box 17/3
11. Reigen
Zädcneim, aby üstroji statni, üstava, tvofilo pevny
kamenny podklad, pak podklad nasf üstavy pri této
povédnost a nesmi kazena byli s hora i z dola
Také pro ni musi platiti skuteëná morälka, ne
moralka kompromisu neb dokonce jen bahna.
Ani policejni jednotlivei nesméji zapominati se
yonom dolnim svêlé a zafiditi se po do
mäcku v jeho hfisném ovzdusi, nibrz musi
pamatovati, ze maji tam jen své obdasné po¬
slänl.
Udälosti ukázaly tedy, jak ve stäté zyrhä
se instiluce za instituci a jak tfeba jest jejich
pferodu. A zvlästé, kterak zyrhä se vse, co
stävá se profesi. Profesionaluf ochränci mravnost
a stätnlho pofädku stoji v procesu Riehlové
o stupné nize nez ti, ktefi oznaëuji se bézné
za skyrnu spolecnosti. Na jaké to sikmé plose
nachäzi se tento profesionalismus ! V celé fadt
instituel stälnich objevila se v moderni dobé
potfeba tento jednostranny profesionalismus zlo
mili, proloze vede buc k sablonovitosti net
k zvrhlosti, a opraviti jej pfivzelim Zivio
laického. Tak vznikaji nové instituce, které maj
vice Zivolni svézesti a vice záruky pfed mravnim
porusenim nez divéjs V soudniclvi vedla zä
sada lato k zavedenl porot, souden laikd, emi¬
senych soudü Zivnostenskych, smiréiho soudni¬
clvi ald. Jinde vedla k autonomisovánl Skoln
sprävy, k organisaci rüznych poradnich sborü
atd., které majl zdravym laickym elementem
korigovati zävady byrokratického profesionalismu.
Policie vsak nedovolila dosud laiküm nahléd
nout do své kuchyné. A pfece pfipad za pfipa¬
dem ukazuje stäle pädnéji, Ze bude tfeba i tan
pustit denni evétlo a zdravy derstvy vzduch.
A stälo by véru také zde za pfemyslenf, jak
by laickym Zivlem obor tento dal se ozdra vét
a pferoditi. Snad by Zivel ten pfinesl trochu
idskosti, svötla a sochälni spravedlnosti do
onéch serych kondin, jez policie die nasich
pfedstav ve stätnl budové obyvä.
Kdosi pravil: jesté nékolik takovych pfi¬
padd a policie jest hotova. Le roi est mort,
vive le roi. Kral umirá, aby zil. Af padne
dnesni policeini systém, aby ozil misto ného
novy, zdravy, prospésny ulvar stätniho po¬
Charles V.
fädku!
Lkol, zriditi na dräze od parlamentu zvläsinich vo¬
ieskych sbord k obecnému volebnimu prüvu fadu
stanic, byl vsak podstatné tim silzen, Ze od r. 1896
nase volehni právo bylo bohuzel! poslaveno na dvou
ipiné rüznych zäsadach: zastoupeni zà jmovém
obecném volebnim prävu (Souhlas.), jez die své po¬
ahy nemohly püsobiti jako jednotnà sila. Slusi
wésti, Ze zpräva panské snèmovny o zäkond z r
1896 poukazuje k tomu, ze zavedenim obecné volié¬
ské tridy má byti ucinöna zkouska pro vscobecné
a rovné hlasovach prävo v Rakousku. (Slystel Slyste!
Sotva uplynulo 10 let a jiz se ukäzalo, ze obecné
hlasovaci prävo oproti zastoupenf zàjmovému püsobi
deinnéji. Jest tak v zájmu vsech, aby po desetilell
rvajiei beje o volebni prävo a volebnf fäd, bylz
skondeny a pro dohlednou dobu byly vyloudeny
politickych üvah. (Souhlas.)
Budiz mi dovoleno, abych v souvislosti s lémitc
vécmi nékolik slov vönoval zejména zästupcum
velkych statkd. Bylo by Idsky a politicky po¬
chopitelno, kdyby pfistupovaly k hlasovänj o volebnl
opravé ponékud s nechuti, ponévadz jim bude tin
uzavreno misto, na nemz si ziskali nejvêtsi zäsluhy
o vefeiné blaho a o stät. (Souhlas.) Byl bych zajisté
poslednim, ktery by tuto kurii vypoklonkoval z tétc
snémovny, avsak nemohu odporovati silnéjsf moci
jez vyzaduje odstranéni téchto volebnich sbord. Tim
pise bych doporuéoval vöerejsf prohläsen! hr. Sylvy¬
aroucy jménem konservativniho velkostatku, které
sice trvä na zäsadnim stanovisku této strany, avsak
nevzpirä se, aby bylo vyhovéno skuteëné politické
situaci. Prävé proto treba dürazné vytknouti, ze
pouze v nynéjsim slozen, nemüze byti velkostatku
nové snémovné poskytnuto mista, velkostatkäfe
samotny vsak nechceme posträdati v nové snémovné
Jen neradim, odfekli bychom se ialentü, zkusenost!
