Liebelei
box 12/2
5.
SSSTTLAIMNREANR
S
stfednicivt parèuchärky Binderové, namionvajiel je¬
ho dveri svého pfikuzasho. pondvadz nechce na dee¬
Fi vyancevati toho, co je prävem kazdeho srdce: mi¬
lovati volné a svebodné.
Bedfich, zpozdivsi se pfi schüzce s Kristynou.
pfijde za uf do Weiringova hylu. Starb Weiring je
v divadle. Prichézf vlastné Bedrich rozlouêit se s
Kristynou, nebof jiz pfisttho dnc postavi ge se zbra¬
#ni v ruce proti soku. Tusi syhj konee, ktery také
pfijde. Je v souboji zahit. Kristyna, zoufalä bolestl,
dovädevsi se o katastrofé, prchá z domova.
Pracuje tedy =Milkovänie jako hra známymi do¬
imy, sichz püscbivost vsak pro vzdy züstävd skoro
nedetéena. Peälivy pfeklad p. Sipküv dobfe vysti¬
huje väecky jemnosti originälu.
Hudba p. Neumannova je obratné sestrojena.
Pro kazdou situaci na scénd nachäzi sprärny tön a
dovede sesiliti vFraz slova, postup scény vylféiti.
Modernf jeho hudba nenf. Ide v koleji dobre vyjeté,
kterou k srétovym üspéchum jeli Massenet syym
„Werthereme, Puccini -Bohemous (v celkovém räzu
hudebnim i libretté mä s ni mnoho spoleëného) a
ponékud v dali Charpentier-Louisou=. Hudba p.
Neumannova mü vsechnu sladkost milostusch oper,
s vibrujfcimi pasäzemi solovych housli a arpegiemi
harf, mä i töny pfisné schmurelé, jako nu pr. v
jednánf pri vstupu manzeloru, ale nikde väs nechrti
za nerv, nikde väs vnitkui sileu, väsni a vFrazem
neuchvätf, abyste uvéfili a — byli pfesrödéeni. Ide
jeho hudba stäle jen ve stopäch dobrich vzord, ale
ze svého nepfidävá jediné, ani jediné notr. Ve vscm
vsak prozrazuie ruku zkuseného zualce a diradel¬
nika. S orcnesträlnim télesem zachäzi vyborné, s
hlasy dovedné, svêllo i stin vrhä jiste a vedy se
zamyslenym dojmem. Ale pii tom vsem je väm
vsechno to tak cizf, jako byste eitili, ze jirf drive a
jindy vse jiz podobnz, vyjädrili.
Ovsem püda, z které vyrostia präce p. Neuman¬
nova, neobmezuje se na ten üzky pruh nasf deské
vlasti, kde se v umenf navzäjem bijeme a dus’me
a chtejfce urvati si kus präva na Zivot, rveme se
alespon o nékolik novych, samostatdych not. Svêttvä
oblast hudebnf nestará se — dle svého näzoru — o
podobné malichernosti a mnohym üstupkem däcä
Zit i täm pracem pluym Zivote.n, jez by n näs stäzt
dosiy ocenènf.
Nejsilnéji zhudebnéno je v präci p. Neumanno¬
vä jednánf treff se Sirckym, dobfe stupfovanym en¬
treaktem. Závèr jednänf vyvrcholen je do püsobivé
Sife. Nedostatku déjovému v témz jednánf hledél p.
Neumann odpomoci erchesträlnimi mezivétami, kte¬
ré sice jsou püsobivy v naladé, ale citelné zadrzujf
déjovy proud.
Provedenf-Milkovänfe bylo dobré. Neizä¬
sluznéji vedl si orchestr pod kapelnikem p. Brzobo¬
hatym. Z ücinkujfeich mozno pochvalné zminiti se
# rsech. Dvejici dévôat zpivaly dämy Boguckà (Kri¬
styna), velmi dobrà v III. jednánf, Ungrova (Mici),
dvojici prätel p. Schindler (Lobheimer), E. Burian
(Kaiser). p. Kliment Weiringa. vitecneho v masce
hre, sl. Feldenova pundochäfku Bindrovou a p.
