box 39/3
6oth Birthday
Deinisch-Westfallsere
& 2 Buhr.
18 MATESS
51
00 —
Axthur Schnitzlers 60. Geburtstag. Am 15. Mai begeht
Arthur Schnitzler seinen 60=Geburtstag. Wohl kaum ein anderer
Wiener=Dichter ist so wie er der tyvische Vertreter jenes Oester¬
reichs g sich uns in seinem fortschreitenden Zersetzungsprozeß
am Bral#nd des Weltkrieges darstellt. Die spezifisch innowiene¬
rische Mischung von Sentimentalität, iconischer Skepsis, Frivolität
ihm ihren klassischen Ausdruck,
und Aesthetizismus findet in
während andrerseits sein zweifellos vir'noses Können und seine
schillernde Dialektik vielen den klaren Blick trübten, so daß sie den¬
Unterschied zwischen Künstlertum und Artistentum nicht erkann'en.
Auch wer in Schnitzler nicht nur den Verfasser des Reigen,
einer Art vergröberten Anatol, sieht, oder den bühnenkundigen
Baumeister des Weiten Landes und Professor Bern¬
S
hardis, sondern seiner novellistischen Produktion, wie den Mas
ken und Wundern, die den seelenkundigen Mediziner ver¬
raten, oder dem Leutnant Gustl den Vorzug gibt, kommt über das
Mißverhältnis von Form und Inhalt nicht hinweg. Stets gebricht
es ihm an Mut oder Können, das Letzte zu sagen, aus der Problem¬
stellung heraus den Weg'zum befreienden Ethos zu finden. Nichts
bezeichnet sein Schaffen eindeutiger, als ein Satz aus der letzten
Szene seines Parazelsus: „Wir spielen immer, wer es weiß,
Bd.
ist klug“.
Noviny — Journal — Zeitung:
Lidové Noviny, Brno
Datum
7.
Artur Schnitzler.
Chysicli se Berlin a Vratislav jiz jed
Thorlivé k oflavé sedesätin Gerharta Haupt¬
##cmmum, kterz pfipadgji az na podzim, vzpo¬
mind v techto dnech divadelni a literärni
Viden sVého drumafického bäsnfka, jemu:
zitra bude sedesdt let, Arture Schmtzlera.
Neien Viden sama: vsichni v Nämecku, kdoz
miluji psychologii odstinénou, umenf rafino¬
vané, obsah vniffniho Zivola zhustèny, hläsi
sc ydécné ke Schnitzlerovi, spatfuisce v nem
mistra jemnosti, virtuosa ciforich sonat, me¬
lodického objevitele poslednich väcf üpadko¬
veho Evropana. Ale nemohl se zroditi ab
vyvinouti jinde nez ve Vidni a to né pfilis
dlouho pfed soumrakem staré cisafské fise,
z obyvatelstva velice smiscné krve a wsoce
slozité kultury Zivotni, uprostfed spoleënosti
rozkosnické a pfizivnické, v mésié hudebnim
a erofickem, v metropoli fance a ironické
hry, na püdé uz jiznl, prohfäté sluncem a
slädnouci vinem. Nez, videnskou sentimentäl¬
nosi rozlozil v ném vädecky analyfik, pro¬
Sedsi medicinou a psychiatril; do jizniho
milosiného ohné pfilila olcje rodová, fézkd a
velice elegická smyslnost Zidovská; pozitkäf¬
sivi projemmia u ného sensibilite üpadkovd.
Omezujme däle, jak se slusi pfi bäsniku fak
diferencovaném: s analytikem nekoneëné
jemné pilvy citové a dojmové udräuje rovno¬
vähu syntelicky bäsnik, naznadujfci, napovi¬
dajici, zamlänjich; félcsného erotika, jehoz
psychologickd upfimnost se zdä stoudnim a
pfimocerym myslim lascivitou, wykupuje v A.
Schnitzlerovi vzdusné tesklivy bäsnik ducho¬
vého a tusivého Zenstvi; vidensky dekadent
je v podstaté pfisny, chmurny erofik, osty¬
chajici se ponêkud ve svém obéanském pro¬
stfedi, které mu fleská nejochofnéji za
domnélé frivolnosti. Srovnän se vscmi drama¬
tiky svého pokoleni je tento vrstevnik Bährdv,
Klimtüv, Mahlerüv nepomérné velsi umélec,
ano, pfedevsim umêlec. Do dramatického
realismu dusezkumného a mravoliëného pfi¬
misil po novovidensku prvky symbolické;
prijal od lbsena osnovu hry co nejsoustfedé¬
néjsi, v niz vsecko fihne ke katastrofé, alek
faudil se od francouzskych dramatikd jas¬
nosti obrysü; umi napsati drama az fématicky
pfehledné, aniz z neho vyhosti pisen krve,
melodii smutku, Sumof marnosti. Ovsem, neni
vzdycky mistrem, jiz proto, Ze psal pfllis
mnoho, ale kolik dél pfece po nem züstane
pro vzdycky! Oba cykly, Anatol a Reigen
li se svon bolesfnou frivolnosti) jeko dobové
dokumenty läsky a jejiho poblouzeni; nepo¬
pulärni tragedie muznych let Der einsame
Weg a Das weite Land jako dramatickd zpo¬
väc dusi, jejichz marnost a samota majf räz
monumentälné typicky; z prös elegickd po¬
vidka louéeni Sterben a romän videnského
Zidovstvi Der Weg in's Freic jako pomniky
psychologické analvsy, nad niz budoucnost
sofva v jemnosli a pfesnosti posloupi. Vzdé¬
lanému mösfenstvu je Artur Schnitzler posud
modon, novotäfské mlädezi skoro ziélesnénim
sdemolované literaturye pfedvéerejska, revo¬
luënim mravokürcüm dokonce Skolskym pff¬
kladem bäsnika spolcénosli üpadkové, po niz
nemüze nepfissti pofopa. 1 to Schnitzler pfe¬
Ekd, jako prczil posctilé chvalofeënictvi, které
ho Fadilo pfimo ke Grillparzrovi, stavélo nad
Haupfmanna a büh vi co jesté. Müze si byli
jist, Ze bude hrän a Efen i fehdy, az pozbude
hluäné a rusivé aktudlnosli, nebof byl a zü¬
stane predevsim bäsnikem.
AN.