Ing den. A Rodinny den müze se dnes ovsehl gnnz spisovafel pfst v prestärkäch sté dom
Trozumét jen ironicky. Takovy rodiuny den: hrabe gy: stafee s dlouhym sedivim vensem tajen
chäzf v rannim ser kelem kostela sv. Sev
Trozchäzf se s anilenkou, kterou möl ekoro po dvaget
Tlet; braböcf deera se shledävd se syim nemanzel¬
proklind své narozeni. Musi je proklinat, ab
Iskim synem, Jehoz se po Icho narozenf hued na
Spisovatel mél dost penez pro zenu. Pathos i
Ivzdy odrekla; kufze chce si koneëné vzit hraber! „elmi Spatuß kurs, kazdy vydelkäf se o néj
Ideeru, se kterou pfed osmnäcti roky aplodil tohoto
zpersifluje tteba svon vlastnf präci, aby se 2
nemanzelského syna; hraböcf milenka bere si fia¬
platiefmu „zdravemu rozumu“.
kristu, jenz si ji ve vlastnim kodäfe odveze z jezf
I Loonid Andrejev v Läsce k bliz
#prrnf a posleduf nävstévy v hrabéci ville.
Rolliund setkänf a olhalovand wdinnd sdemstvf Psal JI den mladstho pokolenf, které pfislo
Tneison ani mnéné pesträ anf mönd divoká, nezli jak Stojevském a Tolstém. Vyuéil se u Shawa
se skepticky preti vroueim a zuslechtulleim 1
IbFvalo. Json jen méné pathetickd, ménà pohnntá a
Trozechvöld. Hraböef deery mluvf o otcovich milch- ruské llterärni minulostl. Läska k bilznfmu, —
küch klidné, vesele Jako o jeho konich a jesnajf e###tim poko)' vsichni o tom mluvf a nikdo to
nimi jako se sobé rovnymi. Kufzata priponstéil be- verl; litujeme nesfastného bliänfho, abychom
ze vscho, Ze hrabéei deera, s ktereu meli neman- bezpecnéji popäsli na Jeho nestéstf. V tom
zeiscého syua a kteron si ted chtéjfrzit, mohla vy- tedy ruskg Andrejev dnes nz srovnal s vide
Istfidat zatim v nojdürernöisich streich tucet mi. Echnitzlerem, — bohnzel. Ale aspon zevné oc
levufkü. Ziljeme ve vöku rscobecné shovfvavust! a se éehosi püvodnfho a novéjsiho. Postavi up
vseobecného odpoustenf, ve vöku nagrestého ostff. horské divociny Clovékka vysoko na malinky
pek srüzué skalnl stény: nikdo nevi, jak
zlivönf a naprosté nechuti k mravnfmu vzletu. Jed¬
dostal, a nikdo nevf, jak by vyväzl odtamt
nasedesätilet§ hrabé Arpad Parmandy, byvaly dü¬
Istojnik, uzlvá pro svého pfitelle Egona hrabête Ra- jisto, 2e ubozäk co nejdfiv musf se siitit d
vensteina i pro sebe kabalissickcho näzvu psycho- propasti. A tu dole u üpati skäly Andrejev sh
log: psychologie, to znamend u nich, ze pochopf di kolem ného pohyblivou, rusnon, povykuifc
sici lidi, turistü a. turistek, velkych, malyc
vespolek kkazdon svon vystrednost a kkazdon Ze s#
daved, fotografü, novinärskych korespondentü,
prominou. Komtesa Mici, deera Pazmandyho, byls
nfkü, knézf, obchodnfkü, zpéväkü, zächraunge
kdysi, pravda, trochu jesté po staru romantická;
kü. Pribch — Zädny; jen tak vsichni majl c0
Zädala tehdy, aby zenaty knize pfede vsemi prohläi
mhivit a vsichni nemohou se doökat, aby vide
sil svon läsku kni a aby s uf a jejim nemanzelskyn
züka sletét se sküly a srazit waz. Prävé
synem ujel do Syycar nebo Ameriky: Zädnou polo
starych tragédisch: öbecenstvo se chvöje o
vicatost, le ve svem sedmatricätém roce sméje se
hrdinüv a prece se s pozitkem bavf jeho us
kdyz if privädélf syna jeifho: „Hlas krve? 7o J
a utrpenfm. „Obecenstwo md dlouhou chvfllg
asi ouhá bajka. Nepozoru, mic takového. mily &nf
kollk hodln pffjemného rozéilenf nervü..
Ze.“ A vydareny knfzecf abiturient, ktery se dobit
altrufstickych pocitü.“ Na konec proklube se
jmenuje Filip, ohrnuse pohrdavé rty nad romäny pé
be hluku prohnand reklama, kterou si zaplat
tikrejcarovych sesitkü; jemu nebude nikdo povsde
Jetufk biizkého hôtelu; Clovék na skalnim v
o nezistusch pfätelsch! nebo matkäch, jez v preky
je v jeho sluzbäch. Vsakté tragédie jako feull
penf citu volajf: drahy synu!