a stätntho smnyslu, jak jsou sjednoceny v zästupesch
éto kurie. Osohné soudim, chce-li velkostatek väzné
Ze bude moci také v nové snémovné bez privilejl, a
tim prävé se sesilenou autoritou (Zivä pochvala.) za¬
jimati postavenf, na néz má pärok pro svoje vy¬
kony v minulosti i v pfitomnosti. Avsak jako rostliny
teré dostateöné zbujnèly, aby mohly byti zasazen
lo volné püdy, tam se zakofeniti a dale vzkvétali,
musi velkostatkäfi, kteri v tak mnohych oborecl
mncho ucinili pro obyvatelstvo, také politicky jiti
mezi lid, hledati s nim pfifozenéhd politického spo¬
jeni a vrätiti se znovu z jeho stredu do této snè¬
Uvazte, ct. pänové z velkostatku, v této posledui
hodiné, znova své dosavadnf stanovisko, budte v tomto
okamziku rozhodném pro stät i pro väs samy, jesté
ednou stät zachovävajicimi dm, ze zachoväväte san
jebe
Po hrichul mä snèmovna téz öleny, jiz sice
zäsadné s dilem volebni opravy souhlasf, avsak vzhle
lem na jednotlivà podrobná ustanovenf nejsou uspo¬
kojeni. Tyto podminèné pfätele opravy volebni bych
prosil, by toto veliké dilo, jez jako kazdé lidské dilo
hodné plurälniho volebniho präva a polemisuje
nitkami proti nému uvädénymi. Dovozuje nin¬
povinného voleni, jakoz ochrany volehni sy#
jejen pro volby, nbrz také pro kandidäty. Jeho
ia, aby prosadila tylo vozadavky, hlasovala neje
pilnost, ale bude hlasovati také pro pfechod
rubné debaté. (Potlesk.,
Posl. dr. Ladislav Dvofdk pripominá rozs
akei, jez loni v listopadu vzboufila mysle nejs
rstev obyvatelstva a poskytla pfilezitost ziskat
velkou myslenku stätnf vsechny rakouské mi
Ale veliké nadéje v rovné volehnf prävo gsou
pouhou karikaturou. Cesky národ, byv stlade
leinizsi misto mezi vsemi närody, vyvodi z toh
sledky. Reönik vytyká ministrüm, Ze j. ovädéjj ciz
reba ze formälné jsou nuceni vziti na se z00j
nost. Kruhüm, jez Fldi osudy Rakouske, chtél !
omenouti, Ze vlädni system, ktery ustoupil
ulice pfi zrusenl jazykovych nafizenl, a ktery
Geskému národu zasadil ränu pfimo do tväl
proto, aby tim prakticky bylo provedeno velo
nusi byti oznaden jako nemorälni v politickem
Apeluje na vsechny deské poslance, aby spe
ke spoleënému boji proti této politice neupfin
nevdécnosti a nemorälnosti. Tfeba ze budem
sovati pro prechod k zevrupnému rokovänl,
ovinnosti, bojovati tim energiètéji za odstrant
odnosiniho bezprävi. Tak musime jednat i
snémovné, az dosähneme rovného präva ve vo
ädu. Nase oposiöni stanovisko musi byti up
zvlästé pri utväfenl nového pomèru k Uhräm e
vém stätoprávnim utväfenl se naseho stätu.
Posl. hr. Stürgkh Eini jménem a z ulozenl
prohläsenf, v nèmz poukazuje na vyznam str
kého statku, jako nositeld rakouské stätni mi
a vyraz spolecnych zäjmü fise, a polom zeim
wétluje stanovisko üstaväckého velkostatku
— pravi — vynalozila svon poctivor
strana
pracorni zdatnost, aby pinila intence nasi
Nevedla nás üzkoprsd snäha tfidniho zast
nybrz vzdycky zasazovali isme se o modern
nasich pomèrü a svobodomysinä zfizenl nasch
Némectvi v Rakousku jisté nemüze si steze
isme kdv zapomméli, Eim isme mu povinnován
je näm vzdy vyôitati, ze isme své povinnosti
zenili vys, nez popularitu. Konstatuje to pra
se proti lehkomyslnym vitkäm nedemokratic
zpäteönictvi ohradil skuteënostf. Jeho strana
olehni opravu, ne z tridnich zAjmü, nybri ze
4 närodnich dvah. Nikdy isme nebyli — prav
tivniky dasové üpravy volebniho präva. B
scheini spolupüsobiti na reformé, jez, vycht
zasndy obecnosti, sesiluje parlamentni zasto
rokych vrstev. Naproti tomu uznali isme ob
ebni prävo za nejvys poväzlivé a prohlás
Ze toto prävo volebni zasazuje némeckému nü
kmenu v jeho politickém postaveni velikou
névadz züstaly bezvyslednymi ve vyboru
pokusy zlepsiti v pfisti snämovné postaven