De
ruene
Kakadu
g. 3 enenecteeeee
box 14/8
Telefon 12801.
Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte.
Ausschnitt
„OBSERVER“ Nr. 72
L. österr. behördl. cenc. Bureau für Zeitungsberichte u. Personalnachrichten
Wien, IX/1, Türkenstrasse 17.
Filiale in Budapest: „Flgyelé“
Vertretungen in Berlin, Chicago, London, Newyork, Paris, Stockholm.
Ausschnilt aus—### canoeta, S#as
„s#. 20 10 %0
Literatura a umeni.
— Divadlo. Predevéirem uvedeny byly na
jjevisté Närodniho divadla dvé zajimavé novinky
„Almuzna“, lyrická hra o 1 déjstvi od Antonina
Nedáska a Schnitzlerova groteska „U zele¬
néhopapouska“ v pfekladé Han. Hacken¬
schmidta.
Nedäsek resi problém lásky. Autor, ktery
filosofuje, pohybuje se na choulostivé püdé a musi
svoji filosofli ve fabuli svoji obratné utkati, jinak
mu brozi nebezpedi, Ze uvizne na suchoparu ka¬
thedry a divákv unavi. Mlady autor pustil se vsak
smélou rukou v Feseni svého problému a podával
nezäzivné pilulky v jemném etui. Obalil svoji
thesi zajimavym, poutavym déjem a vysperkoval
britkym, uchvacujicim dialogem. Jenom v exposici
nemél setriti skrty.
„Neni pravdy“ tvrdi autor „Almuzny“, „lez
stala se nasim dennim chlebem, Lze se na svété
vsechno, dobrocinuost, milosrdenstvi i láska.“
Renata, mladá ohnivá Zena profesora Ma¬
rese, znamenitého udence a slavného védátora, ale
Imuze se sedivym vousem a vyhaslym jiz srdcem,
byla vychována také v takové lZi. Vyäla z klá¬
stera a vidéla kolem sebe jen muze s jalovon
dusi a prázdnymi, bezduchymi fräsemi nebo muze,
Für 50 Zeitikteli ji svymi saméimi pohledy hltali. Taci hej¬
100
skové se ji hnusili a ona bez rozmysleni prijala psive
200
nabidnuti profesora, jenz sice mohl byti dle let jiz irto.
500
jeji otcem, kterého vsak si mohla väziti a ctiti. Übar
1000
Jeho sláva dräzdila jeji samolibost a ona podle Praus.
Im Géného Zila klidné a spokojené. Ale nepokojné vás¬
ist das
Abonnement
nivé srdce jeji pod oteckymi jeho polibky trpélo
tes den
Abonnenten fla Zädalo ohné, vrelych polibkü mladé läsky. Uspä¬
vala se lzi, Ze Zije klidné a Stastné a zatim v dusi
jeji to bourilo, sténalo, vyvolávalo tajné vzdechy
a pläc. Asistent profesorüv dr. Matys, sobecky a
ledovy frasista, éetl v jeji dusi a s neuprosnym,
Zeleznym cynismem dokázal ji, ze se pfelhává, Lze
jako cely svêt, ze neni Stastnou a nezvratnou lo¬
gikou usvédéil, ze srdce jeji bije — po läsce.
Renäta jeho vyvodüm podlehla a omämena jeho
zásadami yrhla se mu v nárué. Profesor Meres
dävno vytusil, co se déje v jejim srdci, ze # nem
ukotvil se obraz asistentüv a uznávaje, ze mä
právo na mladi a läsku, kterou ji vice dati ne¬
mohl, rozhodl se, ze ji z cesty ustoupi. Odejel a
po jeho odjezdu mezi Renatou a Matysem sé po¬
mér vyjasni. Kdyz Renata v jeho náruči oddävá
se Stésti läsky, pricházi sluzka se zprávou, ze
vezou profesora domü v krvi — mrtvého a zároven
ji podává list od ného. V ném prohlasuje pro¬
fesor, Ze odklizi prekázku, stojici ji v cesté
k lepsi budoucnosti — a davá im svého poze¬
hnáni — obéma.
Renata s hrüzou poznává, Ze muz jeji védél
o skryté jeji vásni a v návalu bolesti chce po¬
trestati se za spächany zloéin. Zádá na Motysovi,
aby s ni spoleëné zemfel. V tom ozval se sofista
a on vyklädá ji bezücelnost takového nepredloze¬
ruene
Kakadu
g. 3 enenecteeeee
box 14/8
Telefon 12801.