Hlasler manzela. Rezii hry mél p. Hasler. Vyprava
byla vkusná, souhra dobrä. Pritomng skladatel byl
Ad. P.
obecenstvem viele pozdraven.
vyklädana tak, jako py zücastnönim vlädäm
brala prävo zjednati odpomoc, kdyby jejt pod¬
dani nebo jeji majetek byl poskozen. Vydanf
ultimata na fomto podklads Ze nenf proto v
kazdém pripadé nebo zäsadné porusenim smlon¬
vy. Vläda vsak Ze hy väzné litovala pferusenl
stykü mezi Anglif a Ruskem. Zajlmavo je pro¬
hläsen! Greyovo, Ze #je v zájmu neodvislosti
a integrity Persie, aby ani britstf, ani rusti ped¬
dani nebyli povoláváni na sprävnf mista na
branicich indickych nebo rusksch.
Revolnce v Ciné.
Juansikajovi nafizeno, aby pfe¬
vzal ürad predsedy ministerstva.
Republikáni pro cizincc.
nanenf nesnäze vlädy. — Proti
dynastii.
Juansikajovi bylo zvlästnim ediktem na¬
Fizeno, aby vzhledem zu blahu zemé pfevzal
ürad predsedy ministerstva. Republikáni däle
pokradujf ve své bez odporu obratné politice
vüci cizincüm. Republikánskt, zahranienf mi¬
nistr nazt##á je zchranienfmi präteli v projevu,
ve kterém prohlasuje, Ze je nutno, aby dyna¬
stie mandzuská se podékovala, a ve které sli¬
buje ochranu prävné odüvodnénych närokü,
jakoz i splnèni zahranicnich zavazku Ciny. Ale
vläda toho slibovat nemüze Podle zprävy Reu¬
terovy kanceläfe jsou obavy, ze Cina nebude
box 12/2
5.
SSSTTLAIMNREANR
S
stfednicivt parèuchärky Binderové, namionvajiel je¬
ho dveri svého pfikuzasho. pondvadz nechce na dee¬
Fi vyancevati toho, co je prävem kazdeho srdce: mi¬
lovati volné a svebodné.
Bedfich, zpozdivsi se pfi schüzce s Kristynou.
pfijde za uf do Weiringova hylu. Starb Weiring je
v divadle. Prichézf vlastné Bedrich rozlouêit se s
Kristynou, nebof jiz pfisttho dnc postavi ge se zbra¬
#ni v ruce proti soku. Tusi syhj konee, ktery také
pfijde. Je v souboji zahit. Kristyna, zoufalä bolestl,
dovädevsi se o katastrofé, prchá z domova.
Pracuje tedy =Milkovänie jako hra známymi do¬
imy, sichz püscbivost vsak pro vzdy züstävd skoro
nedetéena. Peälivy pfeklad p. Sipküv dobfe vysti¬
huje väecky jemnosti originälu.
Hudba p. Neumannova je obratné sestrojena.
Pro kazdou situaci na scénd nachäzi sprärny tön a
dovede sesiliti vFraz slova, postup scény vylféiti.
Modernf jeho hudba nenf. Ide v koleji dobre vyjeté,
kterou k srétovym üspéchum jeli Massenet syym
„Werthereme, Puccini -Bohemous (v celkovém räzu
hudebnim i libretté mä s ni mnoho spoleëného) a
ponékud v dali Charpentier-Louisou=. Hudba p.