vé romäny u Courtelina pfsf seitaké jen pro#
Od videnskych a vübec rakouskich nömeckgel
béenfkü nesmime dekat svétobonnych a novych my
Na oko dkol Andrejevüv je mnohem snazs
slenek. Budou vzdy jen pro své odbératele co nei
trebn Schnitzlerüv. Päté pres deväté pfipiete 8
pohodlnéji upravovat nejpohodlnéjst dasové näzor,
koli a kdykoli: o karikatury obecné zvédav
a sméry. At si Vidchan polibulje, ze väechno na svi
sensacechtivosti nenf nouze a brozi-l mapéti
16 dä se vyfldit hezky hladce a pokojné! at poch
nout, spusti se poplasny rämus, ze päd uz n
modernost jako néco nejvys prijemného, co mu c
Vskutku umöleckd cena aktovky neuf velkü
voll züstat pri srich vsech nepofüdeich a slab
prece — Jednak sattiricky rozmach stompá 0
(stech! Uménf pri tcm na pohled nepóchodf Spatni
hich obyéejnych turistü ke korespondentüm,
Prävé proto, ze pracuje s tak promrskanym typet
a armädé späsy; jednak udrzujf se ve smésic
aktowky, Schnitzler müze na pr. udélat exposici, kti
nekteré priznacné motivy, na pr. pokfik t
rá ckouzluje obratnostl. Hrabé a knfze, kufze a kon
jenz svoldvá kazdon chvili své déti, aby nepr
tesa Feknou si k vüll diväkovi vsechno mozného 2
té dzasné tragédie; a jednak v tom vfru vynol
krätkou chvilku, svüj vök, své zaméstnänf, svo
postavy plné mocného komického a persitl#
celou minulost i pritomnost a pfece Jakoby si t
vznétu. Nejlepsf z nich je „vysoky turista“.
väe ted zrovna musili Flc. Hrabéti se vdävél jeh
v p. Schlagbammerovi „nizky turista“): „J
baletka: vzpominky se hrnou a stek se hrne. Kniz
on prosl, aby byl zachränen, musf byt u
uvädf k hrabéti svého nemanzelského syna
rchna opatfenl, jakd ison po ruce üfadüm.
vechno, co s knfietem za##i, reistävd komest
niku, ueinil iste vsechna opatfenf?
nagmysli. Popudy ison tak dramatické, ze dialo;
vsechna opatfenl Isou ueinena. Mladfku, po
kifi vzruchem. A pak pfilde mladg abiturient ##
vsechna opatrenf Ison ucinöna.“
syou vseteënou a prostofekou troufalostf, kterd che¬
jednat s dospölfmi jako dospél4; abiturienti prichá
Herecky a scénicky nebyl to veder silny,
eif do mody, jakoz svödef téz Franz Heitlinger „
beti Komtesy Miei p. Zelensky düsle
Babrové Die Rahl. Tatinkové neison pfed nimi u:
püdné vyznacil v chüzi i hlase drsné voldctvf
bezpeöni se svymi dobrodruzstvimi.
kratovo; vybéhlé oéi vsecko energicky a cel
Courtelinüv Saty pokojdoma nenf o nic
majsei ynukaly Zlvon pfedstavu bytosti, kterd
mladsf typus alktovkovy: manzelská vüda, pri niz
rscho rázné-zakonsne. Vysoky turista p. Schl#
muz marné snazf se vymmanit z prevahy Zeniny. Do
merüv y Läsce k bliznimu byl dobry du
aféry byvávalo zapleteno vice osob, které vselijak
horlivosti svych panskych postojü a svych
radily nebo popichovaly, pomahaly nebo smifovaly.
prizvukü. Ale z ostatku nemnoho by se V
Bylo vice roli, ale kazdá krätká. A francouzské he¬
räznd däma pf. Danzerové. Neislabéji byl
redky i francouzsti herei milujf dlouhé, souvisié
Svalz pokoj doma: pl. Cervend postu
role, v nichz mohou rozvinout celou zäsobu roz
pFflis zbezné a p. Sedläcek pletl tegt bez p
liensch chytrostf a prostfedkü stektickych; proto
Ument, vöda, osvôta.
smyslu pro jednctlivosti. V Komtese Mich
se podet osob obmezil na nejnutnéjsi, ma mute a de
p. Seifertüv (mä mluwit s pftzvukem diplomat
nu, a ti si svon zälezitost spravi zcela sami mez
tord Aktovky staré a nové. 4#
klého franconnstiné) byl hodné mdly, v bflé,
sehon. Je hodné domäcká, drobná a veselä; jde jen
(George, Courteline: Svaty pokoj doma.
komtese pi. Benoniové nebylo stopy po jeit
o to, ze muz spisovatel chce Zené srazit sto padesät
Arthur Schnitzler: Komtesa Miei aneb Ro¬
täctvi, po Jeif zkusené ironii, po jeisch proh
frankü s jeif mösienf apandze za rüzné jojf zazna
enid Andreiev: Láska kbliz
din
nych eitech a student p. Deylüv byl uz dospél
menané prohresky: mazvala jei toho a toho due
Inimu. — Prelozili Viléma Noväková, Karel Sfpek
dik bez naivnosti a chlapecké hloupé prezrälos
tyranem, rozbila toho a toho dne lampu, aby dosta
a Vincene Cervinka. — Poprvé v Národnim divadle
Grégrová umfvala takovéhle studenty jinak. L
la noven die syé chnti. Doj o sto padesät frarkü;
v pätek dne 19. brezna 1909.)
kblizulmu na nasf scéné nesnesla by mno
Z päteënich premièr v Närodnfm divadle nejvice zeua jich musf dobft a dobude, kdyz ne brotbou
tického rozboru: lidé hädaji se o mista, jicht
do starého typu aktovek zapadá Schnitzlerova Kom seberraßdy ani odchodu, toz Istf, vymyslenon falso
de plno, korespondent délá wtlpy, lichz nikdol
stihuge, efekt s armädon späsy zanikd nus
spatnon üpravou vyvoje, stäle vznikajf nékde