IIé,
jelt
prot
p6
ralo
bevöta.
ove.
okoj doma.
Miel aneb Ro¬
: Läska k bliz.
A# A. Karei Stpek
Awrinim Atrnelie
—
tesa Miei. BOvalo tak: pouhé jedno déistvf mu¬
—
silo staclt k tomn, k Cemu Jindy byrlo treba tri nebo
(peti. aby propukla méjaká romänová, läska, jez pfes
viende Anlenkon à Nsehod peikbrou. Nie, hichtpost, Bony, demi uninens zadost anf auf
vsechy prekäzky a pochyby dospéje rychle az k alg „école des femmes“ a „école des maris“, Jak je kam. V Komtese Miei napadn
Tsratbé. Pri tom se snadno vykonals Jeste mncho Francouzi maif rädi: z kazdého pohybu slicné ze- p. Seifert s pf. Beninlovon; nei#
Ulinsch veci: shledali se rodiée se ztracengmi détmi, nusky az kazdého pohybu zäpasiefho muze ize selnürti letz také tak? a snad i le##
emfrili se rozloußenf manzelé, odhalilo se mékoltka; nééemu mauéit pro schr, pro sven dennf potrebu. ikolem nich néjak znamenitöji, ne#
leté tajemstvi. Schultslerova Komtesa Miei mä Courteline jako Schnitzler vysmirü se pfi tom pa¬fndco vyäsiho, nezli se hrävalo?
docela po staru imeng. pobNNF titul: eili Rodin: thosu feuilletonového románu, jchoz pokracovänf vsechne to boufen!? proé nová sp
jng den. ARodinng den müte se dnes ovsem
mut spisovafel pfse v prestävkách své domäci bit-Jokázalcho hluku? Proto, aby v Cou
Trozumêt jen ironicky. Takovy rodiuny den: hrabé
vy: stafec s dlouhym sedivim vonsem tajeinné ob-Toknem bylo widêt stromy, jez pak
Trozchäzf se s unilenkon, kterou mél ekoro po dvaget
chäzf v rannim sern kolem kostela sv. Severina a' dé Komtesy Micd? Pohovoffme
Hlet; braböcf deera se shledävd se svym nemanzel¬
— Aktovkz prelozili — vöcnd W
prokliná své narozenf. Musf je proklfnat, aby muz
skIm synem, Jehoz se po icho narozenf hned pa
Karel Sipek, Vincene Cervinka. N
Spisovatel mél dost penéz pro zenu. Pathos mü dues
vzdy odrekla; kufze chce si komeäné vzit hrabéei
Naroduf divadlo neumf najft svych
velmi Spatug kurs, kazdy vydélkäf se o néj #tfé a
deeru, se kterou pfed osmnäcti roky zplodil tohoto
zpersifluje treha svon vlastni präci, aby se zavdéclf“
nemanzelského syna: hrabécf milenka bere si fia¬
platfefmu „zdravému rozumu“.
kristu, jenz si ji ve vlastnim kocäfe odwveze z jezf
I Loonid Andrejev v Läsce k bliznfmu.
prrnf a posleduf nävstévy v hrabécf ville.
