box 41/3
1. Miscellaneons
Bitte Rückseite beachten!
Telephon 12.801.
BSENPER
99
I. österr. behördl. konz. Unternehmen für
Zeitungsausschnitte
Wien, 1. Konkordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christiaaia.
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis,
New-Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
(Quellenangabe ohne Gewähr).
Ausschnitt aus:
Geit, Wien
9 MUN Hr
vora:
Ein Aufruf für Wedekind. Das dramatische
(Schaffen Frank Wedekinds hat unter der
polizeilichen Zensur schwer zu leiden.
Nunmehr erläßt eine Reihe hervorragender
Persönlichkeiten, darunter Arthur Schnitzler,
Max Liebermann, Heinrich Und Thömas Männ,
Max Reinhardt, Richard Strauß, Felix von
Weingartner, einen Aufruf, um den Dichter
„vor einer systematischen Verdrängung aus der
Oeffentlichkeit zu bewahren“. Es wird auf
Wedekinds Einakter „Zensur“ hingewiesen, in
dem der Dichter sich über die Beziehungen
zwischen Bühnenkunst und den höchsten mensch¬
lichen Werten mit allem nur erdenklichen Ernst
Klarheit zu verschaffen suchte und der Oeffent¬
lichkeit gegenüber genug Verantwortlichkeits¬
gefühl besitze. Der Aufruf erwähnt die ver¬
schiedenen Verbote von Wedekind=Aufführun¬
gen. Die Unterzeichner wollen das Werk Wede¬
kinds „vor der iym drohenden Erdrosselung
durch Polizeigewalt“ schützen, und die Freunde
seiner Kunst werden gebeten, ihren Namen der
Münchener Verlagsbuchhandlung Georg Müllep,
bekanntzugeben.
Bitte Rückseite beachten!
Telephon 12.801.
„UDSERTER
I. österr. behördl. konz. Unternehmen für
Zeitungsausschnitte
Wien, I, Konkordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christiania,
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minncapolis.
New--Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
(Quellenangabe ohne Gewähr).
Ausschnitt aus:
vonVekev, Prag
Ze sväla uméleckého. Italsko-nämecky skladatel
(Wolf Ferrari sdéluje, ze prävé dokondil novon
operu „Klenoly Madonny“. Déj jest Cerpán z neapol¬
ského Zivota lidového. Opera tato bude mimo jiné
zajfmavou také tim, Ze text jest v ni obmezen na
miru neimensi a- ze prevlädd hudebnf pantomima.
Promieru bude miti ve dvornf opefe v Mnichové. —
V „Lidovém divadle“ mnichovském bylo po prvé pro¬
vedeno drama „Cestou“ od Tadeäse Rittnera.
Autor zpracoval legendu o donu Juanovi, ale tak, Ze
se obscenstvo v tom nevyznalo. Kdyby byl Alexandr
Moissi nehräl titulnf ülohu, byl by kus zcela jisté
Fropadl. Moissi shostil se vsak svého dkolu s tako¬
Amn umeleckyin chicem, Ze byl bouflivè aklamován
ze obcenstvo se i smililo s dilem samotnym. —
seiné listy Iissko-némecké prinäseji provolüm v zaj¬
nu Franka Wedekinda, Zahajuje se akce, kterou
mná byti zabränéno tomu, aby tvoren! Wedekindovo
pylo soustavné vytladováno z némecké vereinosti.
Némeckd censura nepripousti pry celon jednu tretinu
zprodukce Wedekindovy na jevisté. Zakazuje neicen¬
Tneist jeho präce, jako na pf. „Die Büchse der Pan¬
dora, „Tod und Teufel“, „Tolentanz“ a trilogie
„Schloss Wetterstein“. Vsechny znämky nasvédéujf¬
tomu Ze policie nechce aufora „Probuzenf jara“ pfi¬
pusti i vice na jevisti ke slovu. Sru dokonce obavy,
Ze policie chee z némecké scény vytlaciti i ona dra¬
mata, která se doposud smäit hräti. Proto má beti
Wedekindovi urovnána cesta, kterou musf jiti, aby
uplatnil své dilo. Na provolánf jsou podepsáni také
Hermann Bahr a Artur Schnitzler. —
Parièské di¬
vadlo Michelovo provedlo dvouaklové drama „La
bonne intention“ od Fr. de Croisseta. Neslo o kus
säm, jako o Janu Granierovou, která hräla po¬
hostinsku titulnf dlohu. Proslulá diva mä doposud
magnetickou pfftazlivost. Dum byl pfimo natffskán.