Unternehmen für Zeitungs-Ausschnitte.
Ausschnitt
„OBSERVER“ Nr. 72
L. österr. behördl. cenc. Bureau für Zeitungsberichte u. Personalnachrichten
Wien, IX/1, Türkenstrasse 17.
Filiale in Budapest: „Flgyelé“
Vertretungen in Berlin, Chicago, London, Newyork, Paris, Stockholm.
Ausschnilt aus—### canoeta, S#as
„s#. 20 10 %0
Literatura a umeni.
— Divadlo. Predevéirem uvedeny byly na
jjevisté Närodniho divadla dvé zajimavé novinky
„Almuzna“, lyrická hra o 1 déjstvi od Antonina
Nedáska a Schnitzlerova groteska „U zele¬
néhopapouska“ v pfekladé Han. Hacken¬
schmidta.
Nedäsek resi problém lásky. Autor, ktery
filosofuje, pohybuje se na choulostivé püdé a musi
svoji filosofli ve fabuli svoji obratné utkati, jinak
mu brozi nebezpedi, Ze uvizne na suchoparu ka¬
thedry a divákv unavi. Mlady autor pustil se vsak
smélou rukou v Feseni svého problému a podával
nezäzivné pilulky v jemném etui. Obalil svoji
thesi zajimavym, poutavym déjem a vysperkoval
britkym, uchvacujicim dialogem. Jenom v exposici
nemél setriti skrty.
„Neni pravdy“ tvrdi autor „Almuzny“, „lez
stala se nasim dennim chlebem, Lze se na svété
vsechno, dobrocinuost, milosrdenstvi i láska.“
Renata, mladá ohnivá Zena profesora Ma¬
rese, znamenitého udence a slavného védátora, ale
Imuze se sedivym vousem a vyhaslym jiz srdcem,
byla vychována také v takové lZi. Vyäla z klá¬
stera a vidéla kolem sebe jen muze s jalovon
dusi a prázdnymi, bezduchymi fräsemi nebo muze,
Für 50 Zeitikteli ji svymi saméimi pohledy hltali. Taci hej¬
100
skové se ji hnusili a ona bez rozmysleni prijala psive
200
nabidnuti profesora, jenz sice mohl byti dle let jiz irto.
500
jeji otcem, kterého vsak si mohla väziti a ctiti. Übar
1000
Jeho sláva dräzdila jeji samolibost a ona podle Praus.
Im Géného Zila klidné a spokojené. Ale nepokojné vás¬
ist das
Abonnement
nivé srdce jeji pod oteckymi jeho polibky trpélo
tes den
Abonnenten fla Zädalo ohné, vrelych polibkü mladé läsky. Uspä¬
vala se lzi, Ze Zije klidné a Stastné a zatim v dusi
jeji to bourilo, sténalo, vyvolávalo tajné vzdechy
a pläc. Asistent profesorüv dr. Matys, sobecky a
ledovy frasista, éetl v jeji dusi a s neuprosnym,
Zeleznym cynismem dokázal ji, ze se pfelhává, Lze
jako cely svêt, ze neni Stastnou a nezvratnou lo¬
gikou usvédéil, ze srdce jeji bije — po läsce.
Renäta jeho vyvodüm podlehla a omämena jeho
zásadami yrhla se mu v nárué. Profesor Meres
dävno vytusil, co se déje v jejim srdci, ze # nem
ukotvil se obraz asistentüv a uznávaje, ze mä
právo na mladi a läsku, kterou ji vice dati ne¬
mohl, rozhodl se, ze ji z cesty ustoupi. Odejel a
po jeho odjezdu mezi Renatou a Matysem sé po¬
mér vyjasni. Kdyz Renata v jeho náruči oddävá
se Stésti läsky, pricházi sluzka se zprávou, ze
vezou profesora domü v krvi — mrtvého a zároven
ji podává list od ného. V ném prohlasuje pro¬
fesor, Ze odklizi prekázku, stojici ji v cesté
k lepsi budoucnosti — a davá im svého poze¬
hnáni — obéma.
Renata s hrüzou poznává, Ze muz jeji védél
o skryté jeji vásni a v návalu bolesti chce po¬
trestati se za spächany zloéin. Zádá na Motysovi,
aby s ni spoleëné zemfel. V tom ozval se sofista
a on vyklädá ji bezücelnost takového nepredloze¬