Rodliund setkänf a odhalovaná wodinná tslemstyf Paal jl dien mladstho pokolenf, které prislo po Do¬
Ineison anf méné pesträ ani méné divoká, ueli jak Stojevském a Tolstém. Vyneil se u Shawa a stavf
bFvalo. Jsou jen méné pathetickd, ménà pohnutd a Se skepticky preti vroueim a zuslechtuhleim idedlüm
rozechvöld. Hrabécf deery mluvf o otcovich misen- ruské literärnt minulostl. Läska k bitznfmu, — deste
küch klidné, vesele Jako o jeho konsch a jednajf e ## tim pokoj' vsichni o tom mluvf a nikdo tomu ne¬
nimi jako se sobé rovnymi. Kufzata priponstéji be- verl; litujeme nesfastného blienfho, abychom se tim
bezpecnöji popäsli na Jcho nestesti. V tom by se
ze vscho, Ze hrabéci deera, s ktereu möli neman¬
tedy rusky Andrejev dnes uz srovnal s videnskym
zelského syua a kteron si ted chtejf vzft, mohla vy¬
Schnitzlerem, — bohuzel. Ale aspon zevné odvazuje
Istfidat zatim v neidüvérnöjsich styeich tucet mi¬
se Schosi püvodnlho a novejsiho. Postavf uprostred
lovunfkü. Zijeme ve vöku vscobecné shovfvavusti a
horské divociny Clovékka vysoko na malinky vystu¬
vseobecného odpousténf, ve vöku naprostého ostff¬
pek srüzué skalnf stèny: nikdo nevi, jak se tam
zlivenf a naprosté nechuti k mravnfmu vzletu. Jed¬
dostal, a nikdo nevf, jak by vyväzl odtamtnd; je
nasedesätllety hrabé Arpad Parmandy, bgvaly dä¬
Jisto, Ze ubozäk co nejdriv musf se srrtit dold do
stojnik, uzlvá pro svého pfitele Egona hrabête Ra¬
propasti. A tu dole u üpatf skäly Andrejev shromäz¬
vensteina i pro sebe kabalistického mäzvu psycho¬
df kolem ného pohyblivon, rusnon, povykujfel smé¬
log: psychologie, to znamend u nich, ze pochopf
siei lidi, turistü a. turistek, velkych, malych, zvé¬
vespolek kazdon svon vystrednest a kazdon Ze# ###
davch, fotografü, novinärskych korespondentü, sträz¬
prominou. Komtesa Mici, dcera Pazmandyho, brl
nikü, knezf, obchodufkü, zpéväkü, zächrannych spol¬
kdysi. pravda, trochu Jesté po staru romantická
kü. Pribch — Zädng; jen tak vsichni maji co k wéci,
zädala tehdy, aby zenaty kufze pfede vsemi prohla
mluvit a vsichni nemohou se dočkat, aby vidéli ubo¬
sil svon läsku knf a aby s ui a jejim nemanzeiskyn
zäka sletét se sküly a srazit waz. Prävé jako ve
synem ujel do Svycar nebo Ameriky: Zädnou polo
starsch tragédisch: öbecenstvo se chvöje o Zivot
vicatost, Ale ve svém sedmatricdtém roce smäje se
hrdinüv a prece se s pozitkem bavf jeho üzkostmi
kdyz If privädégf syna jeifho: „Hlas krve? To J
autrpenfm. „Obecenstvo mä dlouhon chvfli... Né¬
asi pouhá bajka. Nepozoruf, mic takového, mily anf
kollk hodin pffjemného rozeilenf nerw##... vzuêty
Ze.“ A vydafeng knfzecf abiturient, ktery se dobft
altrufstickych pocitü.“ Na konec proklube se z celé¬
jmenuje Filip, ohrnuje pohrdavé rty nad romäny pé
he hluku prohnand reklama, kterou si zaplatil ma¬
tikrejcarovych sesitkü; jemu nebude nikdo povsda
jetafk bifzkého hôteln; Clovék na skalnim vybözkn
o nezistnych prätelsch! nebo matkäch, jez v preky
je v jcho sluzbäch. Vsakté tragédie jako feuilletono¬
penf citu volajf: drahy synn!
vé romäny u Courtelina pfsf se také jen pro vydélek.
Od videnskych a vübec rakouskich némeckge
bäenfkü nesmime dekat svétobornych a novych my
Na oko ükol Andrejevüv je mnohem snazsf nezli
slenek. Budou vzdy Jen pro své odbératele co nei
treba Schnitzlerüv. Päté pfes deväté priplete se kdo¬
pohodluéji upravovat nojpokodlnéjsf Casové názor,
koli a kdykoll: o karikatury obecné zvédawosti a
a sméry. At si Videnan polibule, ze vsechno na svi
sensacechtivostl nenf nouze a brozi-li napétf ochab¬
té dä se vyiidit hezky hladce a pokofné! af poch
nout, spustf se poplasny rämus, ze päd us nastävf.
modernost jako néco nejvys prijemného, co mu ch
Vskutku umbleckd cena aktorky neuf velkd. Ale
volf züstt pfi svich vscch nepofüdeich a siab
prece — jednak satiricky rozmach stompf od pon¬
stech! Uménf pri tcm na pohled nepöchodf Spatni
hych obyéejusch turistü ke korespondentüm, knezi
Präwvé proto, ze pracuje s tak promrskanzm typel
a armädó spüsy; jednak udrzuff se ve smésici stäle
aktowky, Schnitzler müze na pf. udélat eyposici, kt
nekteré pffzuaëné motivy, na pr. pokfik turisty,
rá ckouzluje obratnostf. Hrahé a knize, kufze a kon
jenz svoldvá kazdon chvili své déti. aby nepropäsly
tesa Feknou si k vüll divékovi vsechno mozného 2
16 Gzasné tragédie; a jeeinak v tom virn vynorujf se
krätkou chvilku, svüj vök, své zaméstnänf, svo
postavy plné mocného komického a persiflujfefho
celou minulost i pritomnost a pfece Jakoby si t
rzncau. Nejlepsf z nich je „vysoky turista“ (u nás
väe ted zrovna musili Fc. Hrabéti se vdävél jeh
v p. Schlaghammerovi „nizky turista“): „Jakmile
haletka: vzpominky se hrnou a stek se hrne. Kniz
on prosf, aby byl zachränen, musf bft ueinena
uvädf k hrabéti svého nemanzelského syna
Veshna opatfeni, jaká ison po ruce üradüm. Sträz¬
vechno, co s knfiatom z37#. vistärd kamtest
Pänoven
niku, ueinil iste vsechna opatfent?
nagmysli. Popudy ison tak dramatické, ze dialos
vscchna opatrenl Jsou ueinéna. Mladfku, poslvätg!
küri vzruchem. A pak prilde mlads abiturient s#
rsechna opatfenf Ison ucinöns.“
sFou vseteönou a prostofekon troufalostf, kterd che¬
jednat s dospölfmi jako dospélá; abiturienti prichá
Herecky a scénicky nebrl to veder silny. V hra-
zeil do mody, jakoz srödel téz Franz Heitlinger 1
beti Komtesy Miei p. Zelensky düslednd af
Bahrové Die Rahl. Tatinkové neison pfed nimi ui
pädné ryznacil v chüzi i hlase drsné vojáctvf aristo-
bezpeäni se svymi dobrodruzstvimi.
kratovo; vybehlé oei vsecko energicky a cele pojf.
Courtelinüv Svaty pokeidoma neni o nic
massei vunkalv Zirou pfedstavu brosti, kterd se do
miadsf typus altovkovF: manzelskd vüda, pri niz
rscho räzné-zakonsne. Vysoky turista p. Schlagham¬
muz marné snazf se wymanit z pfevahy zeniny. Do
aféry byvävalo zapleteno vice osob, které vselljak
meruvv Läsce k bliznimu byl dobry dülcziton
horlivosti svich panskych poutojü a svich cizich
raGily nebo popichovaly, pomahsly nebo smirovaly.
Bylo vice roli, ale kazdá krätká. A francouzské he¬
pfizwuku. Ale z ostatku nemnoho by se vybralo:
recky 1 francouzsiti herei milnif dlouhé, souvislé
räznn däma pl. Danzerové. Neislabeji byl zahrán
role, v nicht mohou rozvinout cejou zäsobu roz
Svaty pokoj doma: pl. Cervend. postupovala
prflis zbezné a p. Sedlädek pleil tegt bez pravého
liensch chytrostf a prostfedkü staktickych; sproto
Ise poëet osob obmezil na neitnéjsi, na muze a 7e
sinyslu pro jednotlivosti. V Komtese Miei kufze
nu, a ti si svon zälezitost spravi zcela sami mez
p. Seifertüv (mä mluvit s pfizvukem diplomata zvy.
sehon. Je hodné domäcká, drobnd a veseld; ide jer
klého franconzstine) byl hodné mdly, v bflé, mirné
o to, ze muz spisovatel chce Zené srazit sto padesül
komtese pi. Benoniové nebylo stopy po jejim své¬
frankü s jeif mösienl apanäte za rüzné jojf zazna
täctvf, po Jjeif zkusené lronli, po jejich probojova-
menané prohfeßky: mazvala jei toho a toho din
noch eitech a studlent p. Deylüv byl nz dospelg mia¬
E G
—
jelt
prot
p6
ralo
bevöta.
ove.
okoj doma.