Uspéch Granierové byl radostny, spontannf a veliky.
Jeji Maud byla umélecky nepfekonatelná. Graniere““
vystounf jesté v nékolika jinych dramateen. — Miar
italsk“ skladatel Alberto Curei slozil opereitu
„Boykot läsky“ na libretto od J. B. Bubendeye. Ope¬
reita tato jest satyrou na modernf hnutf Zenské.
Skladatel jest Zäkem zesnulého virtuosa Joachima.
Nová operetta bude po prvé provedena na nèkteré
scéné némecké. — Dekoraënf mallk „Uméleckého di¬
vadla“ moskevského Leon Baxt, ktery maloval de¬
korace také pro Annunziovo mysterium „Umußen!
sv. Sebestiana“, sdélil spolupracovniku jistého partz¬
ského dasopisu své názory o dekoraënim umönf. Pra¬
vil mimo jiné tolik: dekoraënf umélec v Rusku urduje
pro operu sloh, malebnou linii celku a ducha rezie.
Povazuje dekorace za pozadi, které zrcadli celkovon
náladu a impresi dila. Neidfive studuje ornamenty
epochy, v niz se odehrävs déj. Voli pak ony ozdobné:
formy, jez isou nejvyznacnéjsi. Ornament jest hlav¬
nim motivem, kterym dociluje nejen jednoly barev,)
ale i linil.
Abal:
1. Miscellaneons
Bitte Rückseite beachten!
Telephon 12.801.
BSENPER
99
I. österr. behördl. konz. Unternehmen für
Zeitungsausschnitte
Wien, 1. Konkordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christiaaia.
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minneapolis,
New-Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
(Quellenangabe ohne Gewähr).
Ausschnitt aus:
Geit, Wien
9 MUN Hr
vora:
Ein Aufruf für Wedekind. Das dramatische
(Schaffen Frank Wedekinds hat unter der
polizeilichen Zensur schwer zu leiden.
Nunmehr erläßt eine Reihe hervorragender
Persönlichkeiten, darunter Arthur Schnitzler,
Max Liebermann, Heinrich Und Thömas Männ,
Max Reinhardt, Richard Strauß, Felix von
Weingartner, einen Aufruf, um den Dichter
„vor einer systematischen Verdrängung aus der
Oeffentlichkeit zu bewahren“. Es wird auf
Wedekinds Einakter „Zensur“ hingewiesen, in
dem der Dichter sich über die Beziehungen
zwischen Bühnenkunst und den höchsten mensch¬
lichen Werten mit allem nur erdenklichen Ernst
Klarheit zu verschaffen suchte und der Oeffent¬
lichkeit gegenüber genug Verantwortlichkeits¬
gefühl besitze. Der Aufruf erwähnt die ver¬
schiedenen Verbote von Wedekind=Aufführun¬
gen. Die Unterzeichner wollen das Werk Wede¬
kinds „vor der iym drohenden Erdrosselung
durch Polizeigewalt“ schützen, und die Freunde
seiner Kunst werden gebeten, ihren Namen der
Münchener Verlagsbuchhandlung Georg Müllep,
bekanntzugeben.
Bitte Rückseite beachten!
Telephon 12.801.
„UDSERTER
I. österr. behördl. konz. Unternehmen für
Zeitungsausschnitte
Wien, I, Konkordiaplatz 4.
Vertretungen
in Berlin, Basel, Budapest, Chicago, Cleveland, Christiania,
Genf, Kopenhagen, London, Madrid, Mailand, Minncapolis.
