Napoleon
nechat na svêté. Vsechno je pry tu velmi umélé,
zeiména starovidenské scény jsou jemné kresleny,
ale celé to panorama je pfllis obvyklé, takze se zä¬
jem nemüze sonstfedit. Divak vidt mncho pékného
i tklivého, ale necili, z öeho to vsechno vyplynulo.
Tedy celkem pry: zajjmavä podivaná, ale zädng u¬
chvacujief drama.
7. —