Neumannova mü vsechnu sladkost milostusch oper,
s vibrujfcimi pasäzemi solovych housli a arpegiemi
harf, mä i töny pfisné schmurelé, jako nu pr. v
jednánf pri vstupu manzeloru, ale nikde väs nechrti
za nerv, nikde väs vnitkui sileu, väsni a vFrazem
neuchvätf, abyste uvéfili a — byli pfesrödéeni. Ide
jeho hudba stäle jen ve stopäch dobrich vzord, ale
ze svého nepfidävá jediné, ani jediné notr. Ve vscm
vsak prozrazuie ruku zkuseného zualce a diradel¬
nika. S orcnesträlnim télesem zachäzi vyborné, s
hlasy dovedné, svêllo i stin vrhä jiste a vedy se
zamyslenym dojmem. Ale pii tom vsem je väm
vsechno to tak cizf, jako byste eitili, ze jirf drive a
jindy vse jiz podobnz, vyjädrili.
Ovsem püda, z které vyrostia präce p. Neuman¬
nova, neobmezuje se na ten üzky pruh nasf deské
vlasti, kde se v umenf navzäjem bijeme a dus’me
a chtejfce urvati si kus präva na Zivot, rveme se
alespon o nékolik novych, samostatdych not. Svêttvä
oblast hudebnf nestará se — dle svého näzoru — o
podobné malichernosti a mnohym üstupkem däcä
Zit i täm pracem pluym Zivote.n, jez by n näs stäzt
dosiy ocenènf.
Nejsilnéji zhudebnéno je v präci p. Neumanno¬
vä jednánf treff se Sirckym, dobfe stupfovanym en¬
treaktem. Závèr jednänf vyvrcholen je do püsobivé
Sife. Nedostatku déjovému v témz jednánf hledél p.
Neumann odpomoci erchesträlnimi mezivétami, kte¬
ré sice jsou püsobivy v naladé, ale citelné zadrzujf
déjovy proud.
Provedenf-Milkovänfe bylo dobré. Neizä¬
sluznéji vedl si orchestr pod kapelnikem p. Brzobo¬
hatym. Z ücinkujfeich mozno pochvalné zminiti se
# rsech. Dvejici dévôat zpivaly dämy Boguckà (Kri¬
styna), velmi dobrà v III. jednánf, Ungrova (Mici),
dvojici prätel p. Schindler (Lobheimer), E. Burian
(Kaiser). p. Kliment Weiringa. vitecneho v masce
hre, sl. Feldenova pundochäfku Bindrovou a p.
Hlasler manzela. Rezii hry mél p. Hasler. Vyprava
byla vkusná, souhra dobrä. Pritomng skladatel byl
Ad. P.
obecenstvem viele pozdraven.
vyklädana tak, jako py zücastnönim vlädäm
brala prävo zjednati odpomoc, kdyby jejt pod¬
dani nebo jeji majetek byl poskozen. Vydanf
ultimata na fomto podklads Ze nenf proto v
kazdém pripadé nebo zäsadné porusenim smlon¬
vy. Vläda vsak Ze hy väzné litovala pferusenl
stykü mezi Anglif a Ruskem. Zajlmavo je pro¬
hläsen! Greyovo, Ze #je v zájmu neodvislosti
a integrity Persie, aby ani britstf, ani rusti ped¬
dani nebyli povoláváni na sprävnf mista na
branicich indickych nebo rusksch.
Revolnce v Ciné.
Juansikajovi nafizeno, aby pfe¬
vzal ürad predsedy ministerstva.
Republikáni pro cizincc.
nanenf nesnäze vlädy. — Proti
dynastii.
Juansikajovi bylo zvlästnim ediktem na¬
Fizeno, aby vzhledem zu blahu zemé pfevzal
ürad predsedy ministerstva. Republikáni däle
pokradujf ve své bez odporu obratné politice
vüci cizincüm. Republikánskt, zahranienf mi¬
nistr nazt##á je zchranienfmi präteli v projevu,
ve kterém prohlasuje, Ze je nutno, aby dyna¬
stie mandzuská se podékovala, a ve které sli¬
buje ochranu prävné odüvodnénych närokü,
jakoz i splnèni zahranicnich zavazku Ciny. Ale
vläda toho slibovat nemüze Podle zprävy Reu¬
terovy kanceläfe jsou obavy, ze Cina nebude