Miel aneb Ro¬
: Läska k bliz.
A# A. Karei Stpek
Awrinim Atrnelie
—
tesa Miei. BOvalo tak: pouhé jedno déistvf mu¬
—
silo staclt k tomn, k Cemu Jindy byrlo treba tri nebo
(peti. aby propukla méjaká romänová, läska, jez pfes
viende Anlenkon à Nsehod peikbrou. Nie, hichtpost, Bony, demi uninens zadost anf auf
vsechy prekäzky a pochyby dospéje rychle az k alg „école des femmes“ a „école des maris“, Jak je kam. V Komtese Miei napadn
Tsratbé. Pri tom se snadno vykonals Jeste mncho Francouzi maif rädi: z kazdého pohybu slicné ze- p. Seifert s pf. Beninlovon; nei#
Ulinsch veci: shledali se rodiée se ztracengmi détmi, nusky az kazdého pohybu zäpasiefho muze ize selnürti letz také tak? a snad i le##
emfrili se rozloußenf manzelé, odhalilo se mékoltka; nééemu mauéit pro schr, pro sven dennf potrebu. ikolem nich néjak znamenitöji, ne#
leté tajemstvi. Schultslerova Komtesa Miei mä Courteline jako Schnitzler vysmirü se pfi tom pa¬fndco vyäsiho, nezli se hrävalo?
docela po staru imeng. pobNNF titul: eili Rodin: thosu feuilletonového románu, jchoz pokracovänf vsechne to boufen!? proé nová sp
jng den. ARodinng den müte se dnes ovsem
mut spisovafel pfse v prestävkách své domäci bit-Jokázalcho hluku? Proto, aby v Cou
Trozumêt jen ironicky. Takovy rodiuny den: hrabé
vy: stafec s dlouhym sedivim vonsem tajeinné ob-Toknem bylo widêt stromy, jez pak
Trozchäzf se s unilenkon, kterou mél ekoro po dvaget
chäzf v rannim sern kolem kostela sv. Severina a' dé Komtesy Micd? Pohovoffme
Hlet; braböcf deera se shledävd se svym nemanzel¬
— Aktovkz prelozili — vöcnd W
prokliná své narozenf. Musf je proklfnat, aby muz
skIm synem, Jehoz se po icho narozenf hned pa
Karel Sipek, Vincene Cervinka. N
Spisovatel mél dost penéz pro zenu. Pathos mü dues
vzdy odrekla; kufze chce si komeäné vzit hrabéei
Naroduf divadlo neumf najft svych
velmi Spatug kurs, kazdy vydélkäf se o néj #tfé a
deeru, se kterou pfed osmnäcti roky zplodil tohoto
zpersifluje treha svon vlastni präci, aby se zavdéclf“
nemanzelského syna: hrabécf milenka bere si fia¬
platfefmu „zdravému rozumu“.
kristu, jenz si ji ve vlastnim kocäfe odwveze z jezf
I Loonid Andrejev v Läsce k bliznfmu.
prrnf a posleduf nävstévy v hrabécf ville.
Rodliund setkänf a odhalovaná wodinná tslemstyf Paal jl dien mladstho pokolenf, které prislo po Do¬
Ineison anf méné pesträ ani méné divoká, ueli jak Stojevském a Tolstém. Vyneil se u Shawa a stavf
bFvalo. Jsou jen méné pathetickd, ménà pohnutd a Se skepticky preti vroueim a zuslechtuhleim idedlüm
rozechvöld. Hrabécf deery mluvf o otcovich misen- ruské literärnt minulostl. Läska k bitznfmu, — deste
küch klidné, vesele Jako o jeho konsch a jednajf e ## tim pokoj' vsichni o tom mluvf a nikdo tomu ne¬
nimi jako se sobé rovnymi. Kufzata priponstéji be- verl; litujeme nesfastného blienfho, abychom se tim
bezpecnöji popäsli na Jcho nestesti. V tom by se
ze vscho, Ze hrabéci deera, s ktereu möli neman¬
tedy rusky Andrejev dnes uz srovnal s videnskym
zelského syua a kteron si ted chtejf vzft, mohla vy¬
Schnitzlerem, — bohuzel. Ale aspon zevné odvazuje
Istfidat zatim v neidüvérnöjsich styeich tucet mi¬
se Schosi püvodnlho a novejsiho. Postavf uprostred
lovunfkü. Zijeme ve vöku vscobecné shovfvavusti a
horské divociny Clovékka vysoko na malinky vystu¬
vseobecného odpousténf, ve vöku naprostého ostff¬
pek srüzué skalnf stèny: nikdo nevi, jak se tam
zlivenf a naprosté nechuti k mravnfmu vzletu. Jed¬
dostal, a nikdo nevf, jak by vyväzl odtamtnd; je
nasedesätllety hrabé Arpad Parmandy, bgvaly dä¬
Jisto, Ze ubozäk co nejdriv musf se srrtit dold do
stojnik, uzlvá pro svého pfitele Egona hrabête Ra¬
propasti. A tu dole u üpatf skäly Andrejev shromäz¬
vensteina i pro sebe kabalistického mäzvu psycho¬
df kolem ného pohyblivon, rusnon, povykujfel smé¬
log: psychologie, to znamend u nich, ze pochopf
siei lidi, turistü a. turistek, velkych, malych, zvé¬
vespolek kazdon svon vystrednest a kazdon Ze# ###
davch, fotografü, novinärskych korespondentü, sträz¬
prominou. Komtesa Mici, dcera Pazmandyho, brl
nikü, knezf, obchodufkü, zpéväkü, zächrannych spol¬
kdysi. pravda, trochu Jesté po staru romantická
kü. Pribch — Zädng; jen tak vsichni maji co k wéci,
zädala tehdy, aby zenaty kufze pfede vsemi prohla
mluvit a vsichni nemohou se dočkat, aby vidéli ubo¬
sil svon läsku knf a aby s ui a jejim nemanzeiskyn
zäka sletét se sküly a srazit waz. Prävé jako ve
synem ujel do Svycar nebo Ameriky: Zädnou polo
starsch tragédisch: öbecenstvo se chvöje o Zivot
vicatost, Ale ve svém sedmatricdtém roce smäje se
hrdinüv a prece se s pozitkem bavf jeho üzkostmi
kdyz If privädégf syna jeifho: „Hlas krve? To J
autrpenfm. „Obecenstvo mä dlouhon chvfli... Né¬
asi pouhá bajka. Nepozoruf, mic takového, mily anf
kollk hodin pffjemného rozeilenf nerw##... vzuêty
Ze.“ A vydafeng knfzecf abiturient, ktery se dobft
altrufstickych pocitü.“ Na konec proklube se z celé¬
jmenuje Filip, ohrnuje pohrdavé rty nad romäny pé
he hluku prohnand reklama, kterou si zaplatil ma¬
tikrejcarovych sesitkü; jemu nebude nikdo povsda
jetafk bifzkého hôteln; Clovék na skalnim vybözkn
o nezistnych prätelsch! nebo matkäch, jez v preky
je v jcho sluzbäch. Vsakté tragédie jako feuilletono¬
penf citu volajf: drahy synn!
vé romäny u Courtelina pfsf se také jen pro vydélek.
Od videnskych a vübec rakouskich némeckge
bäenfkü nesmime dekat svétobornych a novych my
Na oko ükol Andrejevüv je mnohem snazsf nezli
slenek. Budou vzdy Jen pro své odbératele co nei
treba Schnitzlerüv. Päté pfes deväté priplete se kdo¬
pohodluéji upravovat nojpokodlnéjsf Casové názor,
koli a kdykoll: o karikatury obecné zvédawosti a
a sméry. At si Videnan polibule, ze vsechno na svi
sensacechtivostl nenf nouze a brozi-li napétf ochab¬
té dä se vyiidit hezky hladce a pokofné! af poch
nout, spustf se poplasny rämus, ze päd us nastävf.
modernost jako néco nejvys prijemného, co mu ch
Vskutku umbleckd cena aktorky neuf velkd. Ale
volf züstt pfi svich vscch nepofüdeich a siab
prece — jednak satiricky rozmach stompf od pon¬
stech! Uménf pri tcm na pohled nepöchodf Spatni
hych obyéejusch turistü ke korespondentüm, knezi
Präwvé proto, ze pracuje s tak promrskanzm typel
a armädó spüsy; jednak udrzuff se ve smésici stäle
aktowky, Schnitzler müze na pf. udélat eyposici, kt
nekteré pffzuaëné motivy, na pr. pokfik turisty,
rá ckouzluje obratnostf. Hrahé a knize, kufze a kon
jenz svoldvá kazdon chvili své déti. aby nepropäsly
tesa Feknou si k vüll divékovi vsechno mozného 2
16 Gzasné tragédie; a jeeinak v tom virn vynorujf se
krätkou chvilku, svüj vök, své zaméstnänf, svo
postavy plné mocného komického a persiflujfefho
celou minulost i pritomnost a pfece Jakoby si t
rzncau. Nejlepsf z nich je „vysoky turista“ (u nás
väe ted zrovna musili Fc. Hrabéti se vdävél jeh
v p. Schlaghammerovi „nizky turista“): „Jakmile
haletka: vzpominky se hrnou a stek se hrne. Kniz
on prosf, aby byl zachränen, musf bft ueinena
uvädf k hrabéti svého nemanzelského syna
Veshna opatfeni, jaká ison po ruce üradüm. Sträz¬
vechno, co s knfiatom z37#. vistärd kamtest
Pänoven
niku, ueinil iste vsechna opatfent?
nagmysli. Popudy ison tak dramatické, ze dialos
vscchna opatrenl Jsou ueinéna. Mladfku, poslvätg!
küri vzruchem. A pak prilde mlads abiturient s#
rsechna opatfenf Ison ucinöns.“
sFou vseteönou a prostofekon troufalostf, kterd che¬
jednat s dospölfmi jako dospélá; abiturienti prichá
Herecky a scénicky nebrl to veder silny. V hra-
zeil do mody, jakoz srödel téz Franz Heitlinger 1
beti Komtesy Miei p. Zelensky düslednd af
Bahrové Die Rahl. Tatinkové neison pfed nimi ui
pädné ryznacil v chüzi i hlase drsné vojáctvf aristo-
bezpeäni se svymi dobrodruzstvimi.
kratovo; vybehlé oei vsecko energicky a cele pojf.
Courtelinüv Svaty pokeidoma neni o nic
massei vunkalv Zirou pfedstavu brosti, kterd se do
miadsf typus altovkovF: manzelskd vüda, pri niz
rscho räzné-zakonsne. Vysoky turista p. Schlagham¬
muz marné snazf se wymanit z pfevahy zeniny. Do
aféry byvävalo zapleteno vice osob, které vselljak
meruvv Läsce k bliznimu byl dobry dülcziton
horlivosti svich panskych poutojü a svich cizich
raGily nebo popichovaly, pomahsly nebo smirovaly.
Bylo vice roli, ale kazdá krätká. A francouzské he¬
pfizwuku. Ale z ostatku nemnoho by se vybralo:
recky 1 francouzsiti herei milnif dlouhé, souvislé
räznn däma pl. Danzerové. Neislabeji byl zahrán
role, v nicht mohou rozvinout cejou zäsobu roz
Svaty pokoj doma: pl. Cervend. postupovala
prflis zbezné a p. Sedlädek pleil tegt bez pravého
liensch chytrostf a prostfedkü staktickych; sproto
Ise poëet osob obmezil na neitnéjsi, na muze a 7e
sinyslu pro jednotlivosti. V Komtese Miei kufze
nu, a ti si svon zälezitost spravi zcela sami mez
p. Seifertüv (mä mluvit s pfizvukem diplomata zvy.
sehon. Je hodné domäcká, drobnd a veseld; ide jer
klého franconzstine) byl hodné mdly, v bflé, mirné
o to, ze muz spisovatel chce Zené srazit sto padesül
komtese pi. Benoniové nebylo stopy po jejim své¬
frankü s jeif mösienl apanäte za rüzné jojf zazna
täctvf, po Jjeif zkusené lronli, po jejich probojova-
menané prohfeßky: mazvala jei toho a toho din
noch eitech a studlent p. Deylüv byl nz dospelg mia¬
E G
—