New--Vork, Paris, Rom, San Francisco, Stockholm, St. Peters¬
burg, Toronto.
(Quellenangabe ohne Gewähr).
Ausschnitt aus:
vonVekev, Prag
Ze sväla uméleckého. Italsko-nämecky skladatel
(Wolf Ferrari sdéluje, ze prävé dokondil novon
operu „Klenoly Madonny“. Déj jest Cerpán z neapol¬
ského Zivota lidového. Opera tato bude mimo jiné
zajfmavou také tim, Ze text jest v ni obmezen na
miru neimensi a- ze prevlädd hudebnf pantomima.
Promieru bude miti ve dvornf opefe v Mnichové. —
V „Lidovém divadle“ mnichovském bylo po prvé pro¬
vedeno drama „Cestou“ od Tadeäse Rittnera.
Autor zpracoval legendu o donu Juanovi, ale tak, Ze
se obscenstvo v tom nevyznalo. Kdyby byl Alexandr
Moissi nehräl titulnf ülohu, byl by kus zcela jisté
Fropadl. Moissi shostil se vsak svého dkolu s tako¬
Amn umeleckyin chicem, Ze byl bouflivè aklamován
ze obcenstvo se i smililo s dilem samotnym. —
seiné listy Iissko-némecké prinäseji provolüm v zaj¬
nu Franka Wedekinda, Zahajuje se akce, kterou
mná byti zabränéno tomu, aby tvoren! Wedekindovo
pylo soustavné vytladováno z némecké vereinosti.
Némeckd censura nepripousti pry celon jednu tretinu
zprodukce Wedekindovy na jevisté. Zakazuje neicen¬
Tneist jeho präce, jako na pf. „Die Büchse der Pan¬
dora, „Tod und Teufel“, „Tolentanz“ a trilogie
„Schloss Wetterstein“. Vsechny znämky nasvédéujf¬
tomu Ze policie nechce aufora „Probuzenf jara“ pfi¬
pusti i vice na jevisti ke slovu. Sru dokonce obavy,
Ze policie chee z némecké scény vytlaciti i ona dra¬
mata, která se doposud smäit hräti. Proto má beti
Wedekindovi urovnána cesta, kterou musf jiti, aby
uplatnil své dilo. Na provolánf jsou podepsáni také
Hermann Bahr a Artur Schnitzler. —
Parièské di¬
vadlo Michelovo provedlo dvouaklové drama „La
bonne intention“ od Fr. de Croisseta. Neslo o kus
säm, jako o Janu Granierovou, která hräla po¬
hostinsku titulnf dlohu. Proslulá diva mä doposud
magnetickou pfftazlivost. Dum byl pfimo natffskán.
Uspéch Granierové byl radostny, spontannf a veliky.
Jeji Maud byla umélecky nepfekonatelná. Graniere““
vystounf jesté v nékolika jinych dramateen. — Miar
italsk“ skladatel Alberto Curei slozil opereitu
„Boykot läsky“ na libretto od J. B. Bubendeye. Ope¬
reita tato jest satyrou na modernf hnutf Zenské.
Skladatel jest Zäkem zesnulého virtuosa Joachima.
Nová operetta bude po prvé provedena na nèkteré
scéné némecké. — Dekoraënf mallk „Uméleckého di¬
vadla“ moskevského Leon Baxt, ktery maloval de¬
korace také pro Annunziovo mysterium „Umußen!
sv. Sebestiana“, sdélil spolupracovniku jistého partz¬
ského dasopisu své názory o dekoraënim umönf. Pra¬
vil mimo jiné tolik: dekoraënf umélec v Rusku urduje
pro operu sloh, malebnou linii celku a ducha rezie.
Povazuje dekorace za pozadi, které zrcadli celkovon
náladu a impresi dila. Neidfive studuje ornamenty
epochy, v niz se odehrävs déj. Voli pak ony ozdobné:
formy, jez isou nejvyznacnéjsi. Ornament jest hlav¬
nim motivem, kterym dociluje nejen jednoly barev,)
ale i linil.
